Týden podle PH č. 23 – 2022 (pH týdne: 8)

Petr Havel
Sdílejte článek
Týden podle PH č. 23 – 2022 (pH týdne: 8)

Po několikaměsíčních urgencích konečně spatřilo světlo světa porovnání sazeb dotací na plochu mezi původní verzí Strategického plánu SZP z dílny předchozího vedení Ministerstva zemědělství („Tomanova verze“) a současného vedení („Nekulova verze“) poté, co se zvýšila platba na prvních 150 hektarů (redistribuce) na 23 procent. Z tohoto porovnání přitom jednoznačně vyplývá, že na úpravě finančních podpor v rámci Pilíře I vydělají nejen menší a střední zemědělci, ale i ti skutečně velcí. Subjekty hospodařící na ploše 2 000 hektarů tak získají navíc oproti „Tomanově verzi“ více než 700 000 korun. Z projevů při středečních protestech po shromáždění zemědělců v Paláci Lucerna to ale vypadalo, že o takovém dopadu novelizované verze Strategického plánu SZP neměli jeho účastníci ani potuchy, a ti, co měli, tuto skutečnost zamlčeli.

Pokud se přitom týká podpor pro tuzemské zemědělství, je možná v současné době důležitější zatím navrhovaná podoba rozpočtu ČR na rok 2023, v němž se počítá s poklesem výdajů Ministerstva zemědělství o 6,8 miliardy korun na plánovaných 51,8 miliardy korun. To je v zásadě vyšší částka, než navýšení redistribuce z 10 na 23 procent, k tomu ale doposud žádné zásadní výhrady nezazněly. Faktem je, že návrh rozpočtu a jeho konečná podoba téměř nikdy v minulosti nebylo jedno a totéž, pokles výdajů o 6,8 miliardy ale je poměrně zásadní, a určitě jej nebude možné kompenzovat optimalizací práce a počtu úředníků a organizací v gesci ministerstva.

Známý už je také návrh rozpočtu EU na příští rok, podle kterého by mělo jít nejvíce peněz na klimaticky šetrné projekty a digitalizaci, a to celkem 185,6 miliardy eur. Evropské, a tedy i naše zemědělce může těšit, že největší část by měla směřovat na zemědělské dotace, na něž Evropská Komise vyčlenila 53,6 miliardy eur. Strukturální fondy, určené pro méně rozvinuté země a regiony, mají obsahovat 46,1 miliardy eur. Další významnější částky půjdou například do výzkumného programu Horizont (12,3 miliardy eur), na rozvojovou a sousedskou pomoc (12 miliard eur) nebo na strategické investice (4,8 miliardy eur).

Že hrají projekty a opatření reagující na klimatické změny a zlepšení stavu krajiny v řadě aktivit velkou roli již v současné době, i v ČR, dokazuje množící se počet různých typů soutěží (například Pestrá krajina v podání Asociace soukromého zemědělství ČR) i zcela konkrétních činů. Tento týden například představili ochránci přírody projekt revitalizace Sedmihorských mokřadů, jejímž výsledkem je zvýšení retenční schopnosti území o ploše zhruba 6 hektarů o 26,5 milionů litrů vody. V uvedeném území kousek od Turnova, v němž v minulosti došlo k několika nepříliš povedeným pokusům o odvodnění, bylo v rámci projektu mimo jiné zrušeno 7 kilometrů meliorací a vybudováno 14 tůní. Lokalita je v současné době domovem mnoha vzácných živočichů, zmonitorován zde byl například výskyt 140 druhů ptáků, tůně již také obývají v ČR poměrně vzácné kuňky. Podstatné ale je, že se na projektů posíleli i místní vlastníci pozemků, ale i komerční subjekty (například Nadační fond Veolia), které přispěly finančními prostředky.

Právě spolupráce vlastníků, ochránců, ale i dalších subjektů a iniciativ je jednou z výzev doby i pro zemědělce nebo lesníky, což vyústilo tento týden do podpisu „Memoranda o vzájemné spolupráci“ mezi Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR a Českého svazu ochránců přírody. Obě organizace chtějí spolupracovat například při novelizaci zákona o myslivosti a také lesního zákona, přičemž jedním z cílů je snížit stávající administrativní zátěž zejména drobných vlastníků lesů a umožnit jim vyšší flexibilitu při obhospodařování lesních pozemků.

Přečteno: 353x