Soutěž Adapterra Awards zahrnuje kromě krajiny také městské projekty, a účastníci zmiňované konference se tak mohli například dozvědět, že pouze zasadit strom (nejen) ve městech zdaleka nestačí. Na řadě konkrétních příkladů se také dozvěděli, proč, kde a jak často zasazené stromy dále prakticky nerostou, a co udělat pro nápravu takového stavu. Aby stromy mohly v ulicích prosperovat a poskytovat přínosy obyvatelům měst, musí mít například výsadba dostatečný prostor, hlavně pod zemí. Prověřeným funkčním řešením jsou například souvislé pásy prokořenitelného prostoru vyplněné takzvaným strukturálním substrátem, což je směs drceného kameniva, kompostu a zeminy či biouhlu. Pórovitý substrát umožňuje zadržovat potřebnou vodu i vzduch. Zároveň je dostatečně únosný a může tedy bez problémů sloužit jako kvalitní podklad pod vozovky a chodníky. Řešení je známé ze Švédska, odkud se v posledních letech rozšířilo po celé Evropě a nyní se zkouší i v ČR.
Většinou jen slovně deklarované snahy o potřebě snižovat byrokracii, která zdaleka ne jen zemědělcům výrazně komplikuje jejich podnikání, může alespoň částečně reálně naplnit nově spuštěný web Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) www.stopbyrokracii.cz. Jde o jeden z výstupů expertní skupiny MPO pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejímž stálým a aktivním členem je také ASZ ČR.
Ve světě, a doufejme, že v budoucnosti také v Evropě, a tedy i v ČR, se stále více v praxi uplatňuje šlechtění hospodářských plodin, ale také již i některých druhů ryb, prostřednictvím technologie editace genů, známé pod obecnou zkratkou CRISPR. Rozvoji této technologie v EU brání zejména skutečnost, že je editace genů legislativně zařazena do stejné kategorie, jako geneticky modifikované organismy (GMO), vůči nimž se podařilo v minulosti lobistické organizace Greenpeace vyvolat v evropské společnosti obavy a odpor. Nepříliš známou skutečností přitom je, že změna evropské legislativy v oblasti biotechnologií ve prospěch liberalizace a komerčního uplatnění biotechnologií při produkci surovin k výrobě potravin patří mezi témata českého předsednictví. Pokud by se přitom pohled evropského spotřebitele a evropských politiků na tyto technologie změnil, bylo by možné mimo jiné i na polích v ČR pěstovat plodiny odolnější vůči suchu, ale také plodiny, při jejichž produkci se výrazně snižuje spotřeba průmyslových hnojiv, což by bylo po jejich výrazném zdražení v poslední době velmi žádoucí. I kdyby však průmyslová hnojiva nepodražila, bylo by pěstování plodin s editovanými geny přínosné pro přírodu, ale také pro spotřebitele neboť jedním z výsledků editací na bázi CRISPR je zvýšení nutričních hodnot pěstovaných plodin.
Pro EU je ovšem v současné době spíš důležitější zvýšení zemědělské produkce, alespoň podle již odsouhlaseného verdiktu Evropské Komise (EK), která přijala „dočasnou krátkodobou výjimku pravidel GAEC 7 a GAEC 8“, což jsou pravidla podmíněnosti týkající se rotace plodin a údržby neproduktivních oblastí nebo prvků na orné půdě. Snahou EK je „zvýšit produkci obilovin a omezit nárůst cen komodit“, mimo jiné kvůli pokračující válce na Ukrajině. Podle odhadů DG AGRI by se tak mohla zvýšit plocha pro pěstování plodin v rámci EU celkem o 1,5 milionu hektarů. Dodat lze jen, že využití takové plochy navíc zemědělskou produkci EU příliš nenavýší, a rozhodnutí Komise tak lze chápat spíše jako politicko-populistický krok. Zvláště, když jde o opatření, které se nápadně podobá řešení známé z české pohádky, v níž se na cestu vydala děva obutá/neobutá a oblečená/neoblečená. Komise totiž neopomněla v souvislosti s přijatými výjimkami zároveň veřejnost ujistit, že je třeba i tak „pokračovat v přechodu na odolný a udržitelný zemědělský sektor v souladu se strategií Farm to Fork“, včetně podpory biodiverzity.
Petr Havel