Chovat malé přežvýkavce, to je velká radost, ale i nezanedbatelná starost, soudí Richard Konrád

Sdílejte článek

Novým předsedou Svazu chovatelů ovcí a koz z. s. (SCHOK) je Ing. Richard Konrád. Problematiku dokonale zná, a výborně jej znají i chovatelé, však byl dlouholetým předsedou Rady plemenných knih koz a vedoucím na úseku šlechtění. Na volební schůzi 9. dubna získal absolutní většinu, téměř 90 % hlasů, což bere jako projev velké důvěry, a také jako velký závazek. Setkali jsme se v jeho „sídle“, tedy v kanceláři Svazu chovatelů v Hradištku pod Medníkem.

Richard Konrád vystřídal ve funkci Víta Mareše, se kterým dlouhé roky úzce spolupracoval. Společně zažili jistou renesanci chovu ovcí a koz. Po roce 2000 došlo k obnovení zájmu o chov malých přežvýkavců, přibylo zákazníků, kteří mají zájem o maso i o mléko a sýry, ale v posledních letech počty chovatelů začaly klesat. Zřejmě na to mimo jiné měla vliv i nedostatečná podpora ze strany ministerstva zemědělství. Nyní se už snad situace obrací, vláda ve svém programovém prohlášení jasně vyjádřila podporu menších subjektů. Potvrdil ji i ministr zemědělství. Funguje spolupráce s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a pochopení pro své potřeby nacházejí chovatelé ovcí a koz též u Státní veterinární správy.

Ve svém volebním projevu jste zmínil aktuální témata: ubývání počtu chovatelů a přibývání škod způsobovaných vlky…

Mohu říci, že přímých členů našeho svazu je zhruba 1200, ale chovatelů je mnohonásobně víc, protože nejsou našimi členy všichni, kteří chovají ovce a kozy, ač jsou například i v kontrole užitkovosti, a ani členy být nemusejí. Podle počtu žádostí o dotace, které chovatelům vyřizujeme, se dá říci, že reálně u nás máme přes 4 000 chovatelů ovcí a koz. Ano, spolupracujeme se všemi, bez ohledu na členství.

A zde se dostávám k jednomu z hlavních úkolů, které hodlám neprodleně řešit, a tím je zastavit trend posledních zhruba pěti šesti let, kdy počty chovatelů začaly klesat. Na zvýšení zájmu o chov by mohla mít paradoxně vliv mezinárodní politická situace. Pro chovatele bylo například přínosem vystoupení Británie z EU, protože evropský trh přestal být saturován masem a mléčnými produkty z Britských ostrovů. Naši chovatelé tudíž v současné době nemají problém s odbytem a navíc mohou prodávat za lepší ceny.

Za velmi důležitou považuji ještě užší spolupráci s ASZ ČR, jejímž je SCHOK členem, zejména pokud jde o tvorbu legislativy. Právě takovýto silný hlas má velkou váhu. Bohužel byla schválena novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která zakazuje úpravy paznehtů chovatelem i používání gumových kroužků ke kastraci a také ke kupírování ocásků u masných plemen, a to bez jakékoli konzultace s námi a ba i proti stanovisku veterinářů.

A potom vlk. To je velké téma v posledních deseti letech. Dokud se tento problém nebude řešit principiálně, to znamená, dokud se počty vlků nezačnou regulovat, bude to znamenat velké škody na ovcích, kozách, ale i skotu, zejména na telatech. A ty škody, to není jen finanční újma, ale i morální úhona chovatele a utrpení zvířat! Jistým řešením pro chovatele by mohl být příspěvek na chov v rizikových oblastech, třeba formou dotací. A kde že jsou ty rizikové oblasti? Není to jen často medializované Broumovsko či Beskydy, ale i Ralsko, Liberecko, Krkonoše, Šumava nebo Valašsko. Navíc se ukazuje, že mnohdy nejde o čisté vlky, ale i o křížence se psy, kteří pak mají poněkud odlišnější a vlastně i nebezpečnější chování. Komunikujeme úspěšně s ministerstvem životního prostředí spolu s ASZ. Zdá se, že ve druhé půli roku již bude představa o pomoci chovatelům hospodařících v těchto rizikových oblastech reálná.

Jak chovatelé uplatňují svou produkci, mléčné výrobky a maso na trhu, začínali jste s určitou podporou…

Z pohledu na výsledky roku 2021 již podpora prakticky není nutná. Dnes je situace taková, že trh se vyvinul natolik, že chovatelé nemají s prodejem své produkce (maso, mléko, sýry) problémy. Jednak mají své stálé odběratele, ale navíc si je lidé také již sami dovedou najít. Ukázalo se navíc, že po odchodu Velké Británie z Evropské unie je na evropském trhu nedostatek jehňat na výkrm, takže například u nás je nakupují zájemci z Francie, Německa či Rakouska. A týká se to i odbytu mléka a mléčných výrobků. Velký problém je však odbyt vlny. V současné době je vlna téměř neprodejná.

Na druhou stranu je třeba říci, že u nás žádné nové velké farmy nevznikly. Nelze se zase moc divit, chov malých přežvýkavců, tedy ovcí a koz, je poměrně náročný. Je třeba zajistit dostatek odpovídajícího krmení, a navíc je péče o zdraví zvířat poněkud náročnější. Proto také u nás registrujeme hlavně menší rodinné farmy, kde je kromě produkce nezanedbatelným kritériem, aby chovem žila celá rodina a aby z chovu byla radost, a ta může být velká.

Dosud jste pracoval jako předseda Rady plemenných knih koz a měl na starosti též šlechtění, jak to bude po nástupu do funkce předsedy svazu?

Zastávám názor, že kumulování funkcí není dobré, proto již mám nástupce, mladého inženýra zootechnika a bude to dobrá volba. Vím, že mě a vůbec celé vedení SCHOK čeká hodně práce, ano, máme dobře zmapovaný trh v rámci republiky a vidíme, že je trh docela pokrytý, ale zároveň vidím rezervy a další možnosti. Právě ve spolupráci s Asociací se budeme snažit eliminovat dopady současného enormního zdražování vstupů, zejména energií, což bude znamenat usilovat o lepší dotační podporu stávajících chovů, ale i o vytvoření podmínek pro vznik chovů nových. 

V tomto ohledu oceňujeme, jak se ASZ podařilo přesvědčit vládu o této nutnosti a o obecné prospěšnosti. Docílit tolik potřebné změny Strategického plánu považuji za malý zázrak ve prospěch nejen našich členů. Ano, vláda se změnila a vidím, že půjde správným směrem. Hodně se povedlo, nyní bude záležet na nás, jak se nastoupený trend a záměry podaří dotáhnout.

Jistou naději lze vidět v tom, že si mnozí již uvědomují, že negativním ekonomickým dopadům mezinárodní situace se dá čelit také jistým návratem k nedávno opouštěným tzv. drobnochovům.  Tvrdívalo se, že to je neekonomické, že se to nevyplatí, a tomu také odpovídala dotační politika, která se zaměřovala úplně jiným směrem. Z našich zkušeností je zřejmé, že se chov ovcí a koz nejen vyplatí, ale ještě poskytuje navíc penězi těžko ohodnotitelný efekt, a to je velká radost a uspokojení.

Zaznamenávám v poslední době zájem o chov u nás méně známých plemen, popřípadě i těch pozapomenutých, jako jsou například nenáročné ovce vřesové, naše valašky, šumavky či masná plemena koz.

Zájemci o chov ovcí a koz se více dozví na našich stránkách, www.schok.cz a jsme samozřejmě připraveni poskytnout jakékoli rady a konzultace.

Kromě evidence hospodářství a zvířat je zde také Manuál pro začínající chovatele a informace o Svépomocném fondu, tj. o možnostech podpory, půjček a řešení žádostí o podporu…

Ano, věnujeme se šlechtění, kontrole užitkovosti, vedeme plemenné knihy, pořádáme řadu odborných akcí i akcí pro veřejnost, chovatelům pomáháme s vypracováváním žádostí o dotace. Nedovedu si moc představit, jak by se dalo dlouhodobě hospodařit bez nějaké podpory například v horských a podhorských oblastech nebo oblastech, kde chovy ohrožují vlci. Věřím, že se i toto povede. Samozřejmě se také v této souvislosti podílíme spolu s ASZ, jejímiž členy jsme již od roku 2006, na vytváření legislativy.

Nelze tedy než poděkovat za rozhovor a popřát, ať se Svazu chovatelů ovcí a koz pod vaším vedením daří!

Rozhovor vedl: Josef Duben

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 3/2022), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.

Přečteno: 418x