Před vlastním slavnostním aktem promluvil k asi stovce přítomných emeritní senátor za obvod Strakonice Josef Kalbáč. Ve svém půlhodinovém proslovu zdůraznil mezi rolníky po generace předávanou pravdu, že „Bez Božího požehnání marné lidské namáhání“. Samotné požehnání proběhlo v ekumenickém duchu a zúčastnili se jej zástupci římskokatolické církve a Církve československé husitské.  Za římskokatolickou církev byli na místě přítomni kněží z farnosti Blatná Rudolf Hušek a Karel Vrba, za Církev československou husitskou památník požehnali chebský farář Lukáš Bujna a blatenský farář Richard Ferčík. Na závěr akce zazněla česká hymna.

Památník je tvořený starým, nedávno restaurovaným křížem z roku 1847, dvěma asi 170 let starými lipami srdčitými a třemi dvoumetrovými balvany z blatenské žuly. Tyto dlouhé neopracované balvany neboli menhiry byly na místo instalovány postupně v průběhu posledních pěti let. Na každém menhiru je letopočet, křesťanský symbol a text. Na hlavním menhiru je letopočet 2017, jednoduchý kříž a text připomínající tvrdou a neustávající práci všech mužů a žen, kteří od velké přemyslovské kolonizace v polovině 13. století obhospodařovali půdu v okolí Blatné. Křesťanství na druhém menhiru s letopočtem 2022 symbolizuje barevná fotografie gotického obrazu Madony lnářské z 1. poloviny 15. století. Tento menhir rovněž připomíná členy katolického rodu Cihlových z obce Řiště, kteří v roce 1930 vybudovali podle dánského vzoru moderní statek a před I. světovou válkou a během první republiky se aktivně zapojovali do agrárního hnutí českých rolníků. V horní části třetího menhiru s letopočtem 2020 je vytesán kalich a kříž, aby se tak připomnělo 100. výročí Československé církve husitské založené v roce 1920. Text na třetím menhiru se dále věnuje nově vyprojektovaným a následně realizovaným pozemkovým úpravám na Blatensku, které výrazně zlepšily po roce 1989 přístupnost zemědělských pozemků pro jejich vlastníky a uživatele. Těmito realizovanými pozemkovými úpravami byla rovněž zlepšena biodiverzita a celková ekologická stabilita zdejší krajiny.

Z podkladů dodaných rodinou Honzových zpracoval Tomáš Zavadil