Rodina Bogdana Kostiva pole ve Lvovské oblasti obdělává už čtvrtou generaci. S nadsázkou říká, že i kdyby do zdejší půdy zasadil kámen, stejně vyroste. Do týdne měl na části ze svých čtyřiceti hektarů vysadit brambory.

„Mluvil jsem s ostatními, co chtějí zasít. Nikdo neví, je to nejisté. Něčeho může nakonec přebývat, něčeho může být nedostatek. Nevíme,“ říká farmář.

Hlízy, které si objednal a zaplatil u farmářů v Sumské a Černihivské oblasti, však nedorazí. Tamní pole zůstala po odchodu Rusů zaminovaná, zničená je technika, mosty i sila. Pozemní zásobovací trasy se nepodaří do začátku jarní setby opravit, ty námořní blokují ruské lodě.

Pšenice bude méně

Bogdan letos zapojí do práce také rodinu, už teď ale ví, že bude problém i s podzimním osením. „Méně toho vyprodukujeme. Pšenice bude méně,“ říká.

Stejně hovoří i farmář Roman. Část produkce, která by jindy mířila do Evropské unie, pro jistotu schovává, část odevzdal armádě. „Dostali jsme seznam s jejich potřebami a odvezli mouku a žito do Zoločivu,“ vysvětluje.

Největší nedostatek bude na podzim pšenice. Ukrajina odhaduje pokles úrody o třetinu. Země je přitom pátým největším vývozcem na světě, export už vláda omezila. I proto od začátku války vzrostla cena „obilného zlata“ až o 70 procent.