Samotné zemědělství zasáhne válečný konflikt hned v několika rovinách – minimálně dočasným růstem cen pohonných hmot a energií, minimálně dočasným růstem cen zejména rostlinných komodit, minimálně dočasným úbytkem části sezónních i dlouhodobějších pracovníků v zemědělství a dlouhodobým omezením vzájemného obchodu, jehož objem však není z hlediska ČR naštěstí zas tak významný. Doprovodným důsledkem bude zřejmě také migrace uprchlíků z Ukrajiny, mimo jiné i na naše území, což si uvědomuje i Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která operativně zveřejnila pro ty, kteří by chtěli uprchlíkům pomoci s ubytováním, odkaz na http://www.suz.cz/ubytovani-pro-ukrajinske-rodiny/.
Mezi důležité aktivity ASZ ČR je ale třeba také zařadit jednání s představiteli stávající vlády, včetně premiéra, nebo ministryní pro životní prostředí Annou Hubáčkovou. Výsledkem by mohlo být mimo jiné ukončení zdanění neprodukčních ploch, což je několikaletý evergreen naší legislativy, s nímž se předchozí vládě nepodařilo pohnout. Předseda ASZ Jaroslav Šebek se také zúčastnil volební valné hromady SVOL – Komory soukromých lesů v ČR, v jejímž čele bude i nadále dosavadní předseda Richard Podstatzký Thonsern. To mělo svou logiku - Komora i Asociace řeší celou řadu společných problémů – mimo jiné nastavení podmínek dotací na podporu k přírodě šetrného hospodaření, což v oblasti lesnictví aktuálně obnáší finanční příspěvek na adaptaci lesů na klimatickou změnu. Ten by měl činit zhruba 1 500 korun na hektar lesa ročně, ne každý ale na něj podle dosavadních pravidel dosáhne, a podmínky pro hospodaření v lesnictví tak budou muset projít, stejně jako v oblasti zemědělství, ještě diskusí a nějakými následnými úpravami.
Úpravami, bohužel směrem vzhůru, projdou (a po agresi Ruska jistě více, než se předpokládalo) také letos ceny zemědělských surovin a potravin, což není především dobrá zpráva pro spotřebitele. Již lednový meziroční růst cen podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem byl mimořádný, v případě obilovin dosáhl 33,9 procenta a v případě olejnin dokonce 45,1 procenta. Jsme-li u dat, pak je vhodné zpozornět ohledně úmyslu zrušit v resortu zemědělství celkem čtyři organizace, kromě tří výzkumců také Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Architekti takového kroky podle všeho vůbec netuší, že je to právě ÚZEI, který dodává pro Ministerstvo zemědělství drtivou většinu veškerých dat nejen pro zprávy o stavu našeho zemědělství, ale také data porovnávající tuzemské a zahraniční zemědělství v síti FADN. A bohužel zřejmě také netuší, že ÚZEI (a ještě více jemu předcházející VÚZE) historicky představoval a stále představuje jeden z mála liberálních ostrůvků v tuzemském zemědělství, který se mimo jiné i významně podílel na podkladech pro změny Strategického plánu SZP, které současná vládní reprezentace provedla.
Po dlouhých 12 letech působí na Ministerstvu zemědělství opět ekologický náměstek. Do této funkce uvedl současný ministr zemědělství tento týden v úterý dlouholetého pracovníka ministerstva, Petra Jílka. Ten přitom mimo kamery a oficiality spojené s uvedením do funkce avizoval probíhající novelu rostlinolékařského zákona, jejímž jedním z cílů by mělo být zavedení principu oblastní registrace biologických přípravků na ochranu rostlin. To by v praxi znamenalo, že přípravek registrovaný například na území Německa by mohl být používán také v ČR, což zatím není možné. Bohužel je to ovšem prakticky jen jedna z dobrých zpráv z předchozích dnů, a navíc stále ještě jen ve stadiu jednání, což lze vztáhnout i na nebývale vstřícný postoj stávajícího náměstka pro lesní hospodářství Patrika Mlynáře k podnětům, které zazněly na zmiňované valné hromadě SVOL.