Dlouholetý lobbista v dresu agrokorporací tradičně našel společnou řeč s Agrární komorou a Zemědělským svazem, jež jsou zcela v područí několika desítek agroholdingů. V čele s Agrofertem, lídrem zemědělského a potravinářského trhu. Strategický plán upravující dotační pravidla, jenž měl být odeslán do konce roku Evropské komisi, by podle Asociace soukromého zemědělství poškodil většinu malých a středních farem a posílil pozice největších podniků.
ÚTOK AGROHOLDINGŮ
Asociace zastupující tisíce sedláků označila tento plán za „tvrdý a nekompromisní útok agroholdingů nejen na malé, ale i na středně velké farmy s výměrami do 1500 hektarů, jež by byly nevratně poškozeny“.
Ohradila se především proti Tomanovu záměru snížit všem zemědělcům přímé platby na hektar, přičemž holdingovým strukturám je bohatě kompenzoval zvýšením dotací do živočišné výroby, jež je převážně v jejich držení.
Babišova vláda dokument schválila, dostal se však do rozporu s programem nové koalice, která se zavázala více podporovat malé a středně velké zemědělce. Podle zdrojů Reflexu jej Tomanův úřad hodlal odeslat ještě v prosinci do Bruselu, bez ohledu na výměnu ministra.
Situaci komplikovalo i zbytečně zdlouhavé předávání moci a covidová infekce nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, jenž se úřadu ujal až začátkem ledna. Odeslání dokumentu bylo pozdrženo do ledna s tím, že do něj budou v rámci časových možností promítnuty koaliční priority.
Vlivná agrolobby v odkladu spatřovala ohrožení svých zájmů a vyhrožovala nátlakovými akcemi ještě dříve, než vláda získala důvěru. Vytvářela atmosféru strachu, že změny strategie povedou k nedostatku potravin, konci živočišné výroby a degradaci půdy.
DOPORUČENÁ HESLA
Proti těmto nepravdivým fabulacím a aktivitám se ohradili zástupci sedláků, kteří za nimi spatřovali politickou demonstraci síly agrobaronů.
„Nejde o žádnou spontánní akci zemědělské veřejnosti, ale o připravenou manipulativní akci s detailním manuálem pro všechny zúčastněné, co se od nich očekává a jak mají komunikovat s novináři. Demonstrovat nebudou svobodní sedláci, ale převážně zaměstnanci velkých zemědělských podniků,“ uvedla asociace, jež tento manuál, rozesílaný Agrární komorou, zveřejnila na svých stránkách.
Manuál je bizarní ukázkou organizace demonstrací, překonávající akce odborářů. O tom svědčí nejen podrobný argumentář a doporučená hesla, ale i instrukce, co neříkat: „Nevím. Poslal mě sem předseda. Chtěl jsem se podívat do Prahy,“ nebo: „Prohlédnu si Prahu. Půjdu nakupovat.“
Méně úsměvné je zjištění, že podle zdrojů Reflexu tyto manuály vznikly v nejbližším okolí bývalého ministra Tomana, do poslední chvíle bojujícího na straně agrobaronů. To svědčí o mohutném prorůstání holdingových skupin do státní správy.
VYHROŽOVÁNÍ „AGROMAFIE“
Co je však ještě závažnější, předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek informoval o hrubém nátlaku zástupců velkých společností, jež „vzpurným“ sedlákům vyhrožují zničením a trestními oznámeními. Nic nového, podobné mafiánské metody používal majitel Agrofertu při převzetí mnoha zemědělských firem.
Demonstrace před Úřadem vlády ČR se účastnily dva tisíce lidí. Do jejich čela se postavili bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba a exministr zemědělství Jiří Milek, majitel obřího agrokombinátu Úsovsko s miliardovým obratem.
„Kovaný bolševik“, jak je Veleba označovaný sedláky, projevuje pochopení pro zájmy Agrofertu. V roce 2010 po Babišově boku lobboval za státní podporu řepkových biopaliv a na této souhře se nic nemění. Milek zase důsledně prosazoval kvóty pro české potraviny, přesněji řečeno z produkce domácího agroprůmyslu.
Veleba s Milkem vyhrožují občanskou neposlušností. „Především chceme pana premiéra Fialu a ministra zemědělství Nekulu důrazně varovat, aby vzali šířící se nespokojenost agrárníků vážně. V opačném případě nehrozí nic menšího než sociální neklid českého, moravského a slezského venkova.“
KYVADLO SE VRACÍ ZPĚT
Organizátoři demonstrace však učinili chybu, jelikož si tímto vydíráním před koaličním jednáním o úpravách Strategického plánu zúžili manévrovací prostor. Výsledkem je kompromis, který sedláci přivítali jako signál a první krok, že se poprvé od roku 2014, kdy docházelo k vychylování podpory státu k velkým podnikům, kyvadlo vrací zpět.
Hlavními změnami jsou snížení stropu investičních dotací ze 150 miliónů korun na 30 miliónů, takže na ně dosáhne více menších firem, a zvýšení (tzv. redistributivní) přímé platby na prvních 150 hektarů z původně plánovaných deseti procent na 23 procent z celkového objemu dotací.
„To představuje skutečně výraznou podporu pro malé a střední zemědělce obhospodařující výměru zhruba do 1500 hektarů,“ uvedl zemědělský expert Petr Havel, který dohodu označil za dobrý kompromis. Další korekce plánu jsou možné během příštího roku, a to i v otázce zastropování přímých plateb na půdu.
„Když si představíme, jaký obrovský lobbing, jaká dlouholetá masáž veřejnosti tady byla ze strany Agrární komory, Zemědělského svazu, a zejména také bývalých vedení ministerstva zemědělství, tak skutečně lze konstatovat, že se koalice rozhodla splnit své sliby a uvést je v činy,“ konstatoval Šebek na tiskové konferenci asociace.
BOJ ZA VELKOVÝROBU
Opačného názoru je Tomanova a Babišova agrolobby. „Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací, a především po tlaku organizací, které zastupují marginální část zemědělské veřejnosti. Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata,“ tvrdí prezident Agrární komory Jan Doležal.
Sedláci tyto vývody nesdílejí podobně jako slova předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy, považujícího změny za výsměch všem zemědělcům. Obě seskupení nevylučují další protesty. Osobní nevoli projevil i Andrej Babiš, jakkoli se tváří, že nemá s Agrofertem nic společného.
„To platí už dneska, že menší firmy dostanou větší dotace,“ reagoval klasickou lží na otázku, jak se mu líbí, že chce vláda více podporovat malé a střední podniky na úkor agroholdingů. „Ale na rozdíl od Francie nebo Polska je zemědělství v ČR lépe uzpůsobené pro velkovýrobu.“
Díky dotační štědrosti v posledních letech Agrofert rozšířil zemědělskou půdu od roku 2014 o třetinu na bezkonkurenčních 141 tisíc hektarů. Babiš upřímně přiznal, že nadále hrozilo toto pokračování ve šlépějích socialistické velkovýroby. Trendy ve vyspělých zemích jsou však opačné a Tomanova past nesklapla.
Autor: Jiří Sezemský
Zdroj: Týdeník Reflex 3/2022, str. 16 - 17