„Chtěli jsme především zjistit, jaký bude postup do budoucna a zda je zde nějaký potenciál dalších změn. A byli jsme ujištěni, že ano,“ řekl Šebek. Podle jeho slov jde o začátek dlouhodobějšího procesu, kdy bude třeba analyzovat, jak vůbec byly v minulosti dotace rozdělovány. Jako příklad uvedl stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, který před časem zkritizoval dotace v živočišně výrobě a systém národních dotací. Asociace soudí, že je třeba rozklíčovat strukturální problémy českého zemědělství a najít jejich dlouhodobé řešeni
„Domníváme se, že nyní je prostor na to, aby takové analýzy byly zpracovány a na základě jejich výsledku by pak vláda mohla rozhodnout o tom, co by bylo třeba v zemědělství dál dělat,“
uvedl Šebek.
Součástí takových analýz bymělo být i porovnání podpor a zvýhodnění, kterým se těší zemědělci v jiných členských zemích Evropské unie. Asociace proto požádala premiéra i ministra zemědělství, aby byla zpracována analýza národních dotaci v jednotlivých státech, „abychom měli konečně jasno, kde a v čem jsou zahraniční podniky tak výrazně zvýhodňovány, jak o tom hovoří někteří zástupci zemědělské veřejnosti,“ řekl Šebek a dodal: „Naši kolegové z agrární komory například mluví o tom, že v Polsku je redistributivní platba na úrovni jedenáct dvanáct procent, ale už nedodávají, že tam platí zastropování na tři sta hektarech.“ Podle něj je třeba si v těchto věcech udělat jasno, aby bylo všem zřejmé, jak jsou rozdělovány dotace, s jakým záměrem a s jakým výsledkem. Pak Česká republika múze lépe zaostřit na to, co je třeba udělat v našich podmínkách, řekl.
Vláda svým rozhodnutím o zvýšeni redistributivní platby podle Šebka pomohla menším a středním podnikům bez rozdílu jejich právní struktury „Myslím že kalkulačka, kterou představil pan ministr, hovoří jasně o tom, že bude docházet k narovnání zmíněného kyvadla, které bylo vychýleno ve prospěch velkých podniků... a jsem přesvědčen, že začne být postupně jasné, že jsme měli pravdu, že nedojde k žádnému kolapsu českého zemědělství, naopak dojde k podpoře jeho pestrosti, větší stabilitě a naprosto udržitelné budoucnosti,“ soudí Šebek
Místopředseda ASZ Jan Štefl odmítl, že by tuzemské zemědělství nebylo soběstačné. Podle jeho slov data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací dokládají, že v produkci biomasy, tedy v souhrnu produkce obilovin, řepky, vepřového hovězího masa apod. má Česká republika dlouhodobě dvacetiprocentní nadprodukci.
„Problémem českého zemědělství je to, že 40 procent z celkové produkce je vyvezeno v nezpracované formě, tedy bez přidané hodnoty. Ukazuje se, že velkovýroba, kterou u nás proklamujeme a která zde musí být, není u nás schopná zajistit potravinovou bezpečnost v tom smyslu, že sice vyprodukuje zemědělské prvovýrobky, ale už je nedokáže v České republice zpracovat a prodat svým odběratelům,“ řekl Štefl.
Proto je podle něj třeba strukturu tuzemských zpracovatelů rozšířit o podniky typu rodinných farem. Předseda ASZ je, jak řekl, přesvědčen, že pokud budou změny pokračovat, postupně se Česká republika dobere i soběstačnosti v komoditách, v nichž je dnes výrazně nesoběstačná, jako jsou například prasata či ovoce a zelenina. „Věříme, že změny budou pokračovat. Rozhodne nechceme zůstat u zvýšení redistributivní platby, naším požadavkem je řešit také propojenost podniků, tak aby peníze šly skutečným zemědělcům a nikoli oligarchům či zahraničním společnostem, aby šly na český venkov a ten z toho měl prospěch,“ prohlásil Šebek.
Podle Štefla se majetková propojenost zemědělských podniků v celé Evropské unii už sleduje a za konečného příjemce dotací je považován vlastník podniků. Takže pokud jsou například zavedená nějaká omezení, která při určité velikosti podniku dotace snižují, vztahuje se toto kráceni na celkovou výměru podniků jednoho vlastníka, nikoli na výměru jednotlivých podniků, byť působí jako samostatné subjekty.
To je podle Štefla nepochybně spravedlivější. „Když jsou vedle sebe dva podniky o stej né výměře obhospodařované půdy a jeden podniká pod jedním identifikačním číslem osoby a ten druhý například pod deseti identifikačními čísly, je zřejmé že redistributi vni platba bude jiná pro rozdělený podnik a zcela jiná pro podnik podnikající jako jeden subjekt,“ vysvětlil. Příkladem jsou podle něj třeba dotace do méně příznivých oblastí, kde platí od určité výměry regresi vita a kde k dělení podniků běžné dochází.
Předseda ASZ je podle vlastních slov přesvědčen, že dotace by neměly být klíčové jen svojí výší, ale mělo by jit jejich prostřednictvím o „signál od společnosti o tom, jaké zemědělce chce, zda chceme jít cestou další a další koncentrace, skupováni podniků a zmenšování počtu zemědělských subjektů a nebo chceme jít cestou pestrého venkova, kdy budeme mít na venkově dostatek lidí, kteří budou chtít a také umět zemědělství dělat,“ řekl Šebek a dodal, že dnes je největším problémem dostat do zemědělství mladou generaci a tento problém podle něj současná struktura odvětví zaměřená na příliš velké podniky není schopna vyřešit.
Po jednání s premiérem a ministrem zemědělství informovali o jeho průběhu novináře místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl, její předseda Jaroslav Šebek a další místopředseda Jan Staněk.
Autor: Oldřich Přibík
Zdroj: Týdeník Zemědělec č. 9 - str. 7