Patrně vůbec nejdůležitějším poselstvím této soutěže je přitom prezentace reálných příkladů zemědělského hospodaření, které zároveň zvyšuje pestrost krajiny a zároveň produkuje zemědělské komodity, a v obou těchto rovinách vytváří další přidanou hodnotu. Také proto se z programu Pestrá krajina stal, jak konstatoval i předseda hodnotitelské komise Daniel Pitek, všeobecně známý a respektovaný program. To na místě ve svých vystoupeních ostatně konstatovali i všichni hosté, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který ocenil zejména, že se díky ASZ ČR „podařilo v našem zemědělství etablovat přístup, který představuje dobrý impulz k potřebné změně myšlení“. Zemědělcům by chtěli podle předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Michala Kučery pomoci naši zákonodárci snahou snižovat byrokracii. Že je ovšem především třeba změnit způsob hospodaření v krajině, zdůraznil i rektor ČZU Petr Sklenička, podle kterého „pestrost a diverzita jsou synonymem pro ekologickou i ekonomickou stabilitu“, což v praxi potvrzují všechny oceněné farmy.

Že lze zemědělsky hospodařit s respektem k ekologickým hodnotám krajiny, potvrdil s odkazem na účastníky programu Pestrá krajina i ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) František Pelc, který také připomněl již několik let existující dohodu mezi AOPK a ASZ ČR, která „rozhodně nepředstavuje prázdný a formální dokument“. Změny ve Strategickém plánu SZP, které byly logicky náplní celé řady diskusí, jsou pak podle Pelce žádoucím filosofickým průlomem, což kvitoval i předseda Výboru pro zemědělství a životní prostředí Národní rady SR Jaroslav Karahuta, který ale zároveň upozornil na potřebu zavádět potřebné změny co nejdříve do legislativní praxe. I proto, jak uvedl patron programu Pestrá krajina Josef Fanta, že „zemědělská krajina a půda v ČR jsou v nejhorším stavu na území celé EU“. Podle Fanty jsou ale schopni účastníci programu tuto situaci změnit, také proto, že pro ně není nejvyšší prioritou maximalizace zisku z produkce zemědělských komodit.

Tato skutečnost a navíc úzké sepjetí s místem podnikání spolu se snahou předat následujícím generacím rodinné grunty v co nejlepším stavu odlišuje hospodaření na bázi rodinných farem od konvenčních průmyslových zemědělců, a jak konstatoval ve svém úvodním projevu předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek, sedláky na farmě nedrží dotace, ale rodina. A právě tento přístup program Pestrá krajina veřejnosti přibližuje, což je zcela zásadní, protože podporu veřejnosti k obhajobě svých zájmů zemědělci potřebují, a soutěže a prezentace typu Pestrá krajina jsou k tomu optimální možností. Pozitivní příklady hospodaření tak představují pro zlepšení image a prestiže našeho zemědělství mnohem důležitější přínos, než demonstrace požadující pro vybranou část zemědělců více peněz, i kdyby to byly (jako že nejsou) požadavky oprávněné.

Nejde navíc „jen“ o Pestrou krajinu nebo v současnosti emotivně diskutovaný Strategický plán SZP. Dominantní světoví i evropští výrobci potravin – tedy zpracovatelé zemědělských surovin, stále častěji deklarují snahy omezovat nebo cenově znevýhodňovat nákup takových zemědělských surovin, které pocházejí z „klasického“ konvenčního hospodaření bez další přidané hodnoty. Stále častěji je přitom onou přidanou hodnotou k přírodě šetrné hospodaření, například takové, které představují (nejen) oceněné farmy. Dynamika vývoje takového typu poptávky je nejen na území EU vysoká, a pokud nebude naše zemědělství schopné takovou poptávku uspokojit, moc dobře se mu nepovede. Program Pestrá krajina je tak třeba kromě žádoucích příkladů prezentace zodpovědného hospodaření vnímat také jako žádoucí předvoj zemědělského hospodaření v ČR jako celku, které bude muset naše země nejen v zájmu krajiny a podpory veřejnosti, ale i ve svém vlastním zájmu přijmout.