Úředníci věří, že nová úprava pomůže zejména malým producentům a potravinářům. Zákon totiž dosud reguloval pravidla jen pro největší společnosti s ročními tržbami nad pět miliard korun. Podle nové úpravy, která musí sladit české právo s platnou směrnicí Evropské unie, se bude omezení vztahovat již na firmy s tržbami převyšujícími 51 milionů korun.
Pokud po přijetí novely odběratel vůči dodavatelům použije některou z nezákonných praktik, bude mu hrozit pokuta až deset milionů korun, anebo sankce do výše deseti procent jeho tržeb. „Novela má zabránit tomu, aby silnější odběratel zneužíval svého postavení na úkor ekonomicky slabších dodavatelů potravin a zemědělských komodit,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Řetězce navrhované změny vítají. „Hlavní změna bude, že tisíce zemědělců budou mít ochranu vůči potravinářským firmám, kterým dodávají suroviny,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Právě farmáři ale pochybují, že by jejich podmínky změna mohla skutečně zlepšit. „Z tohoto zákona zatím dobře funguje jenom zkrácení doby pro proplácení faktur, které řetězce často dlouhé měsíce neplatily. Další věci, které tam navrhují, jsou složitě dokazatelné,“ řekl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Podle něj by stát proto měl malé a střední farmy podporovat zejména snížením byrokracie, případně i vyššími dotacemi.
Zákon budí i obavy
Také podle dalších odborníků nechává stát velkým hráčům na trhu nadále řadu možností, jak mohou své postavení upevnit. „Mám obavu, jestli to nepovede k tomu, že velcí obchodníci už nebudou obchodovat s malými dodavateli,“ prohlásil Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu. Velkým obchodníkům totiž podle něj nic nebrání, aby velkým potravinářům nechali velký podíl na regálech, a tím omezili prostor pro malé dodavatele. „Vzhledem k tomu, že zahraničním řetězcům v Česku patří 80 procent trhu, tak pro české potravináře nezbude moc subjektů, se kterými budou moci obchodovat,“ obává se Březina.
Jeho slova potvrzuje také Roman Mazák z obchodního družstva CBA. „My jako odběratel nemáme nejmenší šanci ovlivňovat naše dodavatele, spíš oni uzurpují nás,“ prohlásil Mazák. Podle něj zákon o tržní síle nepomáhá ani zemědělcům. „Mělo by se to řešit úplně jinými zákony, třeba daným podílem českých potravin,“ myslí si Mazák.
Větší roli než dosud by měl při kontrolách plnění pravidel hrát Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pod jeho dozor by nově měly spadat stovky firem z celého oboru, navíc by jim měl poskytovat konzultační služby. „Výhodou je jednotná a efektivní komunikace se všemi podnikatelskými subjekty, tedy metodické vedení, proškolení, poskytování výkladových stanovisek a právních aktivit,“ podotkl Miroslav Koberna z Potravinářské komory.
To už se v praxi částečně děje. „I v letošním roce jsme už absolvovali řadu jednání se sdruženími z oblasti zemědělství a potravinářství, na nichž je připravujeme na příchod nových pravidel a vysvětlujeme, jak na ně bude nová zákonná úprava v praxi dopadat,“ dodal mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Zdroj: Teplicky.denik.cz