Obnově lesů brání i přemnožená zvěř

Sdílejte článek
Obnově lesů brání i přemnožená zvěř

Historicky největší kůrovcová kalamita, která postihla prakticky celé území naší země v předchozích letech, znamená ve svých důsledcích potřebu co nejrychleji plochy po kůrovcových těžbách zalesnit . To ale není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Největší překážkou žádoucího zalesňování je přitom – pro někoho možná překvapivě – v lesích přemnožená zvěř.

Ta decimuje nově vysazované lesní porosty , bohužel především těch druhů stromů , které by měly nahradit nevhodné smrkové monokultury, tedy listnáčů nebo jedlí . Míra poškození sazenic stromků je přitom i statisticky doložena. Podle dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zvěř zcela zničí 15 procent stromů při obnově lesních porostů a u dalších 28
procent snižuje jejich přírůstky nad tolerovatelnou mez. Možnou ochranu před okusem sice poskytuje oplocení nově zakládaných lesních porostů , to ale znamená vyšší náklady na obnovu lesa , navíc v řadě lokalit poškození malých stromků stejně nezabrání.

„Pokud tedy zvěř poškodila vaše lesy , pole, nebo louky a máte škody zdokumentované, neváhejte vše nasdílet do facebookové skupiny na adrese www.facebook. com/groups/576155497470593/.“

Množství zvěře v našich lesích roste raketovým tempem. Podle dat ochránců přírody se jen mezi lety 1966 až 2019 v ČR zdvojnásobil počet jelenů a laní , mnohem horší je to ale s počty nepůvodních druhů zvěře – v uvedeném období se například zvýšil počet daňků osminásobně a počet kusů jelena siky dokonce sedmadvacetinásobně. A pokud se týká černé zvěře , tedy divokých prasat, jejich množství se v tomto období zvýšilo dokonce třicetinásobně.

Škody působené zvěří nejen brání rychlejší obnově lesa , ale působí také ročně miliardové škody vlastníkům lesů a také zemědělcům na pěstovaných plodinách. I proto založila nedávno Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) na Facebooku novou skupinu s názvem „ Škody způsobené zvěří “, jejímž cílem je dokumentovat příklady škod na zemědělských a lesních
porostech ( poškození polních plodin a luk, okus nových výsadeb apod.). Podle ASZ může podobná dokumentace pomoci přesvědčit vládu a další politiky k zavedení systémového řešení, které bude škodám předcházet.

„Pokud tedy zvěř poškodila vaše lesy , pole, nebo louky a máte škody zdokumentované, neváhejte vše nasdílet do facebookové skupiny na adrese www.facebook. com/groups/576155497470593/,“ apeluje ASZ především na drobné vlastníky lesů a polních pozemků. Na uvedené facebookové stránce také probíhá diskuse a něco jako poradna, takže slouží i jako výměna praktických zkušeností, což může být pro řadu lidí přínosem.

Lesnictví a formulace zásad hospodaření v lesích v rámci EU patří k oficiálním prioritám českého předsednictví. Bylo by docela strategické, aby se v průběhu druhé poloviny letošního roku podařilo skloubit současné environmentální požadavky na lesy s únosnými podmínkami na hospodaření v nich. Dosavadní návrhy, představené v průběhu loňského a letošního roku Evropskou komisí, hodnotí totiž většina lesníků jako „příliš zelené“, a navíc nerespektující specifika jednotlivých členských zemí EU. Rozdíly v lesnatosti členských států EU jsou přitom obrovské, stejně jako druhová skladba lesních porostů.

Zásadní každopádně je i bude role lesa v pohlcování uhlíku (uhlíková stopa), do níž lze také počítat nezastupitelnou roli stromů , alejí a roztroušených porostů v zemědělské krajině. I v ČR se již několik let diskutuje o finančním ohodnocení veřejně prospěšných funkcí lesa a nebylo by tak mimo jiné na škodu stanovit alespoň rámcové zásady takového ohodnocení obdobně,
jako je dotačně podporováno zajištění veřejného zájmu prostřednictvím dodržování zásad správného zemědělského hospodaření. Ostatně, jeden vzrostlý listnatý strom vyprodukuje za jeden slunný den v průměru 1000 litrů kyslíku, což je více než trojnásobné množství, které za stejnou dobu spotřebuje člověk při dýchání. A to si zaslouží ocenění.

Zdroj: týdeník Květy, 4. 8. 2022

Přečteno: 58x