6. ledna - Nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) schválila programové prohlášení. V rezortu zemědělství vláda plánovala určení maximální výše dotací pro největší firmy a platbu na první hektary. Do prohlášení vláda zahrnula i ukončení podpory biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů. Ministr zemědělství Zbyněk Nekula (KDU-ČSL) měl podle dokumentu také posílit vliv vlastníků na stav držené půdy.

- Proti úpravám se krátce po zveřejnění plánu začali ostře vymezovat zástupci Agrární komory ČR (AK) a Zemědělského svazu ČR (ZS), zastupujících převážně velké zemědělské podniky. Podle nich hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, pohrozila Agrární komora také ústavní žalobou kvůli způsobu projednávání.

- Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která zastupuje především rodinné farmy různých velikostí (zhruba 7500 soukromých zemědělců), uvedla, že AK a ZS v žádném případě nezastupují zájmy všech zemědělců a že sedláci z ASZ naopak změny požadují a s nimi požadují také splnění slibů vládní koalice.

11. ledna - Před úřadem vlády demonstrovali zemědělci, které tam přivedly AK a ZS, proti změnám ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Na akci se podle policie sešlo až 4500 lidí.

- ASZ před demonstrací zveřejnila otevřený dopis vládě, ve kterém vyzvala k přijetí změn dotační politiky, kterou nastavila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), který sám vlastnil velké zemědělské podniky (po vstupu do politiky je vložil do svěřenských fondů). Protest před úřadem vlády ASZ označila za demonstraci síly agrobaronů.

12. ledna - Vládní koaliční rada se shodla, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. Do té doby ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům. Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo deset procent. Více peněz tak dostanou hlavně menší farmáři.

- AK a ZS označily úpravu dotací za výsměch zemědělcům a uvedly, že pokud vláda nezmění přístup, chtějí uspořádat protesty a obrátit se na Evropskou komisi. ASZ koaliční dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám. Podle sedláků větší podpora menších firem pomůže rozvoji krajiny i zemědělství. Dohodu podpořili rovněž ekologové z Hnutí Duha.
20. ledna - Na výzvu AK a ZS vyjeli na silnice zemědělci se stovkami traktorů, nákladních aut a dalších strojů, aby tak protestovali proti chystaným změnám dotačních pravidel. Na happeningu poblíž Jesenice u Prahy zapálili na poli kupu slámy.

21. ledna - Ministr Nekula oznámil, že návrh pravidel vyplácení zemědělských dotací chce ministerstvo zemědělství (MZe) zaslat Evropské komisi do konce ledna. Parametry chce mít po projednání hotové do pololetí, aby na ně farmáři mohli reagovat. Ministr připomněl, že strategický plán měla ČR předat Evropské komisi už počátkem roku. Již dříve uvedl, že změny jsou kompromisem respektujícím reálnou situaci v oboru.

26. ledna - MZe zveřejnilo kalkulačku, na které je možné spočítat si výši nově nastavených dotací.

28. ledna - MZe poslalo Evropské komisi návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky včetně nových pravidel pro vyplácení zemědělských dotací v Česku v letech 2023 až 2027. AK a ZS kvůli tomu vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb.

2. února - Hrad bez dalších podrobností sdělil, že prezident Miloš Zeman se sešel s prezidentem AK Janem Doležalem, předsedou ZS Martinem Pýchou a šéfem Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Gabrielem Večeřou, a to na jejich žádost.

9. února - Představitelé AK a ZS po jednání s premiérem Fialou uvedli, že nechají rozhodnout o dalším postupu své členy. Pouze oni mohou ukončit protestní pohotovost. Fiala po schůzce uvedl, že na postoji vlády se nic nemění.

2. května - Podle Hospodářských novin MZe dostalo od EK připomínky k návrhu plánu, který do Bruselu odeslalo koncem ledna. Dokument obsahuje 33 klíčových připomínek a dalších zhruba 300 technických komentářů. Z dokumentu vyplývá, že Česko by mělo být více ambiciózní hlavně v oblasti ekologie. EK také vyzývá členské státy, aby kvůli válce na Ukrajině přehodnotily své plány a posílily odolnost zemědělského sektoru například snížením závislosti na fosilních palivech (třeba snížením závislosti na využití syntetických hnojiv, která se vyrábějí hlavně ze zemního plynu). Návrh kritizuje také ekologická organizace Hnutí Duha, podle které plán dotací dostatečně neřeší problémy české krajiny.

3. května - Zástupci AK a ZS uvedli, že organizace stále požadují změnu v rozdělování plánovaných zemědělských dotací. Změny vyplácení zemědělských dotací podle nich mohou ohrozit příjmy všech zemědělců. Uvedli, že stále je ještě možnost plán dotací přepracovat a měla by o něm podle nich jednat i vládní koalice. Komora a svaz nevyloučily protesty.

18. května - Prezident AK Doležal a předseda ZS Pýcha předali na úřadě vlády petici proti změnám v nastavení dotací, kterou podepsalo ji 18.900 lidí. Petice požaduje, aby vláda změnila nastavení redistributivní platby. AK a ZS varují, že současné nastavení povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

25. května - Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. V současnosti je v Česku na společnou zemědělskou politiku ročně určeno zhruba 35 miliard korun. Od příštího roku to bude 40 miliard korun. Další dvě až tři miliardy korun navíc pro malé a střední firmy chce ministr Nekula získat z národních dotací nebo formou daňových úlev. Chce usilovat o podporu malých a středních podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor.