• Nicméně jak už bylo řečeno, stát nehodlá kontrolovat marže celého maloobchodu, ale jen základních potravin. Zejména jde o máslo, pečivo a vepřové a drůbeží maso. 

"Pomoci to trochu může v tom, že obchodníci mohou se zvyšováním cen více čekat, ale vzhledem k vysoké inflaci mezi zemědělskými výrobci a v potravinářském průmyslu je další zdražování potravin stejně nevyhnutelné," podotýká pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Připomeňme, že inflace v Česku momentálně činí 12,7 procenta a s dalším zdražováním se letos ještě počítá.

"Nemohu se zbavit dojmu, že tím hlavním záměrem kontrol je ukázat, že vláda, potažmo ministerstvo zemědělství, se snaží něco dělat s rychle rostoucími cenami potravin, a mít tak po ruce argument na kritiku, že zatímco v zahraničí dočasně snižují daně na vybrané potraviny, například DPH v Polsku, tak v ČR se nic neděje," dodává.

Kontrola marží ze strany státu zaráží také Jana Štefla, místopředsedu Asociace soukromých zemědělců, která sdružuje především menší rodinné farmy.

"Je potřeba připomenout, že celá produkce, výroba, obchod a prodej s potravinami se odehrávají na volném evropském i světovém trhu, a proto i stanovování výše marží musí být ponecháno na jednotlivých účastnících potravinářského řetězce a jednotlivé státy marže nemohou a nesmí bez prokazatelně pádných důvodů nijak regulovat," říká pro online Aktuálně.cz Štefl.

"Pokud má být cílem regulovat marže u potravin pouze v ČR, nebo v jednom státě EU, tak toto je nepřijatelné a mohlo by být dokonce kontraproduktivní. Sledování výše marží u některých potravin může přesto být zajímavé a o něčem vypovídající. Mělo by se však sledovat nejenom u obchodníků, ale i u všech dalších článků produkce a obchodu," dodává Štefl.

Naráží tak na fakt, že mezi zemědělci a obchody se na cenách potravin podílí ještě jeden zásadní aktér, a to potravináři - tedy mlékárny či masokombináty (více o jejich vlivu na ceny se dozvíte na následujícím slidu). 

Naopak třeba Jan Doležel, prezident Agrární komory, která sdružuje většinu velkých zemědělců v Česku, si krok vlády chválí. "Jako gesto směrem k řetězcům a spotřebitelům je to určitě dobrá věc. Zvláště v této době bychom měli dělat všechno pro to, aby ceny potravin dále nerosty, nebo alespoň narostly tak zběsilým tempem. Dlouho upozorňujeme na to, že spotřebitel by měl mít právo vědět, kolik dostal zaplaceno dodavatel, respektive zemědělec nebo potravinář," říká Doležal.

"Obáváme se nicméně, že jako v minulosti se maloobchod přizpůsobí a bude jako marži vykazovat rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil nikoliv od zemědělce či potravináře, ale od třetího subjektu. Třetím subjektem může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel, a tím, co dostane zemědělec, zůstane," tvrdí Doležal.

Podobně mluví Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR, který momentálně s Agrární komorou spolupracuje například na kritice přerozdělování dotací malým farmářům. Obě instituce v minulosti rovněž podpořily zavedení povinných kvót, které měly zvýšit podíl českých potravin na pultech obchodů.

"Zemědělský svaz ČR na vysoké marže obchodníků u některých potravin upozorňuje již řadu let a řadu let vyzýváme statistický úřad ke sledování obchodních přirážek u potravin," říká Pícha a tvrdí, že zemědělci jsou dlouhodobě nejslabším článkem obchodní vertikály a cena zemědělských výrobků zůstává prakticky stejná už několik desetiletí.

Data statistiků naznačují rozložení cen