Jako první přispěchal se zpravodajstvím bývalý dlouholetý předseda ASZ Plzeň Petr Hodan, jehož rodina hospodaří v obci Soběkury na 87 hektarech půdy. Přináší aktuální informace od členů Asociace z jižního Plzeňska a Klatovska: „Žňové práce v okolí Plzně se pomalu blíží ke svému závěru. Někteří sedláci již mají sklizeno, či jim zbývají pouze speciální plodiny jako peluška, svazenka apod., které nejsou zralé, jiným zbývá nanejvýš čtvrtina plochy obilovin. Výnosy jsou vesměs dobré, převážně lepší než v loňském roce. V podhůří Šumavy je sklizena necelá polovina pozemků. Dosud sklizené plochy naznačují také dobrou výnosovou úroveň. Lokálně se vyskytlo krupobití, které poškodilo především porosty řepky, v Podšumaví místy i obiloviny. Výnosy sena byly díky dostatečným srážkám v dubnu a květnu rekordní. Duben byl na rozdíl od několika předchozích let srážkově příznivý. V současné době se ale projevuje sucho. Prší sporadicky, nepravidelně a porosty trav decimují zejména vysoké teploty. Píce na pastvinách neobrůstá a je nutné přikrmovat senem, takže ho nebude nadbytek, jak jsme si mysleli na jaře. Na Šumavě je situace v tomto ohledu příznivější, otavy však také nebudou rekordní.“
„Konečně trochu zapršelo,“ raduje se předseda ASZ Olomouc Roman Koutek, který hospodaří na 64hektarové výměře v Olomouci-Topolanech, a dodává: „Dle lokality u nás napršelo za poslední týden 10 - 90 mm. Většina plodin je sklizena a zbývají poslední hektary pozdních ozimých pšenic, jarních pšenic a máku, jehož ale viditelně ubylo. Místo kombajnů už jsou na polích více vidět traktory s lisy na slámu, při podmítce, setí meziplodin a ošetřování cukrovky proti chorobám. V nejbližších dnech se rozeběhne i příprava na setí řepky. Výnosy v regionu ovlivnilo sucho a tak jsou někde lepší výsledky ve vyšších oblastech než v nížinách. Při sledování předpovědi na pokračující horké počasí s teplotou nad 30 a více stupňů, vzrůstají obavy o další vývoj plodin, které by měly ještě nějakou dobu vegetovat. Další otazníky jsou nad vývojem cen zemědělských komodit a posunem ve vyjednávání finální podoby Strategického plánu SZP ČR…“
Místopředseda ASZ Jindřichův Hradec Jan Štefl, který se rodinou věnuje rostlinné výrobě na 680 hektarech zemědělské půdy v obci Domašín, uvádí: „Žně v jižních Čechách díky současnému převážně slunnému počasí úspěšně postupují a jsou již za svou polovinou. Výnosy obilovin jsou zde zatím v průměru velmi dobré, a to především díky sklízené ozimé pšenici, kde výnosy přesahují 6,5 t/ha, průměr všech sklizených obilovin je zatím okolo 6,17 t/ha, u řepky, která je sklizena ze 70 %, činí průměrný výnos 3,21 t/ha. Zemědělci využívají toho, že i v jižních Čechách začala sklizeň dříve, než bylo obvyklé v minulých letech, a současné sušší a teplé počasí umožňuje sklízet obilí suché, bez potřeby dalšího drahého dosoušení. Ceny obilovin a řepky se v ČR (stejně jako i na celém světě) v současnosti snižují a vracejí se na letošní předválečné ceny kvůli dobré sklizni u rozhodujících světových producentů a exportérů obilovin, kterými jsou hlavně USA, Kanada, Austrálie, v Evropě například Francie.“
Předseda ASZ Louny Jiří Křížek, který hospodaří na výměře 154 hektarů v obci Černochov, informuje o situaci v jejich regionu: „Letošní rok u nás patří, bohužel, spíše k těm podprůměrným, a to jak množstvím srážek, tak výnosy. Sucho, které na Lounsku panovalo od jara, se v kombinaci s vysokými teplotami podepsalo na výnosech ječmene i pšenice. Vše samozřejmě souvisí také s půdními podmínkami. Jarní ječmen potrápilo sucho nejvíce, porost byl velice nízký a řídký, s téměř polovičním výnosem oproti loňskému roku – dosahoval 3t/ha. Ozimá pšenice na tom byla o něco lépe, ale i tak nedostatek vláhy zapříčinil průměrný výnos 4,5t/ha. Řepka si s těmito extrémními vlivy poradila lépe, přesto byla sklizeň oproti loňskému roku také nižší.“
Rajmund Fila, předseda ASZ Břeclav, jenž se věnuje rostlinné výrobě na 130 hektarech půdy na Statku Trkmanec u Rakvic: „I přes menší dešťové přeháňky je v naší oblasti stále velké sucho. To pociťuje hlavně kukuřice. Když v době kvetení a tvorby klasů neprší, nepříznivě se to projeví nižším výnosem jak zrna, tak zelené hmoty při sklizni na siláž. Naopak slibně vypadají porosty slunečnic, kterým toto počasí svědčí. Výrazná vedra zatím příliš neškodí vinicím. Starší vinohrady dokáží díky bohatému kořenovému systému vodu využít. Horší je to s mladými vinicemi, které je nutné zalévat. Výhodu mají pěstitelé, kteří si dokázali při výsadbě pořídit kapkovou závlahu.“
Hlavní kancelář ASZ ČR