Strategický plán společné zemědělské politiky řeší jednak to, jak velké podniky dostanou kolik peněz, ale zároveň to, na jaké činnosti. Zda na takzvaná zelená opatření, která podporují zadržování vody v krajině a poskytují útočiště pro hmyz, ptactvo a drobné živočichy, či na podporu zachování stávající struktury zemědělského sektoru.

Kritika

Roli největšího kritika ve sporu o podobu strategického plánu přijala Asociace soukromého zemědělství. Její představitelé upozorňují na to, že se má snížit platba na plochu obhospodařované půdy o 1000 Kč / ha pro všechny zemědělce v ČR a ušetřené peníze mají být použity na podporu chovu prasat a drůbeže v ČR.

„U prasat je to podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací maximálně 150 firem, které jsou povětšinou součástí větších agroholdingů a chov prasat se jim v současné době nevyplácí, a to kvůli nízké ceně zaviněné více jak dvacetiprocentním přebytkem vepřového masa v EU způsobeného zastavením vývozů do Číny, která se bojí prasečího moru vyskytujícího se v Evropě. V chovu drůbeže je podpora pro podobný počet firem jako je to u již zmíněných prasat,“ napsal k tomuto záměru farmář Daniel Pitek.

To je jedna ze zásadních věcí, kterou Asociace soukromých zemědělců požaduje upravit. Navrhuje také, aby se nesnižovaly tzv. přímé platby pro všechny zemědělce o 1000 Kč/ha a aby se zavedla redistributivní platba ve výši 30 % na prvních 150 ha. Tato takzvaná platba na první hektary má podpořit menší zemědělce, kteří kvůli malé velikosti hospodářství nemají úsporu z rozsahu. Stát je může podpořit až 30 % svého zemědělského rozpočtu.

Obhajoba

Na tom se ale zemědělci z ASZ neshodnou se svými kolegy sdruženými v Agrární komoře a Zemědělském svazu. Ti na nastavení strategického plánu nic měnit nechtějí. Nelíbí se jim, že má být na poslední chvíli měněn dokument, který se dlouhodobě připravoval za jejich účasti. Argumentují tím, že zastupují významnou část podnikatelských subjektů všech velikostí a forem a výrobního zaměření, které obhospodařují více než 60 % zemědělské půdy a produkují více než 80 % zemědělských komodit a potravin. Na protest proti změnám svolali na středu 12. ledna demonstraci před Úřad vlády.

„Nesouhlasíme zejména se zavedením zastropování přímých plateb a s významným navýšením tzv. redistributivní platby (platby na první hektary), která má být podle některých doposud neoficiálních informací až na neakceptovatelné úrovni 30 % obálky přímých plateb, čímž by se Česká republika naprosto vymykala plánované skutečnosti v ostatních členských státech Evropské unie,“ napsali jejich zástupci v otevřeném dopisu novému ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi.

Asociace soukromého zemědělství poukazuje na to, že na novém nastavení budou tratit téměř všichni. Podle výpočtů Jana Štefla z ASZ bude nastavení dotací podle strategického plánu znamenat pro hospodářství finanční ztrátu pro všechny zemědělce, jen farmy o velikosti 100 hektarů si mírně polepší.

„U všech hospodářství jde finanční výsledek výrazně do minusu, jen farma o stopadesáti hektarech má mírný mínus 10 000 Kč a farma o velikosti sto hektarů jde do mírného plusu 15 000 Kč,“ komentuje to Daniel Pitek.

Spor o strategický plán není nečekaný. Jde vlastně o pokračování debaty o podobu společné zemědělské politiky na roky 2023–2027, jejíž podobu dohodla Evropská unie v minulém roce. Ekologické organizace a přírodovědci ji považovali za zklamání, protože neposkytla dostatečně silné nástroje k podpoře šetrnějšího zemědělského hospodaření a tím ani k ochraně krajiny a biodiverzity a zadržování vody v krajině.

EU se s rozporuplnými požadavky jednotlivých členských států a lobbyistických skupin v minulém roce vypořádala tak, že nechala velkou část rozhodování na jednotlivých státech. A zavedla vypracování novinky – strategického plánu, který umožní nastavit podmínky pro zemědělství podle národních potřeb. Vyhradila si však právo toho, že dokument schválí. Odeslat se měl do 31. prosince 2021. To Česká republika dosud neudělala. Nové vedení ministerstva zemědělství pod Zdeňkem Nekulou oznámilo, že chce ve strategickém plánu podpořit menší a střední farmy, na schůzce se zemědělskými organizacemi ale neprojednávalo konkrétní plány na změny ve finanční podpoře. Ekologické organizace na jednání podle zástupců ČSO, Hnutí DUHA a Živá voda pozvány nebyly.

„Ministr Zdeněk Nekula upravuje Strategický plán Společné zemědělské politiky tak, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu,“ vyjádřil se k úpravám mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo chce strategický plán do Bruselu odeslat v polovině ledna. „Podle aktuálních informací Evropské komise obdrží Česká republika oficiální dopis eurokomisaře Janusze Wojciechowskeho. Tento dopis adresuje všem členským státům, které neodeslaly Strategické plány dle požadavku, tedy do 1. ledna 2022. Vyzve je, aby tak neprodleně učinily. Tedy není stanoveno datum, do kdy musíme Strategický plán předložit. Důležitým hraničním bodem je 31. 12. 2022, do kdy musí být strategický plán s EK projednán a schválen,“ odpověděl Vojtěch Bílý na dotaz, dokdy musí být plán do Bruselu odeslán. Přesto chce ministerstvo úpravy dokončit a poslat do poloviny ledna, aby nebylo ohroženo jeho včasné schválení.

Ke změnám se již nekonají žádná oficiální pracovní setkání. Ministr se podle informací Vojtěcha Bílého v minulém týdnu sešel se zástupci Zeměděského svazu a Agrární komory, v tomto týdnu se sejde se zástupci Asociace soukromého zemědělství a ekologických organizací. Finální podobu strategického plánu by měla vyplynout s jednání koaliční rady uprostřed týdne.

Ekologické organizace a Asociace soukromého zemědělství ale apelují na to, aby ministerstvo věnovalo úpravě plánu dostatečný čas a pozornost.

„Nastavení zemědělských dotací skrze strategický plán je největší a jedinou příležitostí, jak může nová vláda nejen splnit své cíle, ale také připravit českou krajinu na dopady klimatické změny, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace. Promarněním této šance by nejen zklamala své voliče, ale zejména selhala v neodkladném řešení problémů naší krajiny a půdy," uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.

Podobně smýšlí i odborník na životní prostředí Ladislav Miko, který je nyní vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku. „Určitě jsem pro, aby se návrh upravil, na revizi se čas najít musí,“ myslí si Ladislav Miko.

Autorka: Zdeňka Kováříková