1) Zelená nafta - evidence u vratek spotřební daně z nafty
Požadujeme zrušení evidence dle strojů, bloků a jednotlivých operací a zavedení pouze limitu dle hektarů.
Zdůvodnění: Stávající evidence dle strojů, bloků a jednotlivých operací je:
- zbytečná. Zemědělec má jasně daný limit na hektar, který může spotřebovat a když jej přesáhne, tak si musí vše zaplatit. V legislativě je stanoven maximální limit spotřeby na 1 hektar dle kultury. Plocha je jasně vymezena v evidenci LPIS a nelze ji účelově navyšovat o plochy neudržované, protože se to kontroluje a taková plocha se z LPIS vykresluje. Navrhujeme omezit kontrolu na plnění limitu spotřeby na hektar a nevyžadovat nadále vykazování spotřeby dle jednotlivých pozemků, dle jednotlivých SPZetek traktorů a dalších údajů lišících se dle jednotlivých regionálních celních správ. Limit je nastaven na spodní hranici skutečné spotřeby, takže nehrozí zneužívání.
- nekontrolovatelná. Žádný kontrolní orgán farmářovi nedokáže, že v daný den dělal nebo nedělal danou práci a kolik při tom spotřeboval nafty. I tento fakt vypovídá o zbytečnosti této evidence.
- neúměrně administrativně náročná. Vedení karet bloků, do kterých je nutno zapisovat (u TTP), kdy farmář blok posekal, obrátil, senážoval nebo lisoval, kolik tun a kam odvezl a připisování (dopočítávání) k tomu nafty, což se zapisuje do dalších tabulek je neefektivní, protože při vynaložení velkého množství práce je přínos co do zdokonalení kontroly velmi malý a diskutabilní. Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené.
Při změně legislativy současně požadujeme odstranit diskriminaci živočišné výroby, když dle zákona nárok na vrácení daně vzniká u zemědělské prvovýroby a tou se rozumí jen rostlinná výroba: „Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.“ (zák.č.353/2003 o spotřebních daních, §57, odst.2)
Zdůvodnění: Uvedené omezení vede k různým výkladům a dle našich informací velká většina zemědělců vyčerpá celý limit.
2) Zákresy do map při podávání žádostí o podpory
Požadujeme zrušit všechny zákresy do map s výjimkou těch prvků nezakreslených do LPIS, u nichž si SZIF obhájí, že jsou naprosto nutné pro kontrolu.
Zdůvodnění: Přestože tu máme LPIS, tak jsme nuceni fakticky dokreslovat mapy formátu A3 a často jen opisujeme LPIS (různými barvami a šrafováními přesně stanovenými v metodikách SAPS, AEO...). Mapy stojí peníze a čas i u zaměstnanců MZe (ZAaPÚ / SZIFu), když je musí pracovníci MZe tisknout několikrát za celou firmu, aby do nich mohli farmáři následně zakreslovat značky a zkratky. Větší část už je či může být jasně identifikovaná v žádosti s příslušnými čísly a výměrami bloků a návazností na LPIS k danému datu a další IS, které archivují každou změnu a v konečném důsledku je také prováděna kontrola žádostí softwarová, nikoli podle papírových map. Navrhuji, aby SZIF jasně vymezil pouze ty případy, kdy se dané opatření/kultura apod. realizuje pouze na části bloku bez povinnosti zákresu do LPIS. Pouze v těchto případech, kdy mají papírové mapy smysl z hlediska kontroly je po zemědělcích vyžadovat.
Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené.
3) Přidělování mléčných kvót novým producentům mléka
Požadujeme odstranění nutnosti dokládat jednak funkčnost provozu (doklad o schválení a registraci zařízení...) a jednak smlouvu o zajištění odbytu mléka k žádosti o mléčnou kvótu. (Změna Nařízení vlády č. 244/2004)
Zdůvodnění: Zemědělec je nucen investovat a podepisovat smlouvy, aniž by měl jistotu, že mu bude kvóta přidělena. Racionální banka nepůjčí na projekt s takovouto nejistotou. Fakticky se jedná o obdobný problém jako v kauze „ÚKZUZ“, když státní instituce žádá o nadbytečné potvrzení - je přitom zcela jasné, že pokud někdy zemědělec kvótu získá, tak bude muset pochopitelně mléko produkovat v souladu se zákonem. Vyžadovat toto a ještě k tomu dopředu je proto zbytečnou administrativní zátěží a navíc to brání vstupu nových farem do produkce mléka.
Stejně tak zajištění si odbytu je zcela na odpovědnosti samotného zemědělce a nelze jej nutit, aby cvičně podepisoval smlouvy s mlékárnou a zatěžoval tak další podniky bez jistoty realizace.
Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené.
Regulace brání svobodnému vstupu do odvětví.
4) omezení evidence u dotací na kadávery podle Zásad pro poskytování dotací
Požadujeme vypuštění povinnosti dokládat kafilerní lístky k žádosti o dotaci.
Zdůvodnění: Farmáři musí kopírovat všechny kafilerní lístky, i když je na další povinné příloze - faktuře - uveden soupis těchto kafilerních lístků znovu včetně kategorie zvířete a váhy. Součástí žádosti je navíc doklad o úhradě faktury v podobě bankovního výpisu.
Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené.
5) Zpružnění práce SZIF
Požadujeme zavedení časových lhůt pro rozhodování SZIFu.
Zdůvodnění: Jedná se o dosažení rovnosti před zákonem, aby nedocházelo k neodůvodněnému krácení práv zemědělců jen proto, že SZIF nemá žádné lhůty pro rozhodování, zatímco na zemědělce je v těchto záležitostech aplikována lhůta 15 dnů. Zavedení lhůt bude SZIF motivovat k eliminaci zbytečné administrativy a důrazu na pružnost a jednoduchost systému.
Zpracování 21.3.2008
Zpracoval: Ing. Petr Krogman, Svaz marginálních oblastí