Za potřebné obecně považujeme navýšení alokace na ekologické zemědělství tak, aby bylo možné pokrýt platby jednak na rostoucí množství ploch a zároveň zohlednit rostoucí ceny vstupů, zejména nákladů na práci a pachtovné. Bez poskytování dostatečných plateb na ekologické zemědělství nelze očekávat zásadní nárůst především ploch orné půdy, počtů zvířat a následně i ekologické produkce potravin, což bude vzhledem k národním závazkům vyplývajícím z evropských strategií důležité.
Zásadně nesouhlasíme s návrhy na stanovení minimální produkce nebo podmínky vykazování produkce jako podmínku pro čerpání podpor pro ekologické zemědělství. V rámci podmínek WTO a dotačních pravidel SZP EU mají být dotace na ekologické zemědělství odpojeny od produkce, a proto není obhajitelné, aby byla podobná podmínka vyžadována. Ekologickou produkci už nyní zemědělci evidují a není jasné, jak jsou tyto informace vůbec zpracovány; při zavedení povinnosti další evidence a v jiné podobě lze očekávat obrovský nárůst administrativy jak pro zemědělce (a to zejména pro ty, kteří mají produkce nejvíc), tak pro kontrolní orgány. Proti zavedení podobné podmínky hovoří také fakt, že v současné době není zajištěno zpracování, distribuce a odbyt a je proto potřeba nejprve začít s výraznou investiční podporou právě do zpracování ekologické produkce.
Opakovaně zásadně nesouhlasíme se zavedením nové povinnosti absolvovat školení o nejvhodnějších praktikách hospodaření v ekologickém zemědělství (EZ). Nevidíme důvod pro to, aby se školili zemědělci, kteří mnohdy v EZ působí mnoho let a nasbírali za tu dobu praktické zkušenosti. Zároveň není v ČR dostatečný počet kvalitních odborníků, kteří by na toto téma byli schopni takové množství zemědělců kvalitně vyškolit.
Informace o ekologických POR si ekologičtí zemědělci (pokud vůbec nějaké POR používají) dokáží najít sami, navíc tyto informace se mění daleko častěji než jednou za pět let. Sdílení informací mezi zemědělci je samozřejmě důležité, ale často probíhá samovolně, protože zemědělci spolu vzájemně komunikují mimo akce pořádané resortními institucemi například prostřednictvím nevládních organizací nebo na exkurzích a polních dnech.
Kontrolní ekologické organizace v současné době provádějí samy každoroční školení ekologických zemědělců v dostatečném rozsahu a potřebě.
Dále opakovaně navrhujeme zařazení dalších kategorií zvířat do výpočtu intenzity – zejména farmově chovaných jelenovitých, kde považujeme za nutné implementovat Nařízení Evropského Parlamentu a Rady k EZ č. 2018/848 do národní legislativy (rozšíření o farmově chované jelenovité, podmínek a specifik jejich chovu v EZ). Chov těchto druhů zvířat je ekologický ze své podstaty a může velkým dílem přispět k plnění kvantitativních strategických cílů.
Důrazně se také ohrazujeme proti opakovaným pokusům vyřadit z výpočtu koně. Všechna hospodářská zvířata mají potenciál zajistit údržbu a přiměřenou produkční schopnost krajiny.
Hlavní kancelář ASZ ČR
