Ministerstvo podle něj obdrželo 33 klíčových připomínek a zhruba 300 technických detailních komentářů. Všechny konkrétní připomínky zveřejní až po odeslání písemné reakce komisi. Podle ministerstva je pro EK prioritou propojení mezi opatřeními v oblasti klimatu a zajišťováním potravin i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Mezi taková opatření patří například podpora výroby bioplynu, zlepšení energetické účinnosti nebo snížení závislosti na dovozu krmiv.
Strategický plán dotací v podobě, v jaké ho ministerstvo odeslalo v lednu komisi, kritizuje již od začátku roku hlavně Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR. Kritizují hlavně změnu takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. Na tuto platbu má podle Národního strategického plánu směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Doposud bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou hlavně menší farmáři. Vláda o tom rozhodla na začátku letošního roku, což vyvolalo demonstrace zemědělců.
Komora i svaz dnes ve společném prohlášení uvedly, že nejpodstatnější považují výzvu EK směrem k členským k zemí k přehodnocení návrhů zemědělské politiky kvůli dopadům války na Ukrajině. "Původní návrhy byly připravovány ještě před ruskou invazí a dostatečně nereflektují otázky potravinové bezpečnosti a soběstačnosti," stojí v jejich prohlášení.
Přesměrování dotacím směrem k menším zemědělcům, podle svazu a komory také výrazně znevýhodní střední farmáře a zvýší závislost Česka na dovozu potravin. Ministerstvo zemědělství bude o připomínkách k plánu dotací jednat příští týden se zástupci EK. Následovat budou další konzultace a upravený strategický dokument musí resort odeslat zpět nejpozději v září.