Pokud se přitom týká podpor pro tuzemské zemědělství, je možná v současné době důležitější zatím navrhovaná podoba rozpočtu ČR na rok 2023, v němž se počítá s poklesem výdajů Ministerstva zemědělství o 6,8 miliardy korun na plánovaných 51,8 miliardy korun. To je v zásadě vyšší částka, než navýšení redistribuce z 10 na 23 procent, k tomu ale doposud žádné zásadní výhrady nezazněly. Faktem je, že návrh rozpočtu a jeho konečná podoba téměř nikdy v minulosti nebylo jedno a totéž, pokles výdajů o 6,8 miliardy ale je poměrně zásadní, a určitě jej nebude možné kompenzovat optimalizací práce a počtu úředníků a organizací v gesci ministerstva.
Známý už je také návrh rozpočtu EU na příští rok, podle kterého by mělo jít nejvíce peněz na klimaticky šetrné projekty a digitalizaci, a to celkem 185,6 miliardy eur. Evropské, a tedy i naše zemědělce může těšit, že největší část by měla směřovat na zemědělské dotace, na něž Evropská Komise vyčlenila 53,6 miliardy eur. Strukturální fondy, určené pro méně rozvinuté země a regiony, mají obsahovat 46,1 miliardy eur. Další významnější částky půjdou například do výzkumného programu Horizont (12,3 miliardy eur), na rozvojovou a sousedskou pomoc (12 miliard eur) nebo na strategické investice (4,8 miliardy eur).
Že hrají projekty a opatření reagující na klimatické změny a zlepšení stavu krajiny v řadě aktivit velkou roli již v současné době, i v ČR, dokazuje množící se počet různých typů soutěží (například Pestrá krajina v podání Asociace soukromého zemědělství ČR) i zcela konkrétních činů. Tento týden například představili ochránci přírody projekt revitalizace Sedmihorských mokřadů, jejímž výsledkem je zvýšení retenční schopnosti území o ploše zhruba 6 hektarů o 26,5 milionů litrů vody. V uvedeném území kousek od Turnova, v němž v minulosti došlo k několika nepříliš povedeným pokusům o odvodnění, bylo v rámci projektu mimo jiné zrušeno 7 kilometrů meliorací a vybudováno 14 tůní. Lokalita je v současné době domovem mnoha vzácných živočichů, zmonitorován zde byl například výskyt 140 druhů ptáků, tůně již také obývají v ČR poměrně vzácné kuňky. Podstatné ale je, že se na projektů posíleli i místní vlastníci pozemků, ale i komerční subjekty (například Nadační fond Veolia), které přispěly finančními prostředky.
Právě spolupráce vlastníků, ochránců, ale i dalších subjektů a iniciativ je jednou z výzev doby i pro zemědělce nebo lesníky, což vyústilo tento týden do podpisu „Memoranda o vzájemné spolupráci“ mezi Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR a Českého svazu ochránců přírody. Obě organizace chtějí spolupracovat například při novelizaci zákona o myslivosti a také lesního zákona, přičemž jedním z cílů je snížit stávající administrativní zátěž zejména drobných vlastníků lesů a umožnit jim vyšší flexibilitu při obhospodařování lesních pozemků.