Meziročně podle ní přibylo také takzvaných PIWI odrůd vhodných pro ekologické pěstování. Jejich výměra ke konci roku činila 783 hektarů, proti roku 2020 o 43 hektarů více. Obhospodařovaná plocha vinic loni v tuzemsku tvořila asi 17.866 hektarů, produkční potenciál byl přitom na úrovni 18.504 hektarů, uvedla Kršková.

Pokles zájmu vinohradníků ústavu z pohledu jeho činnosti nepřísluší podle ní komentovat. "Víme ale, že je nedostatek sazenic révy vinné a pracovních sil," podotkla Kršková.

Pěstitelů s osázenými vinicemi ÚKZÚZ k 31. prosinci loňského roku registroval zhruba 14.000, meziročně to bylo o 642 méně. Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic v loňském roce činila 180,7 hektaru. O povolení podle Krškové požádalo 173 pěstitelů na výměru asi 140 hektarů. Z důvodu nouzového stavu byl příjem žádostí výjimečně prodloužen zhruba o dva měsíce, ale ani tak se kvóta nenaplnila.

Pro novou výsadbu je v letošním roce podle ní k dispozici 178,4 hektaru. Vinohradníci mohou o povolení ÚKZÚZ žádat do 28 února. "K dnešnímu datu jsme obdrželi 67 žádostí na plochu 35,7 hektaru. K čerpání zbývá 142,7 hektaru," řekla Kršková. Doplnila, že zpravidla většinu žádostí zájemci posílají až ke konci termínu.

Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd, mezi které kromě Pálavy a Merlotu patří i Rulandské bílé či Ryzlink vlašský je podle ústavu 22 let. Zvláštní skupinou jsou odrůdy PIWI, kde je nejvíce pěstovanou odrůdou Hibernal. Z celkové výměry vinic v tuzemsku bylo ke konci loňského roku v systému ekologického vinohradnictví registrováno zhruba 1083 hektarů, uvedla dále Kršková.

K největším vinařským obcím v ČR podle plochy osázených vinic patřily loni podle ÚKZÚZ podobně jako v letech předešlých Velké Bílovice, Valtice, Mikulov či Čejkovice. Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník.