Pomineme-li skutečnost, že si Agrární komora a spol. berou jako rukojmí při prosazování svých požadavků obyvatele obcí a členy spolků, které na venkově působí, a jež se zemědělstvím nemají podnikatelsky nic společného, zůstává skutečností realita, která je v praxi zcela opačná, než jak jí představitelé průmyslových podniků prezentují. To mohou mimo jiné potvrdit stovky a možná tisíce starostů malých a středně velkých obcí, které svádí právě s takovými podniky, jež podle vyjádření AK ČR „zachraňují“ venkovské komunity, množství sporů o způsob obhospodařování zemědělských (a často přímo obecních) pozemků ústící mnohdy do škod způsobených obcím například prostřednictvím vodní eroze, ale i řadu jiných, se životem v obcích souvisejících sporů.

Na spolkovém a společenském životě obcí se ve skutečnosti zásadním způsobem, a zdaleka ne jen finančně, podílejí sedláci, kteří hospodaří v obcích na rodinných farmách. Ti tam totiž na rozdíl od mnoha zaměstnanců průmyslových zemědělských podniků trvale žijí, a navíc je jejich zájmem a tradicí předávat svá hospodářství následujícím generacím sedláků v co nejlepším stavu, což se zdaleka netýká jen kvality obhospodařované půdy. Z podstaty věci se tak sedláci z rodinných farem na spolkovém životě obcí podílí zcela přirozeně i tím, že na mnoha místech patří k iniciátorům spolkového života, a jsou jeho aktivními místními představiteli. Značná část sedláků se kromě toho podílí také na „kulturní revitalizaci“ krajiny obnovou drobných sakrálních staveb, kterou sama ze svých prostředků financuje.

Sedláci tak činí dobrovolně, z vlastního přesvědčení a bez toho, aby na takové své aktivity veřejně poukazovali s cílem obhájit nebo získat zemědělské dotace. Přístup, který prostřednictvím své PR agentury zvolila Agrární komora při obhajobě zvýšení dotací pro své členy, považuje ASZ ČR za odsouzeníhodnou nehoráznost, která nemá v dosavadních zemědělských lobbistických aktivitách obdoby.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR