„Možná veverka, kuna nebo se zlomila nějaká větev,“ přemítá Matěj Orság z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe nad příčinou pádu dendrometru ze stromu v prudkém svahu nad Brněnskou přehradou.
Zařízení snímá měnící se poloměr kmene a je kabelem napojené na pozemní měřící stanici. Ta ale sbírá především údaje, které napoví, jak velké panuje na místě riziko požáru.
„Celek nám dává informaci o tom, jaké jsou podmínky vlhkosti v půdě, potom ve dřevě, které by mohlo zahořet nad tím povrchem a zároveň i v atmosféře, v mikroklimatu toho podrostu. Jednou za půl hodiny odebere informaci ze všech čidel a jednou za 12 hodin, v poledne a o půlnoci, je odešle na cloudové úložiště,“ vysvětluje Matěj Orság.
Dostupná data o riziku požárů s týdenním předstihem
Díky více než stovce takových sond, ale také naměřeným datům ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu, můžou vědci z CzechGlobe s několikadenním předstihem předvídat kde je a bude největší nebezpečí vegetačního požáru.
„Kliknu na něj, zobrazí se mi pro daný katastr všechny klíčové parametry požárního rizika,“ popisuje vedoucí celého projektu profesor Miroslav Trnka z CzechGlobe barevně rozlišenou mapu na webovém portálu firerisk.cz.
„To znamená, jak je nasycená půda v povrchové vrstvě, jaká je teplota, jaký je vítr, jaká je stabilita atmosféry,“ dodává. Síť nových stanic pokrývá riziková místa napříč celým Českem. Zvýšený počet je jich přitom právě v okolí Brna a Prahy.
„Jsou to dvě naše největší města a v jejich okolí budou jedny z nejvhodnějších podmínek pro výskyt požárů vegetace.“ Klíčové je samotné zapálení, to podle Trnky v Česku u více než 90 procent případů způsobí člověk. Výsledná předpověď rizika požáru vegetace pak může posloužit hasičům, zemědělcům, lesníkům, ale také samosprávám, které vyhlašují zákazy rozdělávání ohňů.
Autor: Štěpán Sedláček
Zdroj: Český rozhlas