Podrobněji se zabývat uvedeným materiálem nemá valného smyslu, důležitější je spíše signál, který svou účastí na celostátních Dožínkách Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyslal ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Tedy signál, že se zemědělci z ASZ ČR ministerstvo počítá a cení si jich. Putování po několika členských farmách bylo navíc atraktivní a přínosné i pro samotného ministra, který nejenže načerpal řadu inspirativních poznatků přímo z praxe, ale ještě jako jediný z polistopadových ministrů zemědělství (kromě „koňáka“ Petra Bendla) zapózoval na koni.
Hned následující den po Dožínkách proběhla pro budoucnost našeho zemědělství, zejména s ohledem na oblast péče o půdu, ale i možných budoucích metod počítání zemědělské uhlíkové stopy, další akce na členské farmě ASZ ČR Ericha Vodňanského, za účasti představitelů Nadace Partnerství a světové potravinářské jedničky Nestlé. Společným tématem bylo „regenerativní zemědělství“, a jeho odlišení od obdobně zaměřených způsobů zemědělského hospodaření, jako je ekologické, udržitelné a obecně k přírodě šetrné zemědělství. V uvedeném regenerativním zemědělství hraje kvalita, a tím i úrodnost půdy a její schopnost akumulovat vodu rozhodující roli, přičemž prezentované regenerativní postupy byly natolik přesvědčivé, že by se o ně měli nejen sedláci z ASZ ČR hlouběji zajímat. Například o to, jak v půdě udržet uhlík nebo dostatek vzduchu, který potřebují rostliny a mikroorganismy v půdě ke svému životu.
I další z akcí uplynulého týdne, totiž konference s názvem „V pasti vysoce zpracovaných potravin“ byla poučná, v tomto případě zejména konkrétními příklady imitací produktů živočišného původu, které jsou ovšem oproti originálům hůře stravitelné, dražší, z výživového hlediska horší a v připravovaných nutričních „semaforech“ diskriminačně označované. Konferenci na téma bezpečnost potravin a ekologické zemědělství připravuje také Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) – pod názvem Tropentag 2022 proběhne v prostorách ČZU ve dnech 14. až 16. září, tedy příští týden, a i tato akce by mohla a měla být minimálně pro část tuzemských zemědělců inspirující.
Z událostí tohoto týdne by ale nebylo správné vynechat „Modrou zprávu“, kterou se na svém jednání zabývala také Vláda ČR. Minimálně několik rámcových čísel a informací by totiž mělo vejít do veřejného povědomí. Například, že MZe společně s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem dopravy poskytly na podporu vodního hospodářství minulý rok 12,84 miliardy Kč z národních i nadnárodních dotačních programů (meziročně o 9,7 procenta více), z toho MŽP poskytlo 7,33 miliardy Kč a MZe 4,6 miliardy korun. I díky dotacím se prodloužila délka vodovodní sítě o 1 093 kilometrů, s podporou MZe pak bylo loni vybudováno 66 nových čistíren odpadních vod, kterých je aktuálně v ČR 2 861. Podle Zprávy se ale nelepší kvalita vody ve vodních tocích a většina z nich stále spadá do kategorie znečištěná voda, což je třetí stupeň znečištění z pěti. Ani podzemní voda neodpovídá všeobecnému přesvědčení, že je oproti povrchové vodě kvalitnější. Limity pro podzemní vodu alespoň v jednom z ukazatelů totiž podle Zprávy překročilo loni 81,9 procenta zkoumaných objektů, přičemž v roce 2020 to bylo o 0,5 procenta více a v roce 2019 o 2,9 procenta více. U pramenů a hlubokých vrtů byla pak zjištěna nepatrně lepší kvalita vody proti předchozím třem rokům.
Petr Havel