Jitka Seitlová: Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří

Ekolist.cz
Sdílejte článek
Jitka Seitlová: Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří

Neznám člověka, který by neměl rád les nebo aspoň neuznával jeho význam v přírodě. O jejich významu panuje vzácná shoda napříč naší společností.
K lesu patří zvěř, všichni s potěšením ukazujeme dětem srnečky, které se pasou na loukách, zahlédnout jelena se vznešeným parožím je nádherný zážitek.

Obava o lesy v důsledku škod způsobených přemnožením kůrovce je široce vnímaná. V důsledku nevhodné výsadby smrkových monokultur přerostly škody v kalamitu. Rozsáhlé holiny jsou nyní znovu osazovány i s pomocí mnoha dobrovolníků. Velká pozornost je věnována druhové pestrosti zastoupení listnáčů a podpůrných dřevin, abychom chyby z minulosti neopakovali. Žádoucí a potřebné obnově lesů ale hrozí vážné nebezpečí z důvodu přemnožení zejména spárkaté zvěře, jako jsou například jeleni nebo daňci. Je důsledkem mnohaletého přehlížení nedostatků v mysliveckém hospodaření!

Podle údajů Ministerstva zemědělství překračují počty jelena evropského a daňka odpovídající stavy až 5krát, nepůvodního jelena siky až 32krát. Poslední inventarizace provedená v roce 2015 uvádí poškození 58,7 % mladých stromků. Počet spárkaté zvěře přitom stále roste. Ztráty způsobené celkovým zničením rostliny, okusem nebo otlukem se negativně projeví na výškovém přírůstu a hustotě dřevin i na jejich druhovém složení. Výzkum kontrolních ploch potvrdil zničení v průměru 15 % stromů po obnově, zejména dřevin melioračních a zpevňujících. Zničeno bylo 46 % vrb, 34 % jedle, 29 % javorů, 20 % jilmů, nepřiměřenou ztrátou přírůstu jsou z více než 50% postiženy habry a topoly (viz K. Turek a kol. Zpravodaj ochrany lesa sv. 25/2022).

Škody na lesích způsobené zvěří jsou v řádech miliard korun ročně, další škody na biodiverzitě šplhají až k desítkám miliard.


Žádoucí a potřebné obnově lesů ale hrozí vážné nebezpečí z důvodu přemnožení zejména spárkaté zvěře, jako jsou například jeleni nebo daňci.
Je důsledkem mnohaletého přehlížení nedostatků v mysliveckém hospodaření!


Odborníci na závažnou situaci poukazují již řadu let. Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří. Několikeré pokusy o změnu podmínek hospodaření a péče o zvěř, které byly stanoveny zákonem na počátku devadesátých let minulého století, ale opakovaně ztroskotaly. Jednou z hlavních příčin nefunkčnosti zákona je oddělení a tím střet zájmů užívání společenstevních honiteb nájemci od práv a hospodaření vlastníků pozemků. Zájmem nemalého počtu nájemních uživatelů honiteb je totiž co nejvyšší počet zvěře bez ohledu na to, zda je pro ni v dané lokalitě dostatek potravy aniž by došlo k neúměrnému spásání. Vlastníci si naopak oprávněně stěžují na narůstající škody způsobené zvěří, vymahatelnost náhrad za ně je ale problematická, většinou přes zdlouhavé soudní spory. Problémem některých mysliveckých sdružení může být také vysoký věk nebo pokles členů. Na zvládání péče o zvěř pak nestačí. Žádosti nových hlásících se myslivců ale nejsou (snad z obav o loveckou konkurenci) často přijímány. Lesy ČR udělaly průzkum, kdy obeslaly 50 mysliveckých sdružení, úspěšnost byla nulová.


Problémem některých mysliveckých sdružení může být také vysoký věk nebo pokles členů. Na zvládání péče o zvěř pak nestačí. Žádosti nových hlásících se myslivců ale nejsou (snad z obav o loveckou konkurenci) často přijímány. Lesy ČR udělaly průzkum, kdy obeslaly 50 mysliveckých sdružení, úspěšnost byla nulová.


Jen těžko lze přistoupit na argumentaci obhájců platného zákona odůvodňující příčinu závažné situace jen ve špatné práci úředníku státní správy. Brojí především nevyužívaným oprávněním vydat na žádost vlastníka pozemku nebo orgánu ochrany přírody rozhodnutí o snížení stavů zvěře (§ 39 zákona o myslivosti), případně až zrušení chovu. Příčiny lze hledat nejen v podezření z „klientelismu“ mezi myslivci, např. pokud je úředník státní správy myslivcem. Kontrola vykonání takového rozhodnutí je totiž v praxi fakticky nereálná. Podle výkladu většiny úředníků je navíc možnost snížení stavů platí v honitbě jen pro chované druhy zvěře. Pokud je myslivci do plánu chovu a lovu nezahrnou, přestože jsou v ní přemnožené, rozhodnutí ani žádnou sankci vydat nelze. Bazálním nedostatkem funkčnosti systému je naprostá fikce výsledků sčítání stavů zvěře v honitbách, ze které jsou další zákonné povinnosti odvozovány. Vyjádření jednoho z myslivců, že o tom již dlouho přece všichni ví, ale nikdo s tím nic nedělá, mi bohužel připomíná dobu před třiceti lety. Je zde prý silné lobby, kterému současný stav vyhovuje.

Před několika týdny se na senátory obrátila skupina sedmi organizací ve vzácné dohodě vlastníků pozemků a ochránců lesa a přírody s novým návrhem novely mysliveckého zákona. Vychází, s doplněním, z vládního návrhu, který nebyl projednán v posledním třetím čtení minulého volebního období Poslanecké sněmovny. Hlavními důvody pro předložení nového návrhu je zajištění rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím honebních pozemků tak, aby nedocházelo k neúnosným škodám a byla umožněna obnova lesa, posílení práv vlastníků, omezení ilegálního lovu a posílení ochrany chráněných druhů živočichů.


Tolik potřebné změny počtu zvěře nenastanou v praxi ze dne na den, přitom v důsledku současného stavu jsou nyní průběžně znehodnocovány miliony korun vlastníků lesa, dotací z veřejných zdrojů a práce vkládané do výsadeb při obnově kalamitních holin lesa.


Z návrhů lze považovat za velmi přínosné odvozování plánu lovu od míry poškození lesních porostů, vytvoření digitálního informačního systému myslivosti, zákaz chovu nepůvodního druhu jelena Siky mimo obory, posílení možnosti vzniku vlastnických honiteb snížením minimální výměry a zrušení možnosti dovozu upytlačených trofejí chráněných druhů ze zahraničí.

Senátní návrh novely je procesně nejdelší cestou k přijetí tolik potřebných změn zákona a bez podpory gestora oboru myslivosti - Ministerstva zemědělství - má jeho přijetí malou šanci. Novela mysliveckého zákona je v legislativním plánu vlády na rok 2023. Přitom existuje řada důvodů, aby její příprava a nesnadná debata vedoucí k převažující shodě započala mezi aktéry myslivosti, ale i širokou veřejností, bezodkladně.

Tolik potřebné změny počtu zvěře nenastanou v praxi ze dne na den, přitom v důsledku současného stavu jsou nyní průběžně znehodnocovány miliony korun vlastníků lesa, dotací z veřejných zdrojů a práce vkládané do výsadeb při obnově kalamitních holin lesa. Řešení spěchá i vůči zjištěným případům ilegálního lovu a dovozu chráněných živočichů. Nejzávažnější skutečností je ovšem v příštím roce končící třetí dekáda honitebních nájemních smluv. Jejich uzavírání podle současné právní úpravy by znamenalo riziko zachování nepříznivého stavu na další desetiletí.

Záchrana lesa je důležitá pro nás a pro naše děti. Předpokladem i s ohledem na pokračující klimatické změny to musí být les druhově pestrý, odolný. Myslivců je u nás asi 80 tisíc. Možná jsem měla štěstí ale většina z těch, se kterými jsem se setkala, si situaci uvědomuje. Chci věřit v konstruktivní jednání a vůli v co nejkratší době konečně přistoupit ke společnému přijetí řešení ve smyslu navržených změn.

Zdroj: Ekolist.cz

Přečteno: 165x