Maďarsko má zákon o rodinných farmách

Tomáš  ZavadilTomáš Zavadil
Sdílejte článek
Maďarsko má zákon o rodinných farmách

Covidová pandemie pomalu ustupuje a s tím se zjednodušuje mezinárodní cestování. Do Prahy zavítala na setkání týkající se evropského projektu INPACT Katalin Kujány, prezidentka maďarské zemědělské organizace Kislépték. Tato organizace  sdružuje menší zemědělce, řemeslníky a provozovatele agroturistických služeb. I když s Maďarskem máme částečně stejnou historii a je nám geograficky blízkým státem, od Česka se liší nejen jazykem, ale i situací v zemědělství. S paní prezidentkou Kujány jsem si povídal o odlišnostech mezi českým a maďarským zemědělstvím nebo i o podpoře rodinných farem ze strany maďarské vlády.

Mohla byste ve stručnosti popsat aktuální stav maďarského zemědělství?

V současnosti je asi 70 % naší zemědělské produkce tvořeno produkcí z rostlinné výroby
a zbytek je živočišná výroba. V minulosti mělo Maďarsko velmi diverzifikované zemědělství, ale to se v posledních desetiletích změnilo. Důvody této změny jsou komplexní. Stalo se to částečně kvůli dotacím a struktuře farem a zemědělských podniků a také na tuto změnu mělo velký vliv stárnutí zemědělců. Nelze říct, že by se jednalo o jasně pozitivní nebo negativní změny. V Maďarsku se v roce 2020 vytvořilo 2,1 % z celkové zemědělské produkce v Evropské unii (EU). Na produkci obilovin se ve stejném roce Maďarsko podílelo ze 4,9 %, přičemž zhruba 11 % evropské kukuřice pocházelo z Maďarska. U průmyslových plodin jsme do celkové unijní produkce přispěli z 5,8 % (převážně v podobě semen olejnin). Naši zemědělci vytvářeli v roce 2020 v případě kuřecího masa 4,4 %. Navzdory poklesu je zemědělství pro maďarské hospodářství stále relevantní a vytváří 4,3 % našeho HDP. Průměrná velikost farmy v naší zemi je 22,8 hektarů a většina rodinných farem obhospodařuje mezi 3 až 300 hektary.

Jakou mají rodinné farmy v Maďarsku pozici? Kolik procent zemědělské půdy je u vás rodinnými farmami obhospodařováno?

U nás rodinné farmy hospodaří zhruba na polovině rozlohy zemědělské půdy. Minulý rok byl přijatý nový zákon k podpoře rodinných farem. Maďarská zemědělská komora (veřejnoprávní subjekt sdružující více než 400 000 zemědělců, zpracovatelů zemědělských produktů a obchodníků se zemědělskými produkty, pozn. red.) souhlasila s tím, že je třeba přijmout nový zákon pro podporu potřeb rodinných farem. Předtím maďarská legislativa pouze uznávala jejich existenci, ale nic víc. Nyní mají díky novému zákonu prioritní přístup k zemědělské půdě nebo mohou lépe diverzifikovat zemědělskou činnost. A také máme nový systém daní, který je vůči rodinným farmám vstřícnější. Před přijetím zmíněného zákona bylo možné v zemědělství působit jako fyzická osoba nebo podnik. Hospodařící rodiny se mohly zaregistrovat jako rodinná farma, ale z této registrace neplynuly žádné výhody. V současnosti je možné si vybrat z těchto právních forem zemědělských subjektů: soukromý zemědělec, společná rodinná farma soukromých zemědělců a zemědělský podnik. Rodinné farmy si na základě nového zákona mohou ve smlouvě mezi všemi členy určit, jaké pozemky jsou společné pro celou farmu, jak se jednotliví členové rodiny budou do chodu hospodářství zapojovat, jaké bude sídlo farmy a jakým hlavním a vedlejším zemědělským aktivitám se bude farma věnovat. Pro zlepšení diverzifikace nový zákon definoval vedlejší zemědělské aktivity jako poskytování služeb ostatním zemědělcům, aktivity spojené s cestovním ruchem či vytváření rukodělných výrobků.

Na základě zmíněného zákona mají tedy rodinné farmy přednost při nákupu zemědělské půdy před zemědělskými podniky?

Ano. Pokud někdo prodává půdu, musí jí nejprve nabídnout rodinné farmě.

Na rozdíl od Československa bylo v době komunismu soukromé hospodaření zachováno. Proč? A v jakých oblastech Maďarska bylo soukromé zemědělství za socialismu nejčastější?

Za socialismu se především ve středním Maďarsku nacházelo mnoho hospodářství, kde lidé mohli na zahradách pěstovat produkty pro sebe a pro místní trh. Toto bylo povolené během celé doby socialismu. Zemědělci měli povinnost vstupovat do družstev, ale kromě toho jim bylo v některých regionech povoleno věnovat se svým vlastním hospodářstvím.

V jakých regionech Maďarska soukromé zemědělství  převažuje a kde mají větší význam zemědělské podniky?

V obecně více zemědělských regionech dominují rodinné farmy. Například ta naše se nachází v centrální části Maďarska, kde je zcela normální mít rodinnou farmu, kde děti studují na nejbližší zemědělské univerzitě a zapojují se do chodu farmy. V západních částech naší země se za Rakousko-Uherska nacházela velká panství šlechty. Po pádu monarchie (v Maďarsku byla monarchie definitivně zrušena až v roce 1946, pozn. red.) místo panství nastoupila velká družstva. Od té doby je na západě země velkoplošné zemědělství více časté než na východě. Nicméně díky novému zákonu o půdě jsme svědky změn, kdy nová generace zemědělců začíná vytvářet specializované rodinné farmy i na západě Maďarska.

Vaše organizace sdružuje převážně rodinné farmy. Mohla byste popsat, co dělá a jaké jsou její cíle?

Naše organizace sdružuje malé farmy a malé řemeslníky na maďarském venkově. Tudíž hlavním cílem sdružení Kislépték je reprezentování zájmů rodinných farem. Jsme nevládní organizací a také partnerem Maďarské zemědělské komory, Národního ústavu pro bezpečnost potravin, Ministerstva zemědělství, ostatních nevládních organizací a výzkumných institucí. Před osmi lety jsme byli v národním maďarském výboru v rámci roku rodinných farem, který spustila Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). V roce 2014 jsme také začali řešit zákon o rodinných farmách a spolupracovat s Ministerstvem zemědělství na úpravě legislativy tak, aby brala v potaz potřeby malých rodinných hospodářství.   

Dalším cílem naší organizace je informovat zemědělce o tématech, která se týkají jejich činnosti. Spolupracujeme s mnoha profesionály z různých oborů, jejichž znalosti jsou
pro zemědělce užitečné. Třetí hlavní část naší činnosti je výzkum. V Maďarsku je nedostatek vědeckého výzkumu zaměřeného na zemědělství nebo na rozvoj venkova. Proto je pro nás důležité se zabývat výzkumem v těchto oblastech.

Jaká je průměrná velikost farmy vašich členů?

Mezi jedním a pěti hektary. Naši členové se převážně věnují pěstování ovoce, zeleniny, skleníkovému zemědělství, živočišné výrobě nebo sběru lesních produktů (bylinky, lanýže houby). Řada našich členů nevlastní žádné pozemky a zabývá se zpracovávání jídla ze surových materiálů, poskytuje služby jako péče o zdravotně postižené lidi na farmách nebo provozuje ubytovací či stravovací služby.

Jsou i velké zemědělské podniky sdruženy v Maďarsku do nevládních organizací?

Ano, ale oproti rodinným farmám výrazně méně.

Jak s těmito organizacemi vycházíte?

To je zajímavé – nedávno jsme rozjeli spolupráci se zahradnickými firmami. Loni nás poprosili zástupci těchto firem o pomoc při podpoře prodeje produktů přímo konečným zákazníkům. Oni byli ovlivněni změnami na trhu a hledali možnosti odbytu ve veřejném stravování, zpracovávání produktů nebo samosběru, tj.  možnosti, které propaguje strategie EU „Od vidlí na vidličku“ (Farm to fork) pro zkrácení dodavatelského řetězce potravin.

Jaké jsou hlavní výzvy, kterým v současnosti čelí rodinné farmy v Maďarsku?

Rozhodně se jedná o klimatické změny, které se v naší zemi projevují především častými výkyvy počasí. Například na naší farmě jsme kvůli jarním mrazíkům v uplynulých třech letech neměli žádnou úrodu meruněk, broskví a třešní. Čelíme mrazům na jaře, bouřkovým obdobím v létě, povodním a především v centru Maďarska suchu. Jsou to pro nás velké výzvy a my se musíme naučit, jak se těmto změnám přizpůsobit. U nás se také čím dál víc objevují hmyzí škůdci z oblasti Středomoří, se kterými se zatím neumíme adekvátně vypořádat. Zároveň řešíme komplikace vyplývající z nové zemědělské politiky (zvláště u environmentálních opatření). Například od letošního roku mají zemědělci povinnost digitálně vést záznamy o používání látek proti škůdcům. Pokud zemědělci chtějí jet s postřikovačem na pole, musí daný den poslat informaci národní agentuře. Pro malé zemědělce bez počítačů je to velmi složité. Je proto důležité, abychom zemědělcům nejen v těchto záležitostech poskytovali poradenství.

Další výzvou pro naše členy jsou změny na trhu se zemědělskými komoditami. Dodávání koncovým spotřebitelům není u maďarských soukromých zemědělců příliš obvyklé. Situace
u nás je odlišná od Francie, Itálie nebo Německa, kde farmáři dodávají přímo spotřebitelům ve velkých objemech. Malí zemědělci v Maďarsku většinou své produkty prodávají do výkupů, kde marže pro zemědělce je velmi nízká. Naši zemědělci také příliš nespolupracují při nákupu hnojiv nebo pesticidů, tudíž nemívají dobré ceny.

Další záležitostí je orientace maďarského trhu. Kvůli protiruským sankcím jsme odříznuti
od našich tradičních trhů v Rusku a Srbsku. U nás nemáme moc zpracovatelských podniků
a nezpracované zemědělské produkty v Maďarsku nelze prodat.

Je podle vás reálné, že se maďarští zemědělci přeorientují z východoevropských trhů
na západní Evropu?

Naši zemědělci se o to snaží, ale je to těžké kvůli silné pozici Španělska, Itálie a dalších středomořských zemí.

Jak vnímáte podobu nové SZP?

Máme radost, že nová SZP obsahuje řadu nových environmetálních regulací a podmínek. Nicméně současně se jich obáváme. Nemyslíme si, že by tato opatření mohli jednoduše realizovat menší zemědělci, protože plenění nových environmetálních regulací a podmínek vyžaduje větší náklady. Zároveň podle nás jsou tyto regulace a podmínky zaměřeny především na velké podniky, ale i malí farmáři se s nimi musí vyrovnat.

Na druhou stranu jsme spokojeni se strategií „Od vidlí na vidličku“, podle které je potřeba rozvoj zkrácení dodavatelského potravinového řetězce a podpora produkce na lokálních farmách. Jsme také rádi, že nová SZP oceňuje význam lokální produkce pro potravinovou bezpečnost. Zároveň vidíme příležitost v digitalizaci. Avšak v tomto případě musí být dotace na podporu digitalizace nastaveny tak, aby je mohli využít i malí farmáři.

Zároveň je nám jasné, že bez technické pomoci s environmetálními opatřeními nemůžeme být spokojeni. Velmi často mají nejmenší farmy velký vliv na životní prostředí a na adaptaci nových technologií a postupů. Avšak k malým zemědělcům se často nedostávají nejrelevantnější informace, protože stojí mimo hlavní informační tok. Proto považujeme nový informační systém EU s názvem ASKIS jako velmi dobrý nástroj. Doufáme, že s tímto nástrojem se nebude pojit přemíra byrokracie a malí farmáři ho budou moct využívat. V souvislosti s novou SZP naše členy informujeme o právních záležitostech, environmetálních požadavcích a investičních možnostech.

Jak konkrétně provádíte tuto poradenskou činnost?

My jsme zapojeni do nového projektu Horizont Evropa. Spolu s dalšími partnery, jako jsou univerzity, bychom rádi nástroj ASKIS zapojili do lokálního potravinového systému. V regionu střední Evropy naše asociace bude partnerem tohoto projektu a chystáme se vytvořit poradenské centrum se sítí lokálních poradců z různých oblastí jako právo, ochrana životní prostředí, potravinářská hygiena atd.

Jaká je podpora rodinných farem ze strany maďarské vlády?

Rodinné farmy jsou v centru zájmu naší vlády. Od roku 2010 vláda přijala řadu zákonů,
které nám pomáhají  (například již zmíněný zákon o půdě). Nicméně nová legislativa má řadu chyb. U jedné regulace je možné získat povolení pro malé farmy, zatímco jiné právní norma s malými farmami nepočítá. Kvůli těmto anomáliím jsme v kontaktu s ministerstvem a snažíme se situaci řešit.

Mimo nový zákon o půdě a daňové zvýhodnění existuje v Maďarsku nějaká další podpora rodinných farem ze strany vlády?

Pokud se vezme jenom hospodaření na rodinných farmách, tak jinou podporu nemáme. Nicméně v Programu rozvoje venkova na léta 2014-2020 byly dotační programy vytvořeny tak, aby na ně mohly dosáhnout rodinné farmy. Tuto podporu mohou využít na vybudování moštárny, bourárny atd. Od roku 2010 se  u nás upravily hygienické normy tak, aby pro malé zpracovny jídla platily mírnější požadavky. Tyto změny po roce 2010 začaly reformu potravinového systému v Maďarsku. Nyní musíme zákazníky více motivovat k tomu, aby nakupovali lokální produkty.

Jak u vás vnímá zemědělce veřejnost?

Někdy zemědělci mívají na veřejnosti špatnou pověst kvůli dotacím z EU a environmetálních dopadů, jako jsou emise amoniaku, dusíku a dalších hnojiv. Zároveň
u dotační podpory je konflikt s ostatními sektory.

Naše tajemnice Veronika Jenikovská mi říkala, že na návštěvě rodiny vaší farmy se skupinou členů Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ ČR) měla nejlepší třešně, co kdy jedla. Na co všechno se vaše farma zaměřuje?

Pěstujeme meruňky, třešně, višně, švestky a také nějaké plodiny na orné půdě.
Kromě toho máme demonstrační farmu, kde zemědělcům, studentům nebo zemědělským poradcům představujeme nové technologie. Využíváme integrovaný systém ochrany proti škůdcům a snažíme se zavést nový systém založený na předpovědi škůdců. Naše rodina se snaží prezentovat nové způsoby integrované ochrany rostlin, protože se tato témata stávají čím dál důležitější v souvislosti s klimatickou změnou a válkou na Ukrajině. Kromě produkce se snažíme ukazovat, jak může být zemědělství prezentováno, jak se může hospodařit dobře a ohleduplně vůči životnímu prostředí.

Před několika lety jste navštívila Česko jako reprezentant vaší organizace na konferenci
o rodinných farmách. Jak na tuto konferenci vzpomínáte?

Pro mě bylo velmi zajímavé vidět, s jakými výzvami se potýkají v jiných zemích. Díky této konferenci máme velmi dobrou kooperaci se zahraničím. Zaujalo mě vidět flexibilitu u legislativních regulací, což je velmi důležité pro rodinné farmy. Mohli jsme se dozvědět, že to, co je možné v Polsku, v Maďarsku nelze. A také návštěva farem členů ASZ ČR byla přínosem.

Je nějaká další spolupráce mezi vaší organizací a ASZ ČR kromě vaší účasti na zmíněné konferenci a návštěvě na farmě vaší rodiny?

S Veronikou Jenikovskou jsem v pravidelném kontaktu ohledně různých otázek týkajících se SZP, rodinných farem atd.

Chtěla byste ještě něco vzkázat členům ASZ ČR?

Jak jsem sama viděla, vaše zemědělství se hodně rozvíjí. Můj první dojem z návštěvy vašich farem byl ten, že zemědělci u vás jsou velcí individualisté a to se mi líbilo. Na druhou stranu si myslím, že by spolupráce mezi vašimi farmáři mohla být silnější. To je i moto naší organizace: pojďme dělat věci společně, abychom se posouvali dopředu.

Rozhovor vedl: Tomáš Zavadil

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 2/2022), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.

Přečteno: 729x