Jak přibývá vlků, přibývá i pasteveckých psů. Jak se chovat u ohrady, kterou hlídá pastevecký pes

Ekolist.cz
Sdílejte článek
Jak přibývá vlků, přibývá i pasteveckých psů. Jak se chovat u ohrady, kterou hlídá pastevecký pes

V posledních letech se krajina dramaticky mění. Některé změny jsou na první pohled zřejmé, například spoustu lesů sežral kůrovec. Jiné zůstávají běžnému návštěvníkovi skryté. Třeba skutečnost, že ve zdejších luzích a hájích pobíhá stále více vlků, před nimiž stáda chrání pastevečtí psi. Podívejme se na to, co by o pasteveckých psech měli vědět turisté a výletníci. Nejde totiž o žádné mazlíčky.

Pastva hospodářských zvířat je bezpodmínečně nutná pro zachování pestrosti naší krajiny i kvůli produkci kvalitních potravin. V oblastech s výskytem vlků je však nezbytné pasená zvířata dobře zabezpečit. Jinak hrozí, že se stanou snadnou vlčí večeří. Dlouhodobá koexistence nechráněných hospodářských zvířat a velkých šelem není možná.

Pastevečtí psi jsou staletími prověřeni jako nejefektivnější opatření proti útokům vlků na hospodářská zvířata. Vzhledem ke skutečnosti, že se vlci objevují prakticky na celém území ČR, tak i pasteveckých psů u stád přibývá. Mohou však představovat riziko pro neukázněné (možno klidně říci až drzé) turisty!

Pastevečtí psi nejsou žádní domácí mazlíčci, ale pracovní zvířata. Většinou jsou velcí a budí respekt. Ačkoli tak nevypadají, jsou velmi hbití a velice rychlí. Rychlejší, než si myslíte. Musí takoví být, aby je vlci brali vážně. Střeží stáda 24 hodin denně bez ohledu na počasí. Jsou aktivní hlavně od večera do rána. Přes den většinou pospávají někde ve stínu. Zpravidla tak, aby měli stádo na dohled.

1485071-border_kolie

Zda bude možná koexistence pastevců a velkých šelem, do značné míry závisí i na disciplinovanosti a ohleduplnosti návštěvníků krajiny – turistech, rekreačních běžcích, pejskařích, jezdcích, cyklistech atd. Stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel, aby nedocházelo ke konfliktům mezi pasteveckými psy a okolím. Žádný pastevec či farmář nestojí o potíže a činí vše, aby jeho zvířata nikoho neohrožovala.

Když vyrazíte do oblasti, kde stáda hlídají pastevečtí psi, nejlepším řešením je se prostě pastvinám se psy vyhnout. Nebuďte líní udělat pár kroků navíc. Pokud není možné projít jinudy, udržujte odstup od ohrad, nechoďte těsně u plotu. Chovejte se klidně. Nedotýkejte se oplocení, s největší pravděpodobností bude součástí elektrického ohradníku, a tudíž pod napětím. Pamatujte: úder elektrického ohradníku je velmi nepříjemný.

Nedrážděte psy a nesnažte se s nimi komunikovat. Je to zbytečné, stejně se s nimi nedomluvíte. Rozhodně nevstupujte do ohrad. Ani tam nedávejte své (ani cizí) děti kvůli fotce s roztomilým jehňátkem nebo telátkem. Nenechávejte děti bez dozoru pobíhat kolem ohrad. To, že pes neštěká u plotu, neznamená, že v ohradě není. Za horkých dnů může zmožen vedrem vyspávat někde ve stínu. Nebo může být se stádem v jiné části ohrady.

Pokud máte s sebou psa, výše uvedené platí dvojnásob! Mějte jej vždy na vodítku. Váš pes je v očích pasteveckého psa ohrožením pro stádo, byť by se jednalo o výstavní čivavu ve slušivém oblečku.

Pokud jedete na koni a musíte kolem hlídané pastviny, je určitě bezpečnější sesednout a koně kolem ohrady provést. Pokud se kůň lekne u plotu náhle se zjevivšího psa, můžete z koně spadnout na plot nebo do ohrady. To samé platí i pro cyklisty. Je lepší z kola sesednout a kolem ohrady projít, než se v plné rychlosti leknout štěkajícího psa a spadnout. Samozřejmě by člověk měl zvážit své reálné schopnosti a dovednosti a přizpůsobit tomu své chování.

Ve výjimečných případech (například v Krušných horách) se lze setkat s pasteveckými psy, kteří spolu s pastevcem hlídají stádo na volno. V tomto případě platí to samé. Je lepší se stádu obloukem vyhnout. Nezkoušejte projít s vaším psem stádem nebo jím projet na kole! Dbejte pokynů člověka, který tam se stádem je.

Proč nejsou stáda a psi pod dohledem pastýřů běžně?

Zemědělství, a pastevectví obzvlášť, se pro svoji náročnost, pracnost, minimum volna a mizerné finanční ohodnocení dlouhodobě potýká s nedostatkem zodpovědných, spolehlivých a pracovitých zaměstnanců. Je jistě romantická představa pást a hlídat ovce nebo krávy. Možná tak na 14 dní za hezkého počasí. Realita je této představě na hony vzdálená.

Zvířata se pasou i v dešti, vichru a při bouřkách. Šelmy jsou nejaktivnější od soumraku do svítání nebo za počasí „že by psa nevyhnal“. Mimo to málokterý člověk je schopen být dlouhodobě 100 % v pozoru 24 hodin denně. Takže je obtížně řešitelný problém takového člověka sehnat. Proto je preferován systém, kdy oplocenou pastvinu hlídá pastevecký pes (či psi) zcela samostatně. Výhody jsou zřejmé. Není třeba stálé přítomnosti člověka ani velkého počtu psů.

Na druhou stranu tento způsob ochrany stáda vyžaduje skutečně funkční oplocení, klade vysoké nároky na organizační schopnosti a nervy konkrétního farmáře či pastevce i na kvalitu, výchovu a spolehlivost pasteveckých psů.

Proč nejsou pastevečtí psi uvázaní?

Aby pes (psi) mohl dělat efektivně svoji práci, musí mít možnost volného pohybu po pastvině. Uvázaný pes je k ničemu. Šelmy velmi rychle přijdou na to, že pes má omezenou možnost pohybu a nehrozí jim tedy přímá fyzická konfrontace. Pak mohou zabíjet ovce nedaleko zuřivě štěkajícího psa, který ovšem nemůže nijak zasáhnout. Ve výjimečných případech by se i přivázaný pastevecký pes mohl stát vlčí večeří.

Proč nejsou psi raději přes den zavření?

Spousta pastevců své psy přes den, kdy je v okolí pastvin velký pohyb lidí, zavírá nebo přivazuje. Se soumrakem je vypouští na pastvinu. V těchto případech však může stát, že vlci vypozorují, kdy pastvina není hlídaná, změní své návyky a začnou chodit na ovce přes den.

Co dělat, když potkám pasteveckého psa na volno?

I přes všechna bezpečnostní opatření a maximální svědomitost farmáře nebo pastevce se může stát, že se pastevecký pes ocitne mimo ohradu. Třeba po větru padlý strom poškodil oplocení ohrady, ohradou profrčel šílený čtyřkolkář nebo offroaďák nebo někdo jen špatně zavřel vchod do ohrady. Představa volně pobíhajícího pasteveckého psa je pro pastevce v civilizovaných zemích noční můra. Jednak kvůli teoretickým rizikům pro okolí, tak i proto, že zkušený pastevecký pes je nesmírně cenné zvíře.

V drtivé většině případů se pes mimo své obvyklé teritorium chová nevšímavě, netečně, někdy až bázlivě. Takového psa je nejlepší si nevšímat a v klidu pomalu pokračovat v cestě. Pokud nejste zkušený chovatel pasteveckých psů nebo pastevec, rozhodně není na místě jej k sobě volat nebo lákat na pamlsky. Jestli jste cestou narazili na cedule upozorňující na pastevecké psy, bývá tam telefon na majitele. Ten bude velmi rád, když mu zavoláte a řeknete, kde má psa, aby mohl okamžitě zjednat nápravu.

Jestliže se pes o vás zajímá, zachovejte klid. Je jasné, že se to snáze řekne, než udělá. Nekřičte a neutíkejte. Se psem nenavazujte oční kontakt, ani se jej nepokoušejte zahnat. Rozhodně nešermujte rukama nebo turistickými holemi nebo klackem. Mohli byste jej vyprovokovat. V klidu a pomalu vycouvejte. Je téměř jisté, že pes o vás ztratí zájem. Pokud ne, snažte se držet mezi sebou a psem například batoh nebo šikmo k zemi skloněné turistické hole.

Horší je to v případě, že máte s sebou psa. Může nastat velmi nebezpečná situace. Pracovní pastevečtí psi bývají velmi rozvážní a jsou si vědomi své síly. Mimo vlastní teritorium šarvátky s jinými psy zpravidla nevyhledávají. Dostaňte svého psa co nejrychleji pod kontrolu, nedovolte mu pasteveckého psa napadnout a vykliďte prostor. Je dobré mít na paměti, že pastevečtí psi bitky s jinými psy nezačínají, ale končí. Proto je lepší se svého psa do oblastí, kde pastevečtí psi chrání stáda, vůbec nebrat.

Bezpečně kolem pastvin s pasteveckými psy:


Udržujte odstup od ohrad.

Nedotýkejte se ohrad.

Nedrážděte psy.

Nevstupujte do ohrad.

Chovejte se klidně.

Nedávejte děti do ohrad kvůli fotce, ani z jiných důvodů.

Mějte své psy vždy na vodítku.

Sesedněte z koně nebo z kola.

Nesnažte se se psy komunikovat.

Nekrmte zvířata, bolí je pak břicho.

Nekomplikujte již tak těžkou a náročnou práci pastevců a chovejte se ohleduplně. Za to vám budou neskonale vděční.

Autor: František Groessl
Zdroj: Ekolist.cz

Přečteno: 916x