V Česku opět vypukl spor o "neférové marže". Data nastiňují, kdo zvedá ceny nejvíce

Aktuálně.cz
Sdílejte článek
V Česku opět vypukl spor o "neférové marže". Data nastiňují, kdo zvedá ceny nejvíce

S rostoucí inflací na trhu opět houstne spor o to, kdo na jídle "nemorálně" vydělává. Zemědělci, potravináři, nebo obchody? Stát proto začal kontrolovat prodejce, zda situace nevyužívají a nešponují marže u potravin moc vysoko. Zatímco agroobři dohled státu vítají, samotné řetězce, analytiky i malé farmáře systém kontroly zaráží. Jak se vlastně marže počítá a kdo si z ní ukrajuje nejvíc?

  • Obchodní marže, kterou chce stát u vybraných potravin kontrolovat, je rozdíl mezi tržbami za zboží - tedy částkou, kterou dostane obchodník od zákazníka, a náklady na prodané zboží - tedy částkou, kterou zaplatil obchodník na pořízení zboží. 

Marže ze své definice nemůže být vyšší než 100 procent. "Právě hodnoty 100 procent by marže dosahovala v případě, kdy obchodník dostává zboží od dodavatele zadarmo, což se v reálném světě pochopitelně neděje. Pokud tedy obchodník dodavateli musí zaplatit byť jen jedinou korunu, bude jeho marže vždy nižší než 100 procent," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

"Hypoteticky by marže mohla přesáhnout 100 procent pouze v případě, kdy obchodník nejenže dodavateli za zboží nemusí platit, ale naopak dostává od dodavatele ještě zaplaceno za to, že odebírá jeho zboží. To je pochopitelně absurdní scénář, který se v realitě nestává," dodává.

Při nulové marži naopak obchodník prodá zboží za stejnou cenu, za jakou nakoupil. V případě záporné marže obchodník prodává zboží za nižší cenu, než za jakou ho pořídil. Třeba při likvidaci zásob na prodejně.

Lidé často marži zaměňují za obyčejnou přirážku. Ostatně sám ministr zemědělství dal jako důvod k zavedení kontrol za příklad údajnou marži na točeném salámu ve výši 246 procent, přičemž měl na mysli právě přirážku.

  • Rozdíl mezi marží a přirážkou je ale podle analytiků čistě matematický. "Každý obchodník pochopitelně potřebuje prodávat zboží za vyšší cenu, než za jakou jej nakoupil. Marže vyjadřuje, jakou část prodejní ceny tvoří právě tento rozdíl mezi cenou nákupní a cenou prodejní. Přirážka vyjadřuje, o jaký násobek je cena prodejní vyšší než cena nákupní," doplňuje Hradil.

Marže není zisk, opakují analytici

Z ekonomického pohledu marže ukazuje výkon obchodníka, nikoli jeho zisk. "V rozdílu mezi nákupem a prodejem jsou zahrnuté veškeré náklady obchodníků, například mzdy zaměstnanců, ceny energií, nájmů, náklady na skladování nebo na transporty potravin," upřesňuje agrární analytik Petr Havel. A právě u základních potravin, jako je maso či mléčné výrobky, hrají prodejní náklady velkou roli - vše se totiž musí nákladně chladit.

Podle jakého klíče bude stát prodejní ceny u potravin kontrolovat, odmítají úřady sdělit. Jasné to není ani osloveným odborníkům.

"Kontrola 'marží' by v praxi zahrnovala kontrolu veškerých nákladů maloobchodu, což je téměř nemožné," dodává Havel. "Marže prostě není zisk, a zatímco marže (cenový rozdíl) může představovat desítky procent, zisk je pouze několikaprocentní, a v tomto smyslu by tedy kontrola v zásadě neměla na růst cen potravin téměř žádný vliv," domnívá se analytik.

  • Pro představu, podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy činí v současnosti podíl zisku ve výnosech u tuzemských obchodních řetězců zhruba čtyři procenta. "Dvě třetiny výnosů jdou dodavatelům, zbytek jsou náklady na mzdy, energie, logistiku a podobně," říká Prouza pro online deník Aktuálně.cz.

Marže versus ziskovost

  • Podívejme se teď blíže na obchodní marže skrze data Českého statistického úřadu, který je sleduje. Procento marže počítá jako podíl marže na dosažených tržbách za zboží. Z dat vyplývá, že od roku 2008 až do roku 2019, dokdy jsou data dostupná, kolísá tato průměrná marže v maloobchodě mezi 23 a téměř 27 procenty.

Statistiky také ukazují, že vyšší marže mají nejmenší podniky, velké obchodní řetězce pak se svými maržemi prakticky kopírují průměr českého maloobchodu.

Podíl obchodní marže na tržbách za zboží u velkých řetězců:

Rok Podíl marže na tržbách
2008 22,6 %
2009 22,7 %
2010 23,7 %
2011 23,4 %
2012 23,1 %
2013 22,9 %
2014 23,1 %
2015 23,3 %
2016 24,4 %
2017 26 %
2018 26,4 %
2019 26,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podíl obchodní marže na tržbách za zboží v celém maloobchodě:

Rok Podíl marže na tržbách
2008 23,2 %
2009 23,9 %
2010 24 %
2011 23,5 %
2012 23 %
2013 22,7 %
2014 22,9 %
2015 23,4 %
2016 24,9 %
2017 25,9 %
2018 26,3 %
2019 26,7 %

Zdroj: ČSÚ

Jak už ale zmínil analytik Petr Havel, rostoucí marže automaticky neznamená, že obchodník docílí větší ziskovosti (rentability). "Pojem rentabilita se používá v mnoha různých kontextech, a vždy znamená něco trochu jiného. Pokud bychom si pod ním pro absolutní zjednodušení představili to, kolik zisku obchodník vygeneruje prodejem nějakého zboží, pak vyšší marže automaticky neznamená vyšší rentabilitu," potvrzuje analytik Hradil a uvádí příklad nákladů na prodej, tedy zmíněných mezd či energií.

"Je tak teoreticky možné, že navzdory vyšší marži může prodej zboží generovat stejný nebo i nižší zisk než předtím," uvádí dále.

Konkrétně čeští statistici rentabilitu tržeb definují jako poměr hospodářského výsledku na celkových tržbách. Ta je u velkých obchodních řetězců v porovnání s průměrem celého maloobchodu tentokrát značně nižší a často nekopíruje růst průměrných marží. 

Ziskovost u velkých obchodních řetězců:

Rok Ziskovost
2008 1,7 %
2009 1,2 %
2010 1,7 %
2011 1,5 %
2012 1,4 %
2013 0,4 %
2014 1,1 %
2015 2,6 %
2016 2,5 %
2017 3,5 %
2018 3,3 %
2019 2,8 %

Zdroj: ČSÚ

Výše uvedená data ziskovosti sice končí rokem 2019, podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se nicméně nyní u řetězců pohybuje na 3,5 až čtyřech procentech.

Ziskovost v celém maloobchodě:

Rok Ziskovost
2008 3,0 %
2009 2,3 %
2010 2,3 %
2011 2,2%
2012 2,1 %
2013 1,5 %
2014 2,2 %
2015 3,2 %
2016 3,2 %
2017 3,9 %
2018 3,7 %
2019 3,3 %

Zdroj: ČSÚ

Forma kontroly experty překvapuje

  • Nicméně jak už bylo řečeno, stát nehodlá kontrolovat marže celého maloobchodu, ale jen základních potravin. Zejména jde o máslo, pečivo a vepřové a drůbeží maso. 

"Pomoci to trochu může v tom, že obchodníci mohou se zvyšováním cen více čekat, ale vzhledem k vysoké inflaci mezi zemědělskými výrobci a v potravinářském průmyslu je další zdražování potravin stejně nevyhnutelné," podotýká pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Připomeňme, že inflace v Česku momentálně činí 12,7 procenta a s dalším zdražováním se letos ještě počítá.

"Nemohu se zbavit dojmu, že tím hlavním záměrem kontrol je ukázat, že vláda, potažmo ministerstvo zemědělství, se snaží něco dělat s rychle rostoucími cenami potravin, a mít tak po ruce argument na kritiku, že zatímco v zahraničí dočasně snižují daně na vybrané potraviny, například DPH v Polsku, tak v ČR se nic neděje," dodává.

Kontrola marží ze strany státu zaráží také Jana Štefla, místopředsedu Asociace soukromých zemědělců, která sdružuje především menší rodinné farmy.

"Je potřeba připomenout, že celá produkce, výroba, obchod a prodej s potravinami se odehrávají na volném evropském i světovém trhu, a proto i stanovování výše marží musí být ponecháno na jednotlivých účastnících potravinářského řetězce a jednotlivé státy marže nemohou a nesmí bez prokazatelně pádných důvodů nijak regulovat," říká pro online Aktuálně.cz Štefl.

"Pokud má být cílem regulovat marže u potravin pouze v ČR, nebo v jednom státě EU, tak toto je nepřijatelné a mohlo by být dokonce kontraproduktivní. Sledování výše marží u některých potravin může přesto být zajímavé a o něčem vypovídající. Mělo by se však sledovat nejenom u obchodníků, ale i u všech dalších článků produkce a obchodu," dodává Štefl.

Naráží tak na fakt, že mezi zemědělci a obchody se na cenách potravin podílí ještě jeden zásadní aktér, a to potravináři - tedy mlékárny či masokombináty (více o jejich vlivu na ceny se dozvíte na následujícím slidu). 

Naopak třeba Jan Doležel, prezident Agrární komory, která sdružuje většinu velkých zemědělců v Česku, si krok vlády chválí. "Jako gesto směrem k řetězcům a spotřebitelům je to určitě dobrá věc. Zvláště v této době bychom měli dělat všechno pro to, aby ceny potravin dále nerosty, nebo alespoň narostly tak zběsilým tempem. Dlouho upozorňujeme na to, že spotřebitel by měl mít právo vědět, kolik dostal zaplaceno dodavatel, respektive zemědělec nebo potravinář," říká Doležal.

"Obáváme se nicméně, že jako v minulosti se maloobchod přizpůsobí a bude jako marži vykazovat rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil nikoliv od zemědělce či potravináře, ale od třetího subjektu. Třetím subjektem může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel, a tím, co dostane zemědělec, zůstane," tvrdí Doležal.

Podobně mluví Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR, který momentálně s Agrární komorou spolupracuje například na kritice přerozdělování dotací malým farmářům. Obě instituce v minulosti rovněž podpořily zavedení povinných kvót, které měly zvýšit podíl českých potravin na pultech obchodů.

"Zemědělský svaz ČR na vysoké marže obchodníků u některých potravin upozorňuje již řadu let a řadu let vyzýváme statistický úřad ke sledování obchodních přirážek u potravin," říká Pícha a tvrdí, že zemědělci jsou dlouhodobě nejslabším článkem obchodní vertikály a cena zemědělských výrobků zůstává prakticky stejná už několik desetiletí.

Data statistiků naznačují rozložení cen

  • Určitou představu o rozložení cen v celém řetězci si ale opět můžeme udělat z dat Českého statistického úřadu. 

Například v prosinci 2021 činila cena za jatečné kuře u zemědělce 23,43 koruny za kilogram, výrobní cena vykuchaného kuřete dosahovala 40,17 koruny a na pultech obchodů se pak kilo kuřete prodávalo v průměru za 58,44 koruny.

Ceny vykuchaného kuřete vcelku v roce 2021 (Kg/Kč):

Měsíc Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelská cena včetně DPH
Leden 24,46 39,43 57,53
Únor 21,30 40,40 52,48
Březen 24,03 39,85 57,15
Duben 22,42 41,25 56,76
Květen 23,48 40,44 55,47
Červen 23,14 41,08 59,90
Červenec 22,44 40,25 60,48
Srpen 23,50 40,03 63,85
Září 22,71 39,91 58,82
Říjen 23,69 41,09 59,82
Listopad 22,73 40,86 60,78
Prosinec 23,43 40,17 58,44

Zdroj: ČSÚ

Podívejme se také na ceny mléčných výrobků, konkrétně u polotučného mléka, nově hlídaného másla a sýru. Data statistiků ukazují, že na ceně mají v případě mléka či másla skutečně značný podíl právě zpracovatelé. 

Ceny mléka v roce 2021 (l/Kč):

Měsíc Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelská cena včetně DPH
Leden 8,79 12,04 17,91
Únor 8,76 12,06 17,26
Březen 8,79 12,01 17,69
Duben 8,82 12,01 17,18
Květen 8,84 11,99 17,21
Červen 8,86 12,05 17,70
Červenec 8,88 11,86 17,58
Srpen 8,86 12,07 18,73
Září 8,92 12,23 18,49
Říjen 9,04 12,29 18,63
Listopad 9,31 12,26 18,92
Prosinec 9,62 12,46 18,84

Zdroj: ČSÚ

Například letos v březnu se máslo prodávalo v obchodech za 178,70 Kč za kilogram, cena másla od zpracovatelů přitom činila 156,30 koruny za kilogram.

Ceny másla v roce 2021 (Kg/Kč):

Měsíc Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelská cena včetně DPH
Leden 125,00 130,76
Únor 122,50 128,50
Březen 122,21 131,17
Duben 122,71 129,82
Květen 124,97 126,30
Červen 124,88 127,45
Červenec 125,90 129,45
Srpen 127,44 139,69
Září 131,03 142,27
Říjen 136,88 150,21
Listopad 149,28 169,23
Prosinec 154,40 168,87

Zdroj: ČSÚ

Zatímco u základních potravin si obchody drží nižší obchodní přirážku, jiná situace je u vysoce zpracovaných výrobků, což je vidět třeba na případu sýru Eidam. U něj přirážka v obchodě dosahuje i 100 procent a více.

Ceny sýru Eidam v roce 2021 (Kg/Kč):

Měsíc Ceny průmyslových výrobců Spotřebitelská cena včetně DPH
Leden 79,75 147,93
Únor 80,10 153,80
Březen 79,07 151,59
Duben 79,49 142,48
Květen 81,47 147,80
Červen 81,90 154,46
Červenec 83,47 152,54
Srpen 83,68 148,21
Září 84,13 151,48
Říjen 85,65 154,28
Listopad 90,25 149,44
Prosinec 95,67 163,15

Zdroj: ČSÚ

Vzpomeňme na máselnou krizi, volá svaz obchodu

Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu potvrzuje, že marže obchodníků jsou stabilní a ceny naopak uměle navyšují zpracovatelé. Za příklad přitom dává takzvanou máselnou krizi před pěti lety, kdy se kostka másla na pultech obchodů vyšplhala na více než 60 korun.

"Vzpomeňme v této souvislosti na takzvanou máselnou krizi v roce 2017. Tehdejší kontrola jasně prokázala, že za masivním nárůstem ceny stálo umělé zdražování potravinářských firem. Jsem si jistý, že stejný výsledek přinese i případná současná kontrola," říká Prouza.

Zatímco exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tehdy prohlásil, že na vysokých cenách másla mají značný podíl obchodníci, u kterých končila až polovina jeho prodejní ceny, podle svazu šetření ministerstva financí naopak ukázalo, že obchodníci se na zdražení nepodíleli.

Online deník Aktuálně.cz oslovil s dotazem ohledně marží také zpracovatele. Například Potravinářská komora sledování cen ze strany státu vítá. "Takto zdvižený prst může v případě extrémních obchodních přirážek donutit 'pachatele' k jejímu snížení," říká za komoru tisková mluvčí Helena Kavanová.

Zástupci mlékárenského gigantu Madeta ani pekárenského koncernu Penam z holdingu Agrofert do publikace článku na otázky redakce neodpověděli.

K tématu marží se ovšem nevyjádřily ani oslovené obchodní řetězce jako Lidl, Albert nebo Tesco. Řada z nich se odvolává právě na prohlášení Svaz obchodu a cestovní ruchu.

Zisk klesá, zpochybňují statistiky agroobři. Malí farmáři problém nevidí

  • Souhrnný zisk v zemědělství loni podle dat statistiků opět stoupl, meziročně se zvýšil o dvě miliardy na 21 miliard korun, tedy o 10,5 procenta. V uplynulém desetiletí si obor připisoval vysoké zisky každoročně.
  • Zatímco některé Agrosvazy uvádějí, že výsledky podnikání svých členů nemají k dispozici, jiné tvrdí, že se jejich zisky naopak neustále zhoršují.

"Každoročně sledujeme ziskovost zemědělství podle účetních standardů a v posledních letech dochází k setrvalému poklesu ziskovosti zemědělské výroby. Za rok 2021 dosáhli zemědělci zisku 9,1 miliardy korun, což představuje ziskovost 2601 korun za hektar. Zatím nejlepšího výsledku zemědělci dosáhli v roce 2014, kdy šlo o 13 miliard korun," říká za Zemědělský svaz Pícha. Samotné procento ziskovosti ovšem statistici z ČSÚ u zemědělství nesledují.

Podle Doležala z Agrární komory patří zemědělství dlouhodobě k nejméně ziskovým odvětvím. "Vypovídající je závislost zemědělství na dotačních podporách, bez nichž by sektor vykazoval výraznou ztrátu," argumentuje.

Statistiky ziskovosti jednotlivých členů podle něj komora neeviduje. Upozorňuje ale, že podle údajů sítě FADN, kterou spravuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací, se rentabilita řady komodit pohybuje kolem nuly, nebo je dokonce záporná.

  • Na druhou stranu s hospodařením podle Štefla z Asociace soukromého zemědělství nemají výrazný problém malí farmáři.

"Průměrné číselné údaje o vývoji zisku našich členů za poslední roky přímo nemáme. Podle našich informací vyplývajících především z osobních i kolektivních setkávání se však jednotliví naši členové nachází v zisku, který jim umožňuje dlouhodobě úspěšně podnikat," uzavírá farmář.

Autorka: Pavla Adamcová

Přečteno: 1 460x