Úspěšný rozvoj rodinných farem tkví v pestrosti činností, ne velikosti obhospodařovaných hektarů

Anna ChládováAnna Chládová
Sdílejte článek

Vidět na vlastní oči realitu sedláků z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), může mnohé velmi příjemně překvapit. Na další návštěvu farem jsme se tentokrát vydali do Jihočeského kraje s prvním náměstkem hejtmana Františkem Talířem (KDU-ČSL), mladým a nadšeným politikem, jehož agenda na kraji je zaměřená na zemědělství, životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch. ASZ ČR pro náměstka Talíře uspořádala návštěvu tří rodinných farem na Táborsku s cílem představit mu pestrá hospodářství, která kromě hlavní zemědělské činnosti posilují i rozvoj agroturistiky, energetiky z obnovitelných zdrojů, ale také pospolitost venkova.  

První navštívenou farmou bylo hospodářství rodiny Růžičkových, která na 300 ha pozemků v přilehlém okolí obce Sviny pěstuje zejména obilniny a luskoviny. Celá farma je vkusně zrekonstruována a upravena jak pro bydlení, tak pro umístění zemědělské techniky. Střecha jedné z hal je pokryta fotovoltaickými panely a dešťová voda z budov napájí rybníky v okolí farmy. Mimo jiné se bratři Růžičkovi věnují myslivosti, a i díky možnosti lovit a kontrolovat stavy zvěře se nijak zásadně nepotýkají se škodami na svých polích. Růžičkovi na své farmě každoročně pořádají dožínky, kulturní akci pro známé a sousedy, ale i pro pachtýře, od kterých si pronajímají velkou část svých pozemků.

Další zastávka byla na Farmě U lesa v obci Sudoměřice u Bechyně, která se může pyšnit nejen dlouho selskou tradicí sahající až do 16. století, ale rovněž oceněními Farma roku 2016 a bronzovou medailí v programu Pestrá krajina 2018. Jiří Šonka s rodinou využívá maximálního potenciálu své farmy, kde na 100 ha pozemků provozuje širokou škálu činností souvisejících s živočišnou výrobou a agroturistikou. Ve čtyřech moderních halách vykrmuje brojlery (o celkové kapacitě 100 tisíc kuřat) a na přilehlých pastvinách chová masný skot plemene aberdeen angus v režimu ekologického zemědělství. Podstatná část faremních aktivit je spojena s chovem koní, jezdeckým klubem a provozem moderního jezdeckého areálu, jehož součástí je společenská místnost vhodná k pořádání firemních oslav, školení či menších svateb. Ve zrekonstruované části původního statku poskytují Šonkovi ubytování pro potřeby agroturistiky. Jiří Šonka provádí na farmě exkurze pro širokou i odbornou veřejnost a studentům Střední zemědělské školy Tábor zde nabízí možnost absolvování školní praxe.

Poslední farmové, ale i kulturní zastávky, se ujal předseda ASZ Tábor a člen Předsednictva ASZ ČR Martin Novák. Farma rodiny Novákových, Farma roku 2008, se podobně jako předchozí hospodářství specializuje na pestrou škálu podnikatelských aktivit – od klasické rostlinné výroby, přes živočišnou výrobu, provoz bioplynové stanice, až po úspěšný pivovar Obora. Novákovi jsou jak klasickými zemědělci, tak i inovátory v oboru. Kromě pestré rostlinné výroby na 500 ha a chovu mléčného skotu, který nově disponuje robotickým dojicím zařízením, již od roku 2008 provozují bioplynovou stanici, jež je propojena s dalším fungováním farmy. Jejich pivovar Obora začal jako malý projekt se skromnými ambicemi, ale svým nadšením z něj Novákovi postupně vybudovali úspěšný pivovar, který je navíc ukázkovým příkladem cirkulární ekonomiky. Pivo vaří z vlastního chmele a sladovnického ječmene, za pomocí zelené energie z bioplynové elektrárny. Zužitkují i vyprodukovaný odpad – mláto a kvasnice dávají kravám jako krmení a jejich hnůj zase pohání „bioplynku“. Pivo pak rozváží elektrickými auty nabíjenými vlastní elektřinou. Kromě zemědělského podnikání zrekonstruovali Novákovi budovu staré sýpky a vytvořili zde muzeum zemědělské techniky a obrazárnu Špejchar Želeč. Stálou expozicí je tu výstava staré zemědělské techniky a v prvním patře zde pořádají výstavy obrazů, ale i zajímavé koncerty.

Členové rodinných farem žijí a podnikají na venkově a i proto vymýšlí a podporují další aktivity, které rozvíjí kulturní a sociální život v okolí jejich bydliště. Tento zásadní rozdíl odlišuje rodinné farmy od velkých agropodniků, jež se ve valné většině zaměřují pouze na zisk z podnikání. Ať už je to pořádání dožínek na statku, vybudovaní zemědělského muzea s obrazárnou, prodej ze dvora či provozování agroturistiky – všechny tyto nadstavbové aktivity nenápadně podporují rozvoj venkovského života. I proto by si rodinné farmy zasloužily vetší pozornost nejen krajských politiků, ale i širší veřejnosti.   

Navštívené farmy Jihočeského kraje jsou důkazem, že úspěšné zemědělské podnikání lze vybudovat a rozvíjet na základě pestrosti činností, bez nutnosti obhospodařovat tisíce hektarů pozemků, a že i malé a střední farmy mají v celé České republice své nezastupitelné místo. Doufáme, že se nám podařilo nastínit náměstkovi hejtmana Františku Talířovi každodenní realitu sedláků z ASZ, kteří si od kraje zaslouží větší podporu. Děkujeme všem zástupcům krajské samosprávy za účast a ASZ Tábor za organizaci tohoto setkání a poskytnuté pohoštění.  V neposlední řadě jsme rádi za účast členů Asociace z dalších regionů - ASZ České Budějovice, ASZ Český Krumlov, ASZ Písek, ASZ Strakonice a ASZ Jindřichův Hradec.

Za hlavní kancelář ASZ ČR Anna Chládová

Přečteno: 502x