Sadaři kácejí stromy, likviduje je levný dovoz

Sdílejte článek
Sadaři kácejí stromy, likviduje je levný dovoz

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se minulý týden podivoval, že supermarkety nabízejí například cibuli až z Nového Zélandu. „Přitom v sezoně je české cibule dostatek. Opravdu nechápu, proč by ovoce a zelenina měly cestovat do České republiky 18 tisíc kilometrů,“ prohlásil ministr. A ve snaze omezit dovoz ze vzdálených zemí vyzval obchodní řetězce, aby nabízely častěji tuzemské potraviny a lokální výpěstky. Zejména ty, které jsou aktuálně v sezoně, třeba letní ovoce.

Jenže sady, kde by se ovoce mohlo urodit, z Česka dlouhodobě mizí. Ovocnáři společně s Českým statistickým úřadem vyčíslují, že výměra obhospodařovaných sadů se za poslední dekádu zmenšila o více než čtvrtinu.

Zatímco ještě v roce 2011 se sady rozprostíraly na 18,2 tisíce hektarů, dnes už je to jen něco málo přes 13 tisíc.

„Ta výzva pana ministra je sama o sobě chvályhodná. Tak by to mělo být – jíst to, co se doma vypěstuje. Ale slova úplně nestačí, nemůžeme čekat, že se tím řetězce bezpodmínečně začnou řídit. Lidé v našem sektoru potřebují vidět konkrétní kroky, opatření. Aby mohli věřit v to, že se jejich práce vyplatí,“ komentoval Nekulovu výzvu Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství.

Právě nejistota, co se s vyprodukovanou zeleninou či ovocem stane, nutí zemědělce omezovat dosavadní produkci. Patrné je to právě na ovocných sadech. Těch z Česka za poslední dekádu zmizelo přes pět tisíc hektarů. A není to jen kvůli škůdcům, nečekaným jarním mrazům nebo lokálním krupobitím. Vykáceli je sami sadaři. Podle Iva Pokorného, místopředsedy Ovocnářské unie, je pro tuzemské pěstitele téměř nemožné udržet krok s konkurencí ze zahraničí, která má ceny nasazené nebezpečně nízko.

Zvlášť obtížné je to v době zdražování energií, pohonných hmot i nedostatku hnojiv na trhu.

Polská jablka na českém trhu

Aktuálně třeba tuzemský trh zaplavují polská jablka, která měla skončit na ruském trhu. Poláci je tam ale nepošlou kvůli ruské agresi vůči Ukrajině.

„Bojíme se o to, aby byl o naše ovoce vůbec ještě zájem. Proto tolik do vlastních sadů ani zázemí neinvestujeme. Když nemáte víru, že to dál půjde, prostě do toho tu energii nevložíte. I proto očekávám nejen nerozšiřování stávajících sadů, ale spíše další kácení. Sady opravdu zásadním způsobem mizí a za pár let, tak kolem roku 2025, budeme na osmi, maximálně devíti tisících hektarech sadů celkem,“ předpovídá Pokorný. Minulá vláda, s tehdejším ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), přitom před šesti lety schválila strategický dokument, podle kterého už ke konci roku 2020 mělo být u nás 15 tisíc hektarů ovocných sadů.

V roce 2025 jich mělo být 18 tisíc a za dalších pět let dohromady 23 tisíc hektarů. Jenže tato čísla dnes zní jen jako smutný vtip.

Nejméně je broskví

Vůbec nejméně z ovocných stromů je v Česku broskvoní. Zemědělci obstarávají podle dat Českého statistického úřadu jen 119 tisíc stromků. Mnohem častěji je vidět broskve na zahradách, kde jich lidé mají více než pětkrát tolik. Ale i nejčastěji pěstovaných jabloní ubývá. Za dekádu zmizelo 30 procent stromů.

Ani o dorovnávání počtů starých, odumřelých stromů novými nemůže být v Česku řeč. Například v sezoně 2020 a 2021 u nás ovocnáři založili 366 hektarů nových sadů.

Ve stejném období se však pily pustily do plochy téměř třiapůlkrát větší. A právě kvůli nedostatečné obnově je výsadba zastaralá, takže stromům klesá plodnost. Ze zmiňovaných broskvoní tvoří staré výsadby tři čtvrtiny všech stromů, z jabloní polovinu. Dobře jsou na tom snad jen švestky a hrušně. Těch v Česku přibývá a staré výsadby nepřesahují 20 procent.

„Ale nové hrušně ani švestky už se ve velkém vysazovat nebudou. Švestky zažily svůj rozmach v posledních deseti letech, ale narazily na strop poptávky. U hrušní zase máme nižší výnosy, navíc u nich bojujeme s množstvím škůdců,“ vysvětluje sadař Pokorný.

Dotace pro sadaře

Zemědělcům z nejvíce ohrožených odvětví má pomoci 270 milionů korun, které před časem schválila Evropská komise. Ministr zemědělství Nekula k tomu slíbil přidat dalších 540 milionů korun z národních zdrojů. Jenže podle Ovocnářské unie to snižování produkce českého ovoce nevyřeší.

Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství říká, že aby se ovocnáři, ale také další pěstitelé na trhu udrželi, je pro to potřeba začít systematicky podporovat malé podniky.

„To jsou farmy do deseti zaměstnanců. Těch je u nás naprostá většina. Ale stejně dotace, které se v minulosti udělovaly, šly jen největším firmám a podnikům. Pokud se podpoří malé farmy, které jsou rozvrstvené po celé zemi, bude to mít spoustu výhod. Třeba jen to, že lokální potraviny budou na pultech opravdu čerstvé a ubude dopravy,“ tvrdí Šebek.

Podle něj by pomohlo také rozvíjet vazby pěstitelů a zpracovatelů, aby se třeba švestky na povidla nevyvážely za hranice a do tuzemska neputovalo ovoce zahraniční.

„Jsme schopni uživit národ, ne že ne. Jen k tomu musí být nastavené správné podmínky,“ uzavírá zemědělec Šebek.

Autor: Markéta Lankašová reportérka MF DNES

Přečteno: 454x