„Členové ASZ Benešov mají sklizeny veškeré obiloviny a řepku, ve vyšších polohách Vlašimska a Voticka zbývá ještě sklidit mák. Částí Vlašimska a Benešovska se v první polovině července prohnaly silné bouřky provázené krupobitím. Byly poškozeny porosty řepky, a to někde až 80 %, pšenice ozimá a jarní ječmen cca z 15 %. I přes tento přírodní živel byly výnosy dobré. Hrubé odhady hovoří u pšenice o 7 až 8,5 tuny dle odrůdy a místa. Ozimý ječmen se sklízel již na začátku července (před bouřemi) s průměrným výnosem 7,5 tuny. Ten, kdo měl štěstí a nepotkalo ho krupobití, sklízel řepku s výnosem až 4,5 tuny. Výkupní ceny se v tuto dobu pohybují: řepka - 16.000 Kč/t, pšenice - 7.000 Kč/t,“ informuje předseda ASZ Benešov Pavel Duda, který hospodaří v Tisku, části obce Pravonín na Vlašimsku, na výměře 55 hektarů.
Předseda ASZ Havlíčkův Brod Ondřej Dejmal, který se se svou rodinou věnuje rostlinné výrobě na 60 ha půdy v Havlíčkově Borové, hodnotí sklizeň v tomto regionu následovně: „Žně v našem okrese začaly zhruba o dva týdny dříve než obvykle a k dnešnímu dni jsou prakticky ukončené, což je taktéž o dva týdny dříve než obvykle. Ke sklizni nyní zbývají ještě některé plochy máku. Průběh žní byl díky počasí bezproblémový. Plodiny se sklidily suché a v dobré kvalitě, čímž letos odpadají nemalé náklady na sušení.
Výnosy hlavních, u nás pěstovaných plodin byly nadprůměrné, a to i přesto, že většina zemědělců se snažila ušetřit na umělých hnojivech, neboť na jaře se navýšila jejich cena až o 300 %, a aplikovali tak nezbytně nutné minimum UH. Celkový letošní úhrn srážek byl ke konci července ± 400 mm (dle stanoviště), což je zhruba o 150 mm méně, než je k tomuto datu u nás obvyklé. Je tedy otázkou, díky čemu bylo dosaženo o tolik vyšších výnosů. Pšenice - běžný letošní výnos - 8 t/ha, lepší pozemky a ošetření - 10 t/ha, ječmen - 7 t/ha, oves - 6 t/ha, řepka - 4 t/ha, mák - 1 t/ha. Taktéž první seče píce na krmení byly dobré, nyní však dochází k zasychání TTP a pastev, což může způsobit některým zemědělcům problém s nedostatkem píce na zimu. Kukuřice, která se zde pěstuje na siláž na krmení dobytka (a bioplynek) vypadá v porostech zatím docela dobře, avšak v některých lokalitách začíná pro nedostatek vláhy zasychat. Tam nezbyde zemědělcům nic jiného, než ji předčasně sklidit, aby dosáhli slušné kvality siláže. Na dobrých plochách letos začne sklizeň kukuřice zhruba o tři týdny dříve, než je zde obvyklé. Brambory v porostech zatím vypadají taktéž dobře, mají nasazeno dostatek hlíz, je tu však nebezpečí, že při nedostatku vláhy nedorostou požadované konzumní velikosti.“
A jak jsou na tom kroměřížští sedláci? „Sklizeň v letošním roce začala v červenci díky suchému a velmi teplému počasí o něco dříve a proběhla rychle a hladce. Kolem 4. srpna bylo u nás již vše sklizeno. Výnosy plodin jsou mírně nadprůměrné, ale velmi rozdílné dle pozemků. Jaro bylo suché a déšť se vyskytoval velice lokálně, což byl rozhodující faktor pro výši letošních výnosů. Průměrné výnosy u ozimé pšenice jsou kolem 7 t/ha v rozmezí 5,5 t - 8,5 t, jarní ječmen dosáhl 6 t/ha (od 5 do 8 t/ha) a řepka 3,5 t/ha (od 3 t do 4,5 t/ha). Ceny jsou velice rozdílné - dle dříve uzavřených kontraktů. Aktuální ceny výkupu činí 7200 Kč/t u potravinářské pšenice, 6900 Kč/t u krmné pšenice a cca 16 000 Kč/t u řepky. V současné době probíhá intenzivně setí ozimé řepky a jsme ve velkém očekávání deště,“ dozvídáme se od předsedy ASZ Kroměříž Josefa Ježe, který se věnuje rostlinné výrobě na 450 hektarech půdy v obci Prasklice u Morkovic.
Taktéž na Náchodsku žňové práce pomalu končí, o čemž nás informuje členka ASZ Náchodska Pavlína Rejchrtová, jejíž rodina hospodaří na 420 hektarech půdy v obci Rasošky u Jaroměře: „V nížinatější části regionu sklízí v tomto týdnu někteří sedláci ještě mák, ve Slavětíně čekají na ostropestřec, většina už se ale naplno pustila do přípravy půdy a setí řepky ozimé. Zde je však velké riziko dobrého vzcházení, neboť dlouhodobě panuje poměrně velké sucho, které je problémem rovněž pro silážní kukuřici, cukrovou řepu a sóju. Některé porosty silážní kukuřice jsou podeschlé a budou muset být sklizeny dříve, než se čekalo. Není snad nikdo, kdo by každý den nesledoval předpověď počasí a nevyhlížel alespoň pár milimetrů srážek, které přes léto chodily spíše vzácně. Na druhou stranu byl díky slunečnému počasí průběh žní poměrně hladký, dá se říci, že sklízet se dalo každý den od rána až do noci. V oblasti Broumovska ještě někteří členové sklízí obiloviny, i tam by však měla být sklizeň co nevidět dokončená. Díky suchým žním sedláci alespoň nemusejí, v době enormně vysokých cen všech vstupních komodit, energií a materiálů, platit za drahé dosoušení. Všichni sledují i vývoj cen zemědělských komodit a situaci na Ukrajině, která vývoj a výkyvy cen značně ovlivňuje.“
„Žně jsou za námi, ale tím práce na polích nekončí! Ba naopak, začíná,“ konstatuje předseda ASZ Olomouc Roman Koutek, který hospodaří na 64hektarové výměře v Olomouci-Topolanech, a dodává: „Hodnocení letošních žní bych rozdělil na několik částí. Byly rychlé, díky suchému a horkému počasí, a většina sedláků stihla sklidit celou úrodu během pár dní. Kombajny vyjížděly do polí nezvykle brzy ráno a dalo se sklízet i dlouho po půlnoci, což také není samozřejmé a povede se málokterý rok. Výnosy sklizených plodin jsou v naší oblasti velmi dobré, řepka 3 - 5 t/ha, jarní ječmen většinou kolem 6 t/ha, pšenice 7 až 10 t/ha a podařilo se je sklidit i ve slušné kvalitě. Nyní je důležité sklizenou úrodu dobře uskladnit, a kdo nepotřebuje ihned prodávat, vyčkat na snad lepší cenu, která v době žní setrvale klesala.
Výhoda suchého počasí pro sklizeň ale přidává obavy o další plodiny, které jsou ještě na polích, nebo právě zakládané porosty řepky pro rok 2023. V řádu několika dní se rozběhne sklizeň usychající kukuřice na siláž a dle komentářů pěstitelů to nevypadá vůbec dobře, to samé platí i u cukrové řepy.
Velkou neznámou letošních žní jsou ceny, a to nemyslím zemědělských komodit, ale hlavně hnojiv a všech energií, které mohou jinak poměrně dobrý ročník pokazit. Výhled do dalších měsíců si ani netroufnu komentovat.
Další často skloňované téma je Strategický plán SZP a nastavení od roku 2023 a možné komplikace v plánování na příští rok. Debaty o pomoci a kompenzacích v sektoru zemědělství ze strany státu a MZe beru jako doprovodný jev současné neklidné situace od začátku války na Ukrajině a myslím si, že by případná pomoc měla být více zaměřena na podporu regionální - lokální zpracovatelské infrastruktury a adaptace na měnící se klimatické podmínky, což jsme v letošních žních silně pocítili.“
Žňové práce započaly z důvodu suchého počasí dříve, a to téměř o deset dní, i v regionu Plzeň sever, z něhož nám přináší zpravodajství předseda ASZ v tomto regionu Lukáš Janko, který se věnuje se svou rodinou rostlinné výrobě na 260 hektarech půdy na statku ve Vysoké Libyni: „Dozrávání obilovin a ozimé řepky záviselo především na typu půdy a bylo dobře zřetelné, které zemědělské pozemky budou dříve sklizené. Bylo to dáno především mocností ornice. Na půdách, které si udržely minimální vláhu, dozrávaly plodiny později a to bylo patrné i na hektarových výnosech. Sklizeň probíhala kontinuálně a sklizená komodita byla uskladněna ve vysoké kvalitě. Ke dnešnímu dni mají téměř všichni zemědělci po žních, což u nás v našich podmínkách nebývá zvykem. Výnosy jednotlivých plodin byly vyšší než v loňském roce.“
„Konkrétně na naší farmě jsme v polovině žní, ozimá pšenice je sklizená, čeká se na oves a jarní pšenici,“ říká předseda ASZ Trutnov Jan Basař, který se svou rodinou hospodaří na 500 hektarech půdy na farmě v Prosečném, a dodává: „Podobně jsou na tom i ostatní „výše položené“ farmy, „níže položené“ již mají po žních. Jaro u nás bylo deštivé, takže výnosy jsou velmi slušné, průběh žní je slunečný - co více si přát? Výkupní ceny jsou asi jako v celé republice - záleží na tom, komu jak se podařilo podepsat kontrakt. Výnosy bych zprůměroval takto: ozimá pšenice 6 - 8 t/ha, jarní pšenice 5 t/ha, ozimý ječmen 7 t/ha, řepka 3,5 t/ha a oves 5 - 6 t/ha.“
„Sklizňové práce hlavních (tzv. velkých) plodin na Znojemsku skončily již koncem července,“ informuje místopředseda ASZ Třebíč Jiří Marek, který se věnuje pěstování velmi pestré škály plodin na 300hektarové výměře na svém statku v Únanově u Znojma, a dodává: „Díky suchému a horkému počasí bylo sklizeno téměř během několika dní. Letošní výnosy plodin jsou o něco nižší než v loňském roce a pohybují se okolo dlouhodobých průměrů. Ozimé ječmeny kolem 6,5 t/ha, řepka 2,5 - 3 t/ha, pšenice 5 - 6 t/ha, jarní ječmen, hrách, mák a další na jaře seté plodiny byly postiženy nedostatkem srážek, neboť od února do května prakticky nepršelo. Obecně v současné době trpí nedostatkem srážek kukuřice i slunečnice, ale též nově zaseté porosty řepky, inkarnátu a meziplodin.
Konkrétně na naší farmě pěstujeme celou řadu takzvaných minoritních plodin a na některých je rovněž patrný nedostatek vody a vysoké teploty. Co nás ale trápí více, jsou výkupní ceny, jež zůstávají na téměř stejné úrovni jako v předchozích letech, přičemž vstupní náklady neúměrně rostou. V tomto směru jsme ve značné nevýhodě oproti pěstitelům jen několika málo základních plodin.
Suchem jsou značně postiženy i travní porosty, na pastvinách vypásaných ovcemi je totální suchopár. Navíc dle platné legislativy není možné na některých lokalitách dobytek přikrmovat, což se projevuje na jeho kondici.“
Hlavní kancelář ASZ ČR