Týden podle PH č. 26 - 2022 (pH týdne: 9)

Petr Havel
Sdílejte článek
Týden podle PH č. 26 - 2022 (pH týdne: 9)

V naší zemi začaly tento týden žně, jejichž výsledky budou s ohledem na válku na Ukrajině a její důsledky nepochybně sledovány s větší než obvyklou pozorností, i když někdejší slogan „ani zrno nazmar“ je v mysli veřejnosti ukotven stále ještě z předlistopadových dob. Dnes je ovšem důležitější spíše slogan „ani koruna nazmar“, tedy co možná nejreálnější odhad budoucích cen zemědělských komodit a správné nastavení budoucích, právě uzavíraných nebo již uzavřených smluv na jejich prodej. Dlužno přitom podotknout, že ceny těch základních zemědělských komodit začínají na zahraničních trzích mírně klesat, takže doba na uzavření dobrých obchodů se krátí.

Zcela se také zkrátila, respektive vypršela lhůta pro zahájení českého předsednictví EU, které začalo v pátek 1. července. Nebude určitě jednoduché a do agendy se navíc neprosadí některé problémy, které pálí naše zemědělství a lesnictví, neboť vše přebíjí již zmiňovaná válka na Ukrajině. Komu se tak budou zdát zemědělské priority našeho předsednictví příliš obecné, bude mít samozřejmě pravdu, přesto se do nich prosadila priorita lesnictví, byť zejména ve spojitosti s odlesňováním. S tím ovšem logicky souvisí i zalesňování, a tady by ČR mohla „odpracovat“ docela důležité téma udržitelného rozvoje lesnictví, respektive zreálnění zatím avizovaných zásad rodící se „společné lesnické politiky EU“, byť zatím žádná společná lesnická politika oficiálně neexistuje. Ale dříve či později bude.

Se zalesňováním, alespoň v ČR, velmi úzce souvisí škody působené (nejen) na lesních porostech přemnoženou zvěří. Za chvályhodný počin lze tak považovat založení facebookové skupiny „Škody způsobené zvěří“ z dílny Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), jejímž cílem je tyto škody dokumentovat, což je žádoucí ekonomický rozměr problému, ocenit lze ale také funkční využití sociálních sítí, které i v zemědělství roste a poroste. Ochrana nově vysazovaných lesních porostů před přemnoženou zvěří je samozřejmě důležitá, možná ještě důležitější je ale ochrana půdy, respektive zemědělského půdního fondu (ZPF), která je předmětem novelizace zákona o ZPF. V ní je zřejmě aktuálně nejdůležitější nově stanovit, při kterých činnostech není třeba vyjmutí příslušných pozemků ze ZPF. Z hlediska zvýšení pestrosti krajiny je přitom zásadní nevyjímání pozemků z půdního fondu, pokud na těchto pozemcích vznikne nějaké vodní plocha (například rybník) nebo krajinný prvek. Z hlediska zemědělské praxe by pak neměl být důvodem k vyjmutí ze ZPF také případ, kdy se na příslušném pozemky vybudují „stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství“, jak o to již řadu let usiluje ASZ ČR. Jinými slovy, aby si mohl praktikující zemědělec na příslušném pozemku postavit třeba své obydlí. Nejen podle zemědělců, ale třeba i vodohospodářů, by pak měla být v novele zákona zachována a definována možnost používat na zemědělské půdě, jako možnost obohacovat půdu organickou hmotou, také upravené kaly z čistíren odpadních vod (ČOV). S čistotou vod ostatně souvisí i další z priorit našeho předsednictví, totiž snižování používání pesticidů. To nakonec není tak špatné téma, v ČR je spotřeba těchto látek v rámci EU velmi nízká a stále klesající, takže ČR může evropskou diskusi na toto téma moderovat na základě vlastních praktických zkušeností, které jsou spíše inspirující než odrazující. To by tak mohlo v důsledku vyústit v nějaké rozumné řešení cílů týkajících se snižování kontaminace životního prostředí, ke kterému nepřispívá zdaleka jen zemědělství.

Na rozdíl od spotřeby pesticidů, kde je ČR aktuálně na špici EU, je naopak ČR na chvostu v tvorbě přidané hodnoty jak k primární zemědělské surovině, tak při výrobě potravin ze zemědělských surovin. Alespoň částečně by mohlo ke zlepšení situace přispět otevření nového potravinářského pavilonu v prostorách České zemědělské univerzity v Praze, přesněji řečeno „Výukového centra zpracování zemědělských produktů“, spadajícího pod Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ). V ČR zatím první projekt tohoto typu by měl přispět k praxi studentů studujících potravinářské obory, a tedy i jejich přípravě na budoucí práci v potravinářství, také ale k vývoji nových potravinářských produktů a obecně k osvětě a rozvoji zpracování zemědělských komodit, třeba v podání rodinných farem. Důležitost vzniku potravinářského pavilonu demonstrovala opravdu široká škála významných představitelů tuzemského potravinářství a zemědělství, včetně ministerstva zemědělství i samotného ministra. Tak doufejme, že se tato investice co nejdříve a co nejlépe zhodnotí.

Přečteno: 304x