Asociace představila své priority na zasedání Evropského svazu vlastníků půdy

Zdeněk GiormaniZdeněk Giormani
Sdílejte článek
Asociace představila své priority na zasedání Evropského svazu vlastníků půdy

V polovině května proběhlo v Praze v hotelu The Grand Mark valné shromáždění Evropského svazu vlastníků půdy (ELO). Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která je dlouholetým členem ELO, na akci zastupoval člen Předsednictva ASZ ČR Radim Kotrba.

Zasedání otevřel president ELO Pierre-Olivier Drége. Následně byli jak přítomní, tak online účastníci přivítáni jménem ASZ ČR, Constantinem Kinským ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a zástupkyní Agrární komory, která přednesla příspěvek předsedy zaměřený pouze na nutné změny finanční parametrizace a alokací Strategického plánu ČR a alarmistických povzdechů o tíživém stavu zemědělců v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a neúměrným požadavkům EU na zemědělce s ohledem na strategické cíle SZP. Části jednání se rovněž zúčastnil náměstek ministra zemědělství Jiří Šír a Eliška Trnková z Oddělení koncepcí lesního hospodářství MZe, kteří představili stav vyjednávání Strategického plánu ČR a odpovídali na dotazy přítomných členů ELO. Ty směřovaly zejména k blížícímu se předsednictví ČR v Radě EU a témat pro zemědělství a lesnictví, protože ELO vypracovalo vlastní doporučující seznam prioritních okruhů. Náměstek Šír sdělil, že konkrétní priority budou oznámeny premiérem Petrem Fialou až 15. června, nicméně už nyní je zřejmé, že budou opět ovlivněny krizí na Ukrajině kvůli opětovné intervenci z Ruska, jako tomu bylo při minulém předsednictví. V segmentu zemědělství a lesnictví by ČR měla navázat na francouzské předsednictví zejména co se problematiky odlesňování, degradace půdy, udržitelného zemědělství a udržitelného potravinového systému týče. K tomu se ČR bude pokoušet zjednodušit přílišnou byrokracii, respektive komplikovanost byrokratických procesů EU. V diskusi o procesech navrhování a přijímání strategií EU vyjádřil pan náměstek sice osobní, ale značně euroskeptický postoj. Na to zareagoval jeden z účastníků, který jeho zdůvodnění rozporoval a vysvětlil principiální přístup řídících struktur vůči členským zemím a jejich úřednické administrativě a ne k politickým názorovým směrům.

V důsledku probíhající ruské agrese na území Ukrajiny a v reakci na blokádu ukrajinských přístavů a zákaz vývozu pšenice, který vyhlásila Indie dne 14. 5. 2022, byla potravinová bezpečnost jedním z hlavních témat shromáždění. V tomto směru se důsledky probíhající války na Ukrajině promítnou zejména v růstu cen potravin, v nichž se odrazí jak energetická krize, tak skutečnost, že Rusko je dominantním vývozcem dusíkatých, draselných a fosforečných hnojiv. Vedle hrozící chudoby, která může postihnout více než 44 miliony Evropanů, se nad Afrikou vznáší stín možného hladomoru a s ním spojené riziko další masivní migrační vlny obyvatel.

K dalším tématům patřil boj s klimatickými změnami a implementace Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal) s cílem snížit emise skleníkových plynů a především ochrana půdy. K tomu Constantin Kinský představil důsledky změny klimatu na rozsah kůrovcové kalamity a roli státu jako majoritního vlastníka lesů v ČR, který díky tendrovému zadávání zakázek zaspal v počátcích kalamity. Dále hovořil  o dopadech, které to bude mít na stav a strukturu lesů ve střední Evropě.

Radim Kotrba v rámci své uvítací řeči a následné diskusi představil ASZ ČR a její členskou základnu, ocenil společné projekty, vyzdvihl nutnost spolupráce, ale zároveň zmínil, že ne vždy panuje názorová shoda jako v případě zastropování. V kontextu prosazování a uvádění strategií EU, zkušenostech z covidového období i dopadech války na Ukrajině vnímá situaci pro zemědělství ČR ne jako hrozbu, ale jako příležitost pro nutnou restrukturalizaci. Zejména poukázal na význam a nezastupitelnou roli rodinných farem v segmentu zemědělství, při ochraně půdy, biodiverzity i tvorbě krajiny. Co se týká tématu pro předsednictví ČR v EU, navrhl komplexní a multidisciplinární téma na „chytrou a odolnou krajinu i živý venkov“, které může sloužit jako platforma pro sdílení know-how i praktické implementace mezi jednotlivými státy v souvislosti s územním plánováním, krajinotvorbou, socio-ekonomickými otázkami aj. s cílem nalézt nejefektivnější přístupy pro naplňování strategií EU.

V rámci diskuse zmínil, že slyší účastníky mluvit stále jen o zemědělství nebo lesnictví, ale že by rád slyšel i o kombinacích, jako je agrolesnictví, které navyšuje a diverzifikuje produkci při současném stabilnějším produkčním systému s mnoha pozitivními přínosy pro klima, půdu i biodiverzitu, omezuje erozi a zlepšuje kvalitu podzemních vod. Zmínil, že současné pojetí zemědělství i lesnictví je velmi zranitelné a závislé na vnějších vstupech zejména energetických, které se zvyšují, ale produkce stagnuje nebo klesá, a proto je třeba přecházet od entropických systémů k syntropickým, které jsou postaveny na maximalizaci záchytu volné sluneční energie a její přeměně přes fotosyntézu do produkce a k přirozené stimulaci vitality rostlin, aby si potřebné živiny získaly z půdy a podloží bez neúměrné závislosti na minerálních hnojivech a prostředcích ochrany rostlin.

Konference ELO poukázala na témata, která jsou stále aktuální, a to nejen na národní, ale i na evropské a celosvětové úrovni. Valné shromáždění ELO se koná dvakrát do roka v zemi, která se má ujmout rotujícího předsednictví v Radě EU. Další zasedání ELO je naplánováno na podzim a proběhne ve švédském Stockholmu.

Za hlavní kancelář ASZ ČR Zdeněk Giormani

Přečteno: 399x