V tuzemských chovech drůbeže veterináři letos potvrdili osm ohnisek ptačí chřipky. Nákaza se prokázala také u volně žijících ptáků, konkrétně labutí, a to ve dvou krajích. Od února lze v Evropě podle Vorlíčka pozorovat zlepšení. V lednu bylo potvrzeno 323 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, 250 případů se týkalo Francie a chovů kachen na výkrm. V únoru veterináři zjistili 62 ohnisek, nejvíce jich bylo stále ve Francii. V sousedních státech ČR je situace v chovech drůbeže stabilní, uvedl Vorlíček.

Chovatelé drůbeže by v rámci prevence zavlečení nákazy měli dbát hlavně na zasíťování oken a větracích otvorů, zastřešení nebo úplně omezení výběhů před volně žijícími ptáky. "Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva," řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Především v komerčních chovech patří mezi další opatření zákaz vstupu nepovolaných lidí do hal, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů nebo aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Podstatné je také vedení evidence o chovu drůbeže, aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže či snížené užitkovosti mohla být bezodkladně informována příslušná krajská veterinární správa.

Veterináři za loňský rok v ČR evidují rekordních 48 ohnisek ptačí chřipky, utraceno muselo být zhruba 330.000 kusů drůbeže a dalších ptáků. Jednalo se o vysoce patogenní ptačí chřipku subtypů H5N8 a H5N1, u kterých existuje riziko přenosu na člověka. Náklady SVS spojené s likvidací ohnisek dosáhly přibližně 2,5 milionu korun. Předloni byla potvrzena dvě ohniska, veterináři museli vybít kolem 137.000 ptáků.