Na následném společném setkání, které proběhlo 27. 1. 2022, zástupci ASZ ČR představitelům SCHP předložili zdroj dat, ze kterých byly informace zmíněné na tiskové konferenci čerpány. Jednalo se o Výzkumnou zprávu, TA ČR TL01000180. Tato analýza dat byla vytvořena v prosinci 2019 s podporou Agrární komory ČR, jejímž členem je i Svaz chovatelů prasat.
Zástupci obou organizací se shodli, že chov prasat se v ČR dlouhodobě potýká s mnoha problémy, které vedou k nejisté budoucnosti tohoto sektoru. Stavy prasat se v porovnání s rokem 1993, kdy jich bylo 4 599 tis. kusů, trvale snižují. K 1. dubnu 2021 jejich chov čítal jen 1 518 tis. kusů (ČSÚ). ČR má velmi nízkou soběstačnost v produkci, v roce 2018 činila pouhých 51,5 % (MZe, 2018) a každý rok dále klesá. Chovy prasat nejvíce ohrožují nestabilní a klesající ceny vepřového masa na trhu. Ceny vepřového v Evropě tlačí dolů zejména omezení dovozu ze strany Číny, která kvůli africkému moru prasat přestala dovážet maso z evropských států. Kvůli tomu je na trhu přebytek vepřového a jeho ceny klesly na nejnižší úroveň od roku 1994.
Zásadní neshoda však panovala na podstatě řešení. Priorita podle SCHP leží v konkurenceschopnosti podniků, které musí dostávat minimálně takové dotační podpory, jaké jsou v současné době nastavené a cesta udržení podniků je v jejich další integraci, která jim pomůže efektivněji vyjednávat s obchodními řetězci. Podle SCHP je chov prasat v ČR na špičkové úrovni. V současné době však zajišťuje produkci vepřového masa pouze několik velkých holdingů, které skrze velkochovy produkují 80 % vepřového masa. V ČR je tak vidět značný vliv oligopolizace na produkci vepřového masa; například deset největších jatek v Česku realizovalo v roce 2018 cca 64 % porážek prasat, zatímco v roce 2008 se jednalo o 44,65 % porážek. Chov prasat byl přitom doposud podporován několika dotačními programy v rámci Programu rozvoje venkova a v rámci Národních dotací. Například v období 2016 - 2021 bylo jen na investičních opatřeních PRV pro chov prasat vyplaceno celkem 1,9 mld Kč (4.1.1 Investice do zemědělských podniků, záměr d a i) rozdělených na 243 projektů. I přes to, že do sektoru chovu prasat bylo investováno hodně peněz, situace se i nadále zhoršuje a ohrožuje již i středně velké chovatele. Z velké míry za to mohou nízké ceny na trhu, ale zároveň je viníkem i úzká specializace několika agroholdingů, které dominují a řídí velkochovy prasat v ČR. Tento model, s absencí pestré skladby podniků, se ukazuje jako neefektivní a dlouhodobě nefunkční.
Zástupci vedení ASZ ČR na jednání se SCHP proto jasně vymezili svoje stanoviska k této situaci. Asociace podporuje v tomto sektoru strukturální změny, které mohou přispět k zastavení neustálého propadu domácí produkce vepřového a celkovému zlepšení situace chovatelů prasat a vyslovila očekávání, že nezbytné kroky bude primárně prosazovat Svaz chovatelů prasat právě proto, aby zachránil tento chov v ČR. Zejména je nutné hledat cesty ke vstupu na trh i menším a středním chovatelům, které pomohou využít všechny podmínky v regionech. Dále je důležité pracovat na zkracování cesty k zákazníkovi, tj. s minimem obchodních mezičlánků, na vzniku menších zpracovatelských kapacit a potažmo na co nejvyšší přidané hodnotě pro producenty. Je třeba snižovat byrokracii a dojednat zvládnutelné legislativní podmínky pro menší provozy, domácí porážky, a eliminovat transport živých zvířat desítky až stovky kilometrů z farmy na jatka. Zlepší se tak nejenom kvalita masa, ale především welfare zvířat. Z hlediska welfare je důležité podporovat venkovní chovy a nemít vakcinaci jako jediné řešení, což se u menších chovů dá předpokládat. Menší chovy navíc mohou představovat další potenciál pro kvalitní plemenitbu. Zároveň je nutné apelovat na obchodní řetězce, aby podporovaly regionální prodej vepřového masa z českých farem. V tomto bodě se shoduje ASZ ČR i SCHP. Asociace však vidí další významnou cestu i ve využívání ostatních částí trhu. Shoda panovala i na nutnosti zjednodušit podmínky v zemědělském podnikání.
Podle ASZ ČR je velmi důležité otevřít rozumnou diskuzi na téma nastavení podpor jak v novém Strategickém plánu, tak v národních dotacích. Je třeba smysluplně nastavit přerozdělování dotací, a neinvestovat veřejné peníze do zbytečných až téměř absurdních opatření, která aktuální situaci systémově nijak nezlepšují a jsou jen skrytým manévrem, jak dostat peníze k současným velkochovům. Zástupci ASZ ČR konstatovali dlouhodobou absenci zájmu SCHP o situaci menších chovatelů prasat, kteří byli již před mnoha lety téměř zlikvidováni a kteří v současné době mají velmi omezené možnosti, jak dosáhnout na podpory.
Na jednání SCHP zmiňoval, že v dalších členských státech EU dostávají zemědělci zvláštní a vyšší dotace na chovy prasat, nicméně přesná data nejsou k dispozici. ASZ ČR proto navrhla Svazu chovatelů prasat společný postup, který by spočíval ve výzvě ministerstvu zemědělství, aby zajistilo jasnou analýzu národních dotací rámcově po celé EU. SCHP však tuto nabídku odmítl. ASZ ČR proto bude tento požadavek směřovat na MZe sama.
Přestože vzájemné postoje obou organizací byly v mnohém velmi rozdílné, vzájemná diskuse se nesla ve velmi korektní atmosféře a uskutečněné pracovní setkání ASZ ČR považuje za přínosné a věří, že bude v budoucnu pokračovat.
Ing. Anna Chládová, hlavní kancelář ASZ ČR a Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
