Jak uvedl například server BBC, nejedná se o skutečnou změnu ročního období, ale o takzvaný falešný podzim. Podle Leighta Hunta z Královské zahradnické společnosti je předčasné padaní listí znamením, že stromy jsou vystresované z letošního extrémně horkého počasí a nedostatku vody.
Jeden z nejtěžších roků
„Vypadá to, že už je podzim, ale dny jsou příliš dlouhé na to, aby tyto přirozené podzimní procesy začaly. To znamená, že fyziologicky rostliny nereagují na podzimní podmínky; proto je tento jev volně nazýván falešným podzimem,“ uvedl zahradnický poradce Leigh Hunt pro BBC s tím, že za uplynulých pětačtyřicet let je letošek jedním z nejtěžších roků co se týká poškození stromů v krajině.
Podle Hunta by se stromy, které ztratily jen několik listů, měly s dostatkem srážek zotavit. Zahradnický poradce tvrdí, že pokud bude deště hodně, může ještě dokonce nastat druhé jaro, kdy se stromy s dostatkem vláhy „přepnou“ do růstové fáze.
Existuje však kritický bod, když už strom nedokáže vodu ztracenou prostřednictvím pórů v listech doplnit a vyschne. Ohrožené jsou také mladé stromy, které na rozdíl od starších exemplářů nemají ještě vybudovanou rozsáhlou síť kořenů. Podobně jsou tam tom rostliny vysazené v chudé půdě, jako například ty při okrajích silnic.
Podzimní atmosféra v České republice
V menší míře mohou nástup falešného podzimu pozorovat lidé i v České republice. Zejména v sušších oblastech republiky nejsou chodníky plné seschlého listí žádnou výjimkou.
„Všimla jsem si toho před pár dny. Vyšla jsem na zahradu a pomyslela si, že je už podzim. Pak jsem si uvědomila, co je za datum, a zhrozila se, jestli nejsou naše stromy něčím nakažené. Nejhůř je na tom ořech, který shazuje listí ve velkém,“ povšimla si nezvyklého chování přírody Jitka Brulíková ze Zlína.
„U nás ve Vizovicích se na kopci barví habry do žluta. U buku jsem si zase všimla, že listy z půlky úplně seschly a popadaly. Je smutné se na to dívat. Také už před zhruba třemi týdny zrály jeřabiny, což je hodně nezvyklé takto brzo,“ neuniklo Michaele Vlkové z Vizovic.
Plody dozrávají rychleji
Kromě padajícího listí mohou stromy reagovat také zvýšenou produkcí semen, a to kvůli snaze rozmnožit se a přežít tak do budoucna. Další známkou nepředvídatelného počasí může být právě i předčasné dozrávání ovoce a ořechů.
„Všiml jsem si, že vlivem intenzivního záření dozrává ovoce mnohem dříve, než je obvyklé. Zaznamenal jsem to už v předchozích dvou třech letech, ale letošní rok se dá v tomto ohledu označit za extrémní,“ zmínil Jiří Karger, ředitel ovocné farmy Heliavita.
„Například už začátkem června se na některých třešních objevovaly současně čtyři stádia plodu, kdy byly na stromech třešně nezralé, zralé, přezrálé i vyloženě shnilé zároveň. To je velmi nezvyklé. Ještě nezvyklejší bylo, že jen o kousek dál se třešně chovaly normálně; tedy na stromech byly pouze zralé plody. Patrně záleží i na osvícení; tam kde byl stín, vše se chovalo téměř normálně, ale plody byly i tam zralé dříve, než je běžné. Navíc se eliminoval rozdíl mezi ranými a pozdními odrůdami, což v jiné roky trvalo něco přes měsíc, nyní se to všechno vlezlo všechno do 14 dnů,“ popsal Jiří Karger s tím, že tento jev pozorují na farmě postupně i u dalších druhů ovoce jako jsou meruňky, broskve, ale i hrušky, jablka či švestky.
„Nyní už dozrávají jablka podzimních a dokonce i některých zimních odrůd. Třeba do zimního Topazu se z jižní strany pustili sršni jako do nějaké lahůdky. Plody těchto pozdních odrůd se vlivem silného záření zbarvují natolik, že se jeví, jakoby měly každou chvíli dozrát, ovšem kvalitou – sladkostí a velikostí – nejsou zatím takové, jako kdyby dozrály v pro ně přirozený čas,“ přiblížil zemědělec.
Urychlené zrání je komplikací
Že je toto předčasné dozrávání způsobené právě intenzivním zářením, podle Jiřího Kargera názorně ilustrují stromy, které jsou z části chráněné stínem. „Ze strany, kde jsou plody ve stínu, zůstávají zelené – jak mají v tuto dobu být. Naopak ty, které jsou vystavené silnému záření, se nepřirozeně rychle vybarvují a dozrávají,“ říká s tím, že předčasné dozrávání jim velmi komplikuje práci. „Ovoce tak musíme samozřejmě protrhávat a sklízet na několikrát. Je nutná častá probírka zralých plodů, aby se předešlo hnilobě či napadení plodů, což by mohl být v ekologickém systému pěstování problém,“ uzavřel Jiří Karger.
Autor: Michaela Babíková
Zdroj: Deník.cz