Konečnou podobu plánu, který stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027, by vláda měla projednat v úterý večer. Na tento termín také svolala Agrární komora demonstraci před Strakovou akademií, kde zasedá kabinet premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem protestů je přesvědčit vládu, aby nesnižovala podporu velkým podnikům, jinak hrozí uzavíráním chovů. Komora očekává stovky až tisíce demonstrantů.
Do diskuse o podobě plánu mezi Asociací soukromých zemědělců a Agrární komorou vstupuje i Zemědělský svaz, jehož členy jsou i nejvlivnější zemědělci v zemi. V poslední době se vyostřila. Zemědělské organizace připravují vlastní propočty, které mají dokazovat, jak by ta či ona skupina zemědělců byla zvýhodněna nebo naopak poškozena, a posílají členům vlády otevřené dopisy a žádají, aby zohlednila jejich postoje.
Ministerstvo zemědělství koncem roku informovalo, že plán upraví tak, aby více reflektoval požadavky Evropské komise i tuzemských ekologů na ochranu přírody. Samotný způsob rozdělování peněz je ale stále velkou neznámou. Možné varianty ministerstvo blíže nespecifikovalo, avšak Nekula při uvedení do úřadu řekl, že dotační kyvadlo se v posledních letech vychýlilo k velkým podnikům a nyní se musí vrátit do rovnovážné polohy.
Hlavními body, o kterých se zemědělci mezi sebou i s vládou dohadují, je redistributivní platba, neboli platba na první hektary, a zastropování dotací pro největší firmy. Oba tyto mechanismy ve svém programovém prohlášení podporuje vláda.
Platba na první hektary znamená, že k základní dotaci, která v uplynulém roce činila 3332 korun na hektar obhospodařované půdy, získají farmáři peníze navíc. Podle původního návrhu má na redistributivní platbu jít 10 procent celkového objemu evropských dotací, tedy z oněch 140 miliard. Asociace soukromého zemědělství ovšem prosazuje 30 procent, což by malým firmám pomohlo několikanásobně zvětšit dotační příjmy.
Agrární komora i Zemědělský svaz tento návrh kritizují a zdůrazňují, že by se tím Česko mezi státy EU zcela vymykalo. „Při desetiprocentním podílu platby na první hektary získají nejmenší zemědělci dvojnásobnou sazbu přímých plateb, která kompenzuje jejich sociální potřebnost. Vyšší podíl těchto plateb povede k výrazné nerovnováze,“ řekl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý HN sdělil, že úroveň redistributivní platby a zavedení principu zastropování je stále předmětem debat mezi koaličními partnery. „Z diskusí vyplynulo několik variant redistributivní platby, zvažuje se úroveň v pásmu mezi 10 až 30 procenty. V těchto variantách se zvažují i ty se zastropováním. Ke zvážení je případné využití degresivity, to znamená postupné snižování přímých plateb místo zastropování,“ řekl Bílý.
Jednou z variant, o které se podle informací HN o víkendu jednalo, byla platba na první hektary ve výši 12 procent a zastropování základní dotace na 100 tisících eur (asi 2,4 milionu korun). V takovém případě by na dotační strop narazila farma o velikosti zhruba 600–800 hektarů a větší.
Česko má na evropské poměry velké farmy, většinu půdy obhospodařují podniky výrazně větší, než je zmíněných 600 až 800 hektarů. Vévodí jim Agrofert se zhruba 116 tisíci hektary.
Jenom na základní dotaci v uplynulém roce mohla společnost získat necelých 400 milionů korun. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se k případným změnám v dotační politice nechtěl vyjadřovat.
Otevřeně se jich obává další významný hráč – společnost Spearhead, která hospodaří asi na 25 tisících hektarech. „Lze předpokládat, že malí zemědělci povzbuzeni vyššími dotacemi budou získávat nové pachtovní smlouvy na úkor velkých podniků, které se ocitnou pod silným ekonomickým tlakem,“ řekl Jiří Rakovský, jednatel Spearhead Czech. Reakcí na zastropování dotací by mohlo být rozdělení velkých firem na středně malé, aby se vešly do dotačního limitu. Vláda má v programovém prohlášení, že bude kontrolovat propojení firem čerpajících dotace.
Nová vláda vnesla napětí mezi zemědělce Zástupci velkých zemědělských podniků varují, že v případě krácení dotací omezí živočišnou výrobu. Česko by muselo více dovážet i mléko a vejce.
Autoři: Klára Vašíčková, Milan Mikulka
Zdroj: Hospodářské noviny