Jaroslav Šebek zvolen předsedou ASZ ČR na další tříleté období

Sdílejte článek
Jaroslav Šebek zvolen předsedou ASZ ČR na další tříleté období

Se silným mandátem (94 %) byl na včerejší Valné hromadě ASZ ČR v Pelhřimově zvolen do čela Asociace soukromého zemědělství ČR na další tři roky Mgr. Ing. Jaroslav Šebek. Ve svém úvodním projevu shrnul aktivity, stanoviska a postoje této stavovské organizace za uplynulé období. Poslechnout či přečíst si je můžete níže.   

Milí kolegové sedláci, vážení hosté, vážení přátelé,

je mi velkým potěšením, že se opět společně a v přátelské atmosféře setkáváme na valné hromadě naší selské stavovské organizace. Máme dnes tu milou povinnost i velkou čest již po čtyřiadvacáté zastupovat zájmy nejen našich bezmála 7,5 tisíce členů, ale zcela prakticky také představy naprosté většiny českých zemědělců. Upřímně věřím, že to tak cítíte i vy, jako zástupci celkem 50 svazů a regionů sdružených do Asociace soukromého zemědělství ČR.

Setkáváme se za velmi složitých společenských a ekonomických událostí, které jsme si ještě před nedávnem neuměli příliš představit. Navzdory všem obtížím, které na nás doléhají, mohu konstatovat, že dnešní pozice spolku, o který nám jde, je od předchozí valné hromady ještě pevnější a nepřehlédnutelnější a co je podstatné, že nadále zůstává ke všem našim partnerům zcela konstruktivní. Nechceme být totiž těmi, kteří si hájí jen své zájmy bez ohledu na ostatní. Naše selské postoje možná občas nezapadají do představ některých politiků a nejsou vždy konformní, ale jsou vždy odrazem upřímné snahy o pochopení širších souvislostí, o soulad požadovaných opatření a o jejich systémový prospěch pro celý sektor. Troufám si tvrdit, že v tom je naše role autentická a vůči ostatním subjektům i tak trochu výjimečná. Věřím, že je to i náš účinný prostředek k oslovení té části veřejnosti, která se o zemědělství příliš nezajímá, aby si postupně uvědomila, že nejde jen o prostou podnikatelskou kategorii či o nějaký technologický proces výroby komodit s negativními dopady na okolí, ale že jde o mohutný komplex zemědělských činností a také vztahů na venkově, které mnoha způsoby přinášejí prospěch do celé společnosti.

Dovolte mi nyní provést konkrétní zhodnocení toho, jak moc či málo se nám společně v uplynulém roce dařilo tuto nosnou ideovou rovinu naší organizace naplňovat. Naše poslední setkání v tomto formátu, bohužel opět výrazně stižené covidovou pandemii, se odehrálo těsně před loňskými říjnovými parlamentními volbami. Odborně i mediálně, plně a zcela otevřeně jsme podpořili jak koalici Pirátů se Starosty, tak koalici SPOLU složenou z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Aktivně jsme vyvolali řadu odborných jednání s mnoha jejich zástupci a uspořádali i šňůru předvolebních setkání se sedláky, abychom demokratickým kandidátům představili jiný pohled na zemědělství, než bylo dosud zvykem. Volební úspěch a následná dohoda obou těchto koalic umožnily přijetí programového prohlášení vlády, ve kterém lze v částech věnovaných zemědělství a životnímu prostředí dohledat jasné otisky námětů ASZ. Je však nutno podotknout, že nešlo o nějaký automatický proces, a že za tímto výsledkem stálo také mravenčí úsilí mnoha našich členů a nezištná pomoc od řady našich příznivců. Postoje každé z těchto pěti politických stran i jejich kandidátů k zemědělství rozhodně nebyly a nejsou totožné a podepsal se na nich i vliv rétoriky našich protějšků z korporátního a průmyslového zemědělství. S uspokojením však můžeme konstatovat, že Babišova politika byla poražena. Tím byla ukončena i Tomanova doktrína, jejíž podstata spočívala v obhajobě pouze jediného modelu zemědělství a jejímž důsledkem bylo během pár let rapidní zhoršení již tak těžce zkoušené pozice soukromých zemědělců.

S novým rokem jsme se mohli těšit na nástup nového ministra zemědělství, kterého dnes můžeme velmi srdečně přivítat mezi námi. Pan Zdeněk Nekula za KDU-ČSL nastoupil hned v prvém dni svého úřadování do absolutního střetu, který určitě nečekal, ale který naši sedláci z rodinných farem musí svádět prakticky od svých začátků po sametové revoluci. Šlo o realitu diametrálně odlišných postojů vyplývající z extrémní duality českého zemědělství, která nemá, vyjma snad Slovenska, v Evropské unii obdoby a na kterou upozorňujeme řadu let. Jednou větou šlo o to, zda s novou vládou dojde alespoň k nějaké změně anebo zda i dalších příštích 5 let bude zase věnováno absurdnímu přizpůsobování evropské politiky zájmům zdejší úzké skupiny velkopodnikatelů.

Naše Asociace již na podzim odhalila vychytralé řešení původního Strategického plánu, které by opět formálně stačilo na přiklepnutí balíku evropských podpor, ale pro české zemědělství by svou rigidností a účelovostí znamenalo hrozbu ještě hlubšího propadu do nekonkurenceschopnosti a způsobilo by ještě větší koncentraci v sektoru. Doporučili jsme proto nové vládě provést alespoň několik rychlých opatření, které bylo reálné stihnout a odeslat do Bruselu. Přestože zástupci pětikoalice po složitých jednáních z nich přijali jen část, takřka bezprostředně od té doby až dodnes čelíme poplašným zprávám z Agrární komory a Zemědělského svazu o katastrofě v zemědělství a dokonce i regulérním výhrůžkám od některých jejich exponentů. Zveřejněné důkazy o zmanipulované demonstraci jasně potvrdily, že šlo o dopředu připravenou akci proti vládě již v době, kdy ještě ani nezačala úřadovat.

Dosud největší účast novinářů a televizních štábů na naší tiskové konferenci, kterou jsme uspořádali v polovině ledna ihned po rozhodnutí vládní koalice, potvrdila, že šlo o přelomovou záležitost. A byť šlo o několik velmi kompromisních rozhodnutí, reprezentovaných zejména nastavením 23% redistributivní platby na prvních 150 hektarů půdy, a to zdůrazňuji, v každém podniku, vyjádřili jsme na ní jasnou podporu vládě. Podstata přínosu tohoto opatření spíše než v samotném finančním vyjádření, spočívala v tom, že se poprvé stalo něco, co se odehrálo mimo rámec vlivu zástupců kolchozní lobby. Naše ASZ tak napsala vlastní kapitolu v novodobých dějinách českého zemědělství. A naši odpůrci to dobře vědí, a přestože jde celkově o pouhou patnáctinu ročního rozpočtu resortu, snaží se za každou cenu tuto situaci zvrátit a rozklížit koaliční jednotu. Také proto ten opakovaný humbuk v ulicích a neutuchající proud lží vypouštěný do médií. Dobrou zprávou ale je, že našimi argumenty na přepracování Strategického plánu jsme ve výsledku pomohli 95% zemědělských subjektů. Vyjednaný kompromis nebyl snadný a víme, že stál vládní koalici mnoho sil. Dokonce předseda vlády Petr Fiala, který nás přijal ve svém úřadě prakticky v den, kdy byla zahájena invaze na Ukrajinu, poznamenal, že na domácím poli šlo o zatím nejnáročnější zkoušku pro celou jeho vládu. Udělali jsme to v mezidobí již mnohokrát, ale vzhledem ke všem okolnostem mi dovolte znovu a jasně poděkovat panu ministrovi zemědělství za to, že ze svých pozic v dlouhodobý prospěch českého zemědělství neustoupil.

A byla to i pro nás velká zkouška. Tyto události a zkušenosti nás ale jasně motivovali k tomu, abychom neuhnuli ani o milimetr a trvali na dalším postupném prohlubování těchto změn. Vedle podpory menších zemědělců jsme navrhli také několik podpůrných řešení pro střední podniky kolem 2 tisíc hektarů. Požadavky oponentů z AK a ZS mimoděk také stále více ukazují, že další zdroje prostě bude potřeba hledat v neustále odkládané proměně dotačního systému a v jeho zastropování pro skupinu největších příjemců dotací. Nevyhneme se ani sledování majetkové propojenosti firem, což je všem známá obrovská díra, kudy utíkají peníze, které mají především směřovat k běžným zemědělcům. Ti si totiž jako přímí a dohledatelní vlastníci svých farem nehrají se státem na schovávanou.

Je smutným faktem, že neustálé zpochybňování již půl roku vyřízeného tématu přímých plateb, nás stálo mnoho času, který potřebujeme pro další oblasti změn. Dokončení příprav obou pilířů Strategického plánu bylo hlavním tématem nejen schůzí předsednictva, ale také většiny pracovních týmů ASZ. Jedná se především o nastavení podmínek GAEC 6, 7 a 8, což v překladu z „úředničiny“ znamená, že je v ohrožení možnost využívání podzimní orby, řeší se další snižování výměr erozně náchylných půdních bloků, jakož i další zpřísnění v rotaci plodin, včetně nastavení ekoschémat. Tyto klíčové otázky jsou dnes předmětem naší maximální pozornosti. Velmi také vítám, že v této věci se podařilo dojednat souladné pozice většiny zemědělských organizací. Nyní je řada na Ministerstvu zemědělství, aby dokázalo účinně přetlumočit postoje českých zemědělců k Evropské komisi.

Uplynulý rok však byl bohatý na celou řadu dalších aktivit, jejichž společným jmenovatelem bylo neustálé zdůrazňování významu sedláků na vesnici a snaha zajistit prostor specifikům jejich generačního hospodaření. Několik stovek členů i nečlenů se sjelo na odhalení připomínky smutného 70. výročí zahájení komunistické akce Kulak, která znamenala vystěhování tisíců selských rodin z jejich gruntů a která měla zatlouct poslední hřebík do rakve selského stavu na českém venkově. Na konci lipové aleje k památné hoře Říp stojí od loňského podzimu pamětní deska s pomníkem, který symbolizuje nezdolnost selského stavu. Jsem velmi rád, že tato akce proběhla také za účasti mnoha významných politiků a zvýšila tak jejich povědomí o původu mnoha dnešních problémů v zemědělství.

Na počátku prosince jsme se navzdory covidové pandemii rozhodli zariskovat a uskutečnit devatenácté vyhlašování výsledků naší prestižní soutěže Farma roku. Opakovaně odkládaný slavnostní večer v divadle ABC však přesto nakonec probíhal v nouzových podmínkách bez přítomnosti většiny hostů, neboť do poslední chvíle nebylo jasné, zda nám jej hygienická služba znovu z hodiny na hodinu úplně nezruší. Tyto organizační obtíže ostatně také odpovídaly podmínkám u celé řady dalších akcí, které vyústilo v masivnější využívání online přenosů. Podobný scénář nás čekal i v lednu při vyhlášení desítky úspěšných farem v rámci 4. ročníku Pestré krajiny v aule České zemědělské univerzity v Praze. Pod záštitou od našeho již stálého hosta – předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila si podniky s nejrůznější velikostí i zaměřením převzaly svá ocenění za svou přirozeně prospěšnou činnost ve svém okolí. Potěšilo nás, že se tak opět stalo za velkého zájmu médií.

Velmi intenzivně jsme pokračovali v práci v krajích. Úkolem bylo navázat spolupráci s krajskou samosprávou všude tam, kde došlo k nějakým politickým a myšlenkovým změnám. Byla dále rozvíjena přímá jednání s hejtmany nebo s náměstky pro zemědělství a zorganizovány celodenní návštěvy farem našich členů doplněné o intenzivní diskusi. Posun v realizaci podpůrných programů se zásluhou ASZ reálně projevil již v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji. Kontakty jsme tak úspěšně rozvíjeli na řadě setkání v krajích Středočeském, Jihočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Jihomoravském a na Vysočině. Vedlejším přínosem těchto akcí bylo také obnovení setkávání našich členů v regionech.

Naše chovatele ovcí, koz, masného skotu a jelenovitých zejména v příhraničí dlouhodobě trápí přímé i nepřímé škody způsobené rostoucím počtem vlků. Společně se SCHOKem jsme intenzívně pracovali nejen na speciálních podpůrných opatřeních, ale i na změnách stavebního zákona a na snížení úrovně legislativní ochrany vlka. Usilovně se také za naší aktivní účasti na MZe a MŽP řeší nový systém kompenzace újmy při zemědělském hospodaření, který se bude týkat všech zemědělců.

Zcela telegraficky zmíním některé naše aktivity, které byly ve znamení vazeb na jiné partnery. V prohlubování dobré spolupráce jsme pokračovali se Spolkem pro obnovu venkova a nešlo jen o naší pravidelnou účast na konferenci Venkov. Kontakty jsme rozvinuly i s novým vedením Sdružení místních samospráv. Na téma precizní zemědělství jsme se opakovaně sešli s nově vzniklým Sdružením pro inovace a udržitelné zemědělství. K řadě témat jsme se napříč republikou sešli s představiteli akademické a vědecké sféry. V aktivitách ke snížení byrokracie v podnikání v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu jsme spolupracovali se Sdružením podnikatelů a živnostníků. V otázkách životního prostředí jsme jednali s Českým svazem ochránců přírody. V tématu mysliveckého zákona a lesního hospodaření probíhala velmi detailní příprava se sedmi spolky, z nichž zmíním jen Svaz vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů či se lesnický spolek ProSilva Bohemica. Velmi aktuální téma energetických řešení pro farmy projednáváme se sdružením pro bioenergie CZ BIOM. Setkali jsme se s generálními vikáři všech domácích diecézí a obnovili tak jednání s Českou biskupskou konferencí. Zejména k potravinové legislativě jsme rozšířili pracovní kontakty se Svazem obchodu a cestovního ruchu, s Asociací českého tradičního obchodu, s Asociací místních potravinových iniciativ a nově dokonce i s Potravinářskou komorou, kde zaznamenáváme patrný jakýsi zárodek podpory i menším zpracovatelům a lokálním potravinám. Společným tématem byl zákon o významné tržní síle, který je nyní v parlamentu. Jednali jsme také se Svazem chovatelů prasat, ale na našem tématu jasných změn ve smyslu legislativní i dotační podpory malých a středních chovatelů a budování menších zpracovatelských kapacit jsme se, kulantně řečeno, příliš neshodli. Využili jsme také příležitost oslovit zemědělskou komisi při Asociaci krajů, nicméně i zde jsou na názorech zastupitelů pořád znát léta ideologických masáží a vzniklých osobních vazeb na naše oponenty. Velmi dobře naopak hodnotím rozvoj vztahů s Českou spořitelnou, která je již druhým rokem naším novým generálním partnerem. Oblast spolupráce se po jejím převzetí Waldviertler Sparkasse rozšířila z obchodní a marketingové roviny ještě na pracovní a poradenskou úroveň, což umožní získat pro členy důležité ekonomické informace a analýzy.

Během jara jsme jednali takřka se všemi předsedy koaličních stran a jejich zemědělskými týmy. Pozvánku na předsednictvo v dubnu přijal ministr zemědělství. Bohužel konkrétní odpovědi na většinu našich nedotačních témat jsme od něj zatím nedostali. Naše delegace navštívila předsedkyni Poslanecké sněmovny, ministryni životního prostředí či ministra financí. S vedením Státního zemědělského a intervenčního fondu jsme jednali například o přechodu na zjednodušení v národních dotacích formou paušálních plateb. S ředitelem Státní veterinární správy jsme dále posunuli téma porážek skotu na farmě a na pastvině. K průřezovým tématům jsme se opakovaně setkali s předsedy zemědělského a hospodářského výboru sněmovny. Vystupovali jsme v senátním výboru pro zemědělství, který bohužel nemá vůbec jasno, jaké zemědělství by bylo potřeba podpořit. Dva členové ASZ dnes sedí v dozorčí radě SZIF.

Aktivně se scházely naše pracovní skupiny – ekonomická, ekologická, energetická, vlčí či myslivecká. Za všechny zdůrazním zejména rozjezd pracovní skupiny pro rodinné farmy, která začala pracovat ve věci legislativního posílení pozice rodinné farmy. Že nejde o žádnou utopii dokládá svými aktuálními legislativními aktivitami Maďarsko nebo Slovensko. Mám za to, že v této době je pro toto téma velmi příhodný čas.

Po dlouhé době jsme se mohli zúčastnit první větší výstavy, která nebyla zrušena kvůli covidu. Našemu kolegovi Romanovi Koutkovi se na dubnové Flóře Olomouc podařilo zařídit první samostatný selský pavilon, kde své produkty a svá podnikání prezentovaly dvě desítky našich členů. Byli jsme ve všech médiích a měli možnost prezentovat názory i představit příběhy našich členů. Naše dvoučlenné mediální oddělení napočítalo rovnou stovku mediálních vyjádření ASZ jen za posledních 9 měsíců. Především zásluhou naší kanceláře vznikly zcela nové webové stránky s novým systémem správy dat a s úplně přestavěným komunikačním zázemím, které bude možné využívat každým jednotlivým členem k podnikatelským a propagačním účelům. Došlo k posílení našich obchodních aktivit, dynamicky rostlo téma vzdělávacích odborných projektů, a v covidových mezích také došlo k rozvíjení zájezdových aktivit s odbornými programy.

Co tomuto množství činností v rámci ASZ ale předcházelo? Když si chystám tyto projevy, vždycky hodně přemýšlím, jak nejpříhodněji zhodnotit, kolik toho pro nás naše hlavní kancelář znamená. A musím říci, že stále nejsem se svými slovy spokojen, protože zatím opravdu nevystihly obrovské nasazení, se kterým ke svým úkolům naše kolegyně a kolegové každý den přistupují. Proto dnes zcela záměrně nebudu nikoho jmenovat, protože se domnívám, že bych tím jen uškodil dělnému týmu, který prostě funguje. Jejich přístup je obětavý, empatický, kreativní a téměř srovnatelný s přístupem k rodině.

Uplynulý rok ale rozhodně nebyl jen ve znamení našich úspěchů, ale také našich ztrát a našich pochybení. A aby tato výroční zpráva byla zprávou přínosnou, musí tato negativa jasně zaznít, abychom k nim mohli vést diskusi. Je pravdou, že u některých témat bohužel jen přešlapujeme na místě. Navzdory mnoha našim dopisům se nepodařilo jasně pohnout s dusivou byrokracií. Proto také nad sedláky stále visí Damoklův meč zbytečné elektronické evidence hnojiv, kterou bohužel zcela neúspěšně kritizujeme od jejího počátku. Zcela kategoricky vystupujeme proti dalšímu zpřísnění v novele zákona o rostlinolékařské péči. U zemědělců, zejména ekologických, navíc stále hrozí povinnost prokazování produkce. Navržené podmínky těchto evidencí tak rozevírají nadále nůžky mezi papírem a zemědělskou realitou, mezi přístupem úředníků a jasným očekáváním zemědělců, tedy zkráceně řečeno, mezi alibismem a zdravým selským rozumem. Celkově lze konstatovat, že protibyrokratické aktivity nebyly tak úspěšné jako dříve a je to dáno i tím, že ABK prošla řadou změn, během níž ASZ formálně přišla o vůdčí pozici a mám za to, že i díky tomu se její akceschopnost a razance poněkud snížila. Výrazný posun není ani u novelizace zákona o myslivosti a slib vládní koalice na jeho otevření v příštím roce nás, vzhledem ke známým souvislostem s termíny obnovy dlouhodobých nájemních smluv na honitby, rozhodně uspokojit nemůže. Především se nám ale zatím příliš nedaří přesvědčit koaliční politiky k větší odvaze. Zřejmě je až příliš zaměstnala všudypřítomná kampaň Agrární komory pod názvem „vládní agrohazard“, která ale jen poškodila celý sektor v očích veřejnosti. Stále více se také ukazuje, že každá z koaličních stran má své limity změn jinde a je proto velmi potřeba s nimi o našich tématech a o jejich slibech dál diskutovat.

Vážené kolegyně, kolegové, dnešní den je zároveň posledním dnem mandátu současného vedení ASZ ČR a čeká nás supervolební odpoledne, neboť si zvolíme nového předsedu, nové předsednictvo i revizní komisi. Proto mi dovolte ještě alespoň krátké zhodnocení atmosféry a nejdůležitějších bodů v životě Asociace během uplynulých třech let. Vzpomeňme proto krátce na svého času všemocný tandem Zeman-Babiš s jejich populistickou a proruskou politikou. Vzpomeňme v tomto smyslu na naše hrdé ale vesměs marné počínání na zaplněné Letné. V živé paměti také jistě každý z nás máme uplynulé dva roky s rouškami na tváři a omezenou možností osobních setkání a především s nemalými ekonomickými dopady. To vše orámováno politickým bezčasím, ve kterém byl náš hlas až tím posledním v řadě. Válečné měsíce znovu ukázaly, že každým dnem jsme vždy konfrontováni s novou realitou. Dnes sice můžeme mít radost z politické proměny, ale kazí nám ji výrazné zdražení hnojiv, energií, stavebních materiálů a vlastně úplně všeho o desítky a stovky procent, zažíváme nedostatek dobrých a stálých pracovníků, zažíváme různé potíže poblíž aglomerací v bobtnajících obcích. To všechno nám narušuje naše rozvojové plány a přímo komplikuje naše podnikání. Zaručená rada či řešení na to všechno ale neexistuje. Žádné dotace, žádná opatření vlády nás zachránit nemohou. Každý si nakonec na farmě musí pomoci sám. Naopak my společně ale státu a společnosti zachránit leccos můžeme. A stačí k tomu poměrně málo – změna přístupu a větší důvěra v potenciál klasického zemědělce. Náš koncept podpory rodinných farem je v hlavních obrysech připraven. Jeho cílem je systémová debyrokratizace a osvobození od nesmyslů, které každému z nás, jen s různou intenzitou, berou to hlavní – motivaci. Prostředkem k našemu úspěchu proto po celou dobu nebylo jen trpělivé prosazování jednotlivých bodů, o kterých tu byla zmínka. Náš hlavní cíl spočíval v prosazování jiného přístupu, který oprostí ministerstvo od přísně komoditních pohledů a jednosměrných řešení, a posune se směrem k větší důvěře v rozhodování farmářem, který za každých okolností zůstává tím skutečným hybatelem dění na většině produkční plochy v České republice.

Mám za to, že sázka na popsaná strategická témata se vyplatila, vyplatila se i forma spolupráce a rozkročení ASZ mezi více nevládních organizací. V dobách covidu se podařilo udržet většinu asociačních aktivit a ještě nastartovat řadu nových. Naším stylem po celou dobu nemusela být útočná konfrontace, ani záludná jednání a ani úzké vidění řešených problémů. Na druhé straně jsme nepodlehli nějakým vlastním idealismům.

Ve výčtu některých problémů je ale také pravdou, že ani my jsme se nevyhnuli složité vnitřní debatě. Uvnitř našeho spolku jsme s určitou skupinou členů v podstatě po celé uplynulé období společně zažívali jakési nepochopení, které nás vzájemně stálo mnoho energie a ztrátu některých iluzí. Několik zasedání celostátních Rad naší Asociace se neslo ve zbytečně napjatém ovzduší. Někteří kolegové vnímali současnou činnost ASZ jako příliš zelenou, populistickou a obecně se necítili jejími kroky jako podnikatelé dostatečně zastoupeni. Z předsednictva loni na podzim odstoupil jeden zakládající člen. Vzhledem k dlouhodobým osobním vztahům to pro nikoho z nás nebyla vůbec jednoduchá situace a bylo potřeba, už kvůli ostatním členům, ji co nejrozumněji vyřešit. Bylo napsáno mnoho řádek a uskutečněno mnoho jednání a nejsem si jist, jak moc to pomohlo. Vše vyvrcholilo absurdní žalobou jednoho bývalého předsedy na druhého bývalého předsedu. Každý z nás vnímá tuto situaci samozřejmě individuálně a má na to svůj názor. Ten můj je, že v podstatě nikdy nešlo o nějaké osobní věci, jako spíše o přirozené určení vlastní cesty zvolenými zástupci. Jsem přitom přesvědčen, že za celou dobu nedošlo k jakémukoli odchýlení od principů a zásad fungování ASZ a naopak došlo k jejich dalšímu rozvoji. Každý posun dopředu, každé nové téma, každá jasná pozice takřka automaticky přináší vznik minimálně dvou různých hodnocení a s tím musíme počítat. Každé vedení organizace pak za takový postup musí nést plnou odpovědnost. Věřím, že po celé tři roky ji toto předsednictvo neslo s úctou ke všem členům a s definitivním pracovním nasazením. Za práci svých kolegů a za práci svou se nestydím a jsem na ní hrdý. Nikoli však jen tím, co jsme cítili jako soukromí zemědělci při každém konkrétním rozhodování, ale především proto, že jsme postupovali vždy ve smyslu usnesení orgánů našeho spolku. Rozhodně jsme nedělali líbivou politiku, protože jak vidno, mnoha lidem venku se nelíbí. Naše důraznější postoje ale přinesly zájem od našich dosud neaktivních členů a znamenaly i příliv nových členů. Na druhou stranu to přineslo také ztrátu několika členů současných. Pozitivní výsledek ale přesto považuji za nezpochybnitelný. Sedláci z Asociace jsou vidět, máme vliv a zůstáváme pevně ukotvení.

Bude však ještě více potřeba hledat cesty, jak posílit vzájemné porozumění, a za to, že se tato interní debata úplně nepovedla, nesu osobně největší odpovědnost. Vím, že mnozí z nás hledali cesty, a vážím si toho, že jste se snažili tyto v podstatě neproduktivní problémy nějak vyřešit. Vážené kolegyně, kolegové, věřím, že jsme všichni jednali, jak jsme v dané chvíli dokázali nejlépe a také věřím, že to bylo pro všechny z nás poznání, které promítneme do zlepšení komunikace v rámci naší organizace v budoucnosti. Nemá smysl si tyto věci nijak zakrývat, nejsme dokonalí a ani nikdy nebudeme. Vycházím z toho, že všichni jsme svobodní sedláci - lidé, kteří se jen tak před nějakou překážkou nezastaví a současně respektujeme jiné životní pohledy. Nepochybuji, že členství v ASZ, byť nemusí být každá věc pokaždé a každému podle jeho gusta, má nadále pro všechny její členy svůj podnikatelský a mnohdy i osobní význam. Nadto všechno míním, že náš systém práce v Asociaci se bude muset změnit, aby vůbec udržel krok s jejím dnešním rozvojem. Musíme najít způsob, jak zapojit více členů do dění. Je třeba si přiznat, že jsme na limitech naší kapacity a bez větší profesionalizace činnosti to zkrátka nepůjde.

Vážení hosté, kolegové a přátelé, poslední odstavec bych chtěl věnovat poděkování celému týmu předsednictva a oběma místopředsedům. Bez jejich perfektní souhry bychom nebyli úspěšní. Jistě se některé věci nepovedly anebo nebyly ještě dotaženy, ale věřím, že náš spolek obstál a úkol obhájit zájmy sedláků byl splněn. A pokud se podaří zajistit stejně kompaktní tým i pro nové období, bude cesta k dalším úspěchům otevřená. Přeji proto delegátům šťastnou ruku ve volbách a nám všem úspěšné dnešní jednání. Především přeji naší organizaci, která nám tak přirostla k srdci a na kterou i nadále můžeme být hrdí, jen to nejlepší. A pamatujme, že všechno, co do ní dnes společně s dobrými úmysly vložíme, vrátí se každému z nás již zítra násobně zpátky. A to za naši další společnou námahu bezpochyby stojí.

Děkuji vám za pozornost.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

Přečteno: 592x