V původně hornickém městě se předci Looosových usadili již před mnoha lety. V nehostinných podmínkách každý havíř měl jednu krávu a kus pole. „V roce 1995 otci tu jednu kravku a tři čtvrtě hektaru vrátili, no a tak jsme se pustili do sedlačení,“ řekl ČTK Adolf Loos, který má k dispozici pro svůj dobytek 300 hektarů pastvin a luk. Nejvyšší je až v 910 metrech nad mořem. Právě kvůli takovým podmínkám vybrali manželé pro chov plemena původně z Francie.

Zvířata jsou od dubna do listopadu venku. Přes zimu mají svá stanoviště v malých skupinkách. Práci zvládají členové rodiny s pomocí brigádníků, kteří pomáhají hlavně při sklizni sena. Právě kvůli jeho nedostatku před dvěma lety to málem vypadalo na omezení chovu nebo dokonce ukončení. „Kvůli obrovskému suchu jsme vozili krmení z Německa a z Moravy. Naštěstí loni se příroda umoudřila, nadělali jsme rezervy a doufáme, že to zvládneme,“ uvedl Loos. Změna klimatu podle něj výrazně promlouvá do hospodaření. „Zvažujeme, co pěstovat, co mít na lukách,“ uvedl muž, který měl podle svých slov naposledy dovolenou v roce 1998 s dětmi. „Máme štěstí, že naše práce je naším koníčkem, tak jsme si to vybrali,“ uvedla Kateřina Loosová, která se těší, že hospodářství jednou bude mít komu předat.

Hlavním zaměřením farmy je šlechtění zvířat, k nimž se chovají majitelé s náležitou péčí. „Každé zvíře je u nás individualita. Opravdu si je hýčkáme, máme s nimi každodenní kontakt, protože pak je s nimi třeba i lepší manipulace,“ uvedla Loosová. V plemenné knize je většina kusů. Zvířata z Krušných hor míří do chovů po celé České republice, na Slovensko i do Německa. Zhruba 30 procent dobytka jde na jatka. Postavena už je v areálu bourárna, aby tu mohli prodávat maso tzv. ze dvora. Seznámit se s chodem farmy bude moci veřejnost 21. května, kdy se uskuteční den otevřených dveří.

V České republice je aktuálně přes 5000 ekofarem. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, který je sdružuje, věří v další zvyšování jejich počtu. „Spotřeba biopotravin neustále roste. Konvenční zemědělství se navíc musí potýkat s růstem cen postřiků, hnojiv a jejich nedostatkem, takže ekologické zemědělství může ukázat, že má co nabídnout. Poptávka po kvalitní české bioprodukci je,“ řekla ČTK ředitelka svazu Kateřina Urbánková.