Ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest i nadále intenzivně připravuje stavbu nového jezu na Labi u Děčína a další investice do labsko-vltavské vodní cesty (např. rekonstrukce mostů pro proplouvání větších lodí) s celkovými odhadovanými náklady 17,6 miliardy Kč. Zdůvodňuje to úvahami o transportu ropy a plynu, případně strojních zařízení pro nové jaderné elektrárny, a to přesto, že by stavba zásadně poškodila říční ekosystém a z ekonomického hlediska je velice pochybná.

Úbytek vody v řekách způsobený klimatickou změnou však zásadně zpochybňuje samotný smysl investic do vodních cest. Objem nákladní vodní dopravy v Evropě dlouhodobě klesá, a to zejména na méně vodnatých řekách. Odtud se dlouhodobě objem přepravy přesunuje na rýnsko-dunajskou vodní cestu, která má nejlepší podmínky. I ta je však v současné době opakovaně postihována suchem natolik, že vodní doprava přestává být ekonomická. Dosud největší sucho na Rýnu se projevilo v roce 2018, kdy byla doprava přerušena na 6 měsíců a způsobené škody dosáhly 5 miliard eur.

Sucho se však projevuje i na Labi. Zatím nejdelší období sucha bylo v letech 2013-2020, kdy např. v roce 2019 bylo možné přejít Labe hned pro střekovským zdymadlem v Ústí nad Labem suchou nohou.

Proti takovému suchu jez v Děčíně nijak nepomůže. Je třeba si uvědomit, že sucho v těchto případech postihuje i navazující 300 km dlouhý úsek německého Labe až do Magdeburgu, kde německá strana žádný jez stavět nehodlá.

Argumenty, že jez pomůže zadržet vodu v krajině jsou zásadním nepochopením ekologických souvislostí. To, co skutečně může naší krajině pomoci, jsou vodní toky přirozeně navazující na okolní nivu, které umožní vsakování a obohacování vod podzemních. Jedině tak se může voda vracet do krajiny, potažmo našich řek.

Počet dní s plavební hloubkou pod 120 cm v letech 2014-2020 v navazujícím úseku Labe od státní hranice s Německem po přístav Magdeburg:

2014: 38
    2015: 154
    2016: 65
    2017: 109
    2018: 241
    2019: 171
    2020: 126

Poznámka: V Německu nelze jednoduše určit počet nesplavných dní, protože předpisy dovolují kapitánu vyplout i při nízkých stavech vody na vlastní riziko. Plavební hloubka pod 120 cm je však již pro plavbu nákladních lodí zásadně nevhodná.

Autor: Miroslava Floriánová
Zdroj: Ekolist