Takže rekapitulace: co se stane s vodou, když zaprší? Něco málo zavlaží krajinu a přebytky odtečou. Odtečou do moře, naše vzácná sladká voda odteče do slané.

Kolik bouřek a povodňových situací bylo jenom v letošním létě? O kolik vody jsme přišli jen letos?

My jsme totiž za poslední roky nic neudělali pro to, aby se odtok vody snížil. Lesy: odvodněné (33 % území ČR). Zemědělská krajina: odvodněná (54 % území ČR). Sídla: odvodněná a zpevněná, zastavěná (10 % území ČR). A pokud vím, tak vesele betonujeme a odvodňujeme dál, zastavujeme a ničíme půdu, která je jediným skutečným rezervoárem vody.

Jakékoliv snahy o zavedení komplexní péče o krajinu (plánování, správa a péče o krajinu) jsou zatím nepodpořeny.

Potom může začít postupná rekonstrukce vody v krajině. Nejlépe začít od pramenů směrem dolů.

A tou naprostou samozřejmostí musí být podpora přírodě blízkých řešení. Technická řešení nám můžou pomoct, ale primárně musíme podpořit přirozeně přírodní procesy, které na zemi fungují dlouhodobě a my lidé jsme je svoji vytrvalou činnosti významně poškodili. A primárně se jedná právě o hydrologický systém - jsme střechou Evropy a stav odvodnění pramenišť vodních toků je tristní.

Naše zkušenosti s plánovaním krajiny pro obce ukazují, že to jde. Ale bez státní podpory a politických rozhodnutí na státní a obecní úrovni nelze toho moc změnit. Nemluvě o tom, že voda teče napříč katastry a musí se pracovat s povodími.

Stále totiž platí to, co obvykle, voda teče z kopce dolů. A buď ji odvedeme do podzemí, do půdy, do nádrží, ke stromům, anebo ji necháme odtéct z území republiky.

Ale co platí hned a okamžitě, každý z nás může začít hned teď a dnes u sebe, zadržet vodu, šetřit vodou, do bazénu na zahradě dostat dešťovou vodu a ne z vodovodu, prostě na vodu myslet.

Autor: Klára Salzmann
Zdroj: Ekolist.cz