DRUŽSTVA JEDOU OD DESETI K PĚTI Z šetření Evropské komise již v roce 2005 vyplynulo, že zatímco hrubá zemědělská produkce na hektar půdy byla v Česku na 59 procentech unijního průměru, náklady na produkci přitom byly ve stejném období o čtvrtinu vyšší a celkově čtvrté nejvyšší v celé Evropské unii. Čistá přidaná hodnota přitom činila opět jen 60 procent průměru. Nicméně podpory dosáhly v tomto období 80 procent unijního průměru.

Podle šetření Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) přitom tuzemské zemědělství srážejí především družstva. Ta dosahují oproti celorepublikovému průměru o 30 procent nižších výkonů na pracovníka, přibližně o deset procent pod průměrem jsou malé podniky fyzických osob. Naopak 50 procent nad průměrem jsou velké podniky fyzických osob, v zásadě novodobí velcí sedláci, a téměř 30 procent nad tuzemským průměrem jsou různé typy společností s ručením omezeným. Tyto poměry se přitom za poslední tři roky v podstatě nezměnily.

NE KAŽDÝ JE PERSPEKTIVNÍ Kromě klasických ekonomických parametrů sleduje ale VÚZE také dispozice jednotlivých typů podniků k možnostem čerpat v budoucnosti peníze ze zdrojů Evropské unie. Ústav přitom ve své prognóze vychází z měnící se koncepce evropských dotací, která počítá s výrazným omezením podpor na zemědělskou produkci a naopak navýšením podpor na produkci veřejného zboží. Takzvané vícekriteriální hodnocení multifunkčnosti, neboli schopnosti zemědělských podniků splnit veřejný zájem, a tedy využít dotační prostředky VÚZE, provedl v loňském roce. Vznikly tak následující tři kategorie podniků:

- Podniky s výraznou schopností a ochotou účastnit se agro-environmentálních programů (rozvoj venkova a k přírodě šetrné hospodaření, například na trvalých travních porostech) a s relativně velmi dobrou ekonomikou, avšak s výrazně nižším podílem na zaměstnanosti venkova. Typovými podniky jsou zejména podniky s ručením omezeným. - Podniky s výraznější vazbou na zaměstnanost venkova, přiměřenou účastí na agro-environmentálních programech a s relativně dobrou ekonomikou. Takovými podniky jsou zejména větší podniky fyzických osob, obvykle větší rodinné farmy.

- Podniky s menší účastí na agro-environmentálních programech a podprůměrnou ekonomikou, avšak s vyšším podílem na zaměstnanosti venkova. Takovými podniky jsou zejména akciové společnosti a družstva.

Z výsledků svého šetření sestavil VÚZE pořadí typických podniků, u nichž lze v budoucnosti počítat s vyšším příjmem dotačních podpor, a které také hospodaří s nejnižšími náklady. To ovšem není pro zemědělská družstva a z nich vzniklé subjekty příliš optimistická predikce - skončily totiž v pomyslné tabulce na posledních místech.

Petr Havel, vyšlo v týdeníku Profit

***

KDO JE SCHOPEN NEJLÉPE VYUŽÍT DOTACE

1. velké podniky právnických osob hospodařící modelovu na travních porostech

2. středně velké podniky fyzických osob (v˘mura pUdy 101 - 300 hektarU)

3. malé podniky fyzick˘ch osob (výměra pUdy do 50 hektarU)

4. velké podniky fyzick˘ch osob (výměra půdy nad 300 hektarU)

5. středně velké podniky fyzick˘ch osob (v˘mura pUdy 51 - 100 hektarU)

6. akciové spoleanosti - vut‰inou nástupci někdejších zemědělských družstev

7. zemědělská družstva

Poznámka: Pořadí je od nejperspektivnějších příjemců dotací k ménu perspektivním.

Pramen: VÚZE