1) Eliminace nadbytečných kontrol (nejen) ze strany veterinární správy
Požadujeme omezení nadbytečných kontrol na základě neoprávněných stížností zavedením poplatku, který bude nevratný v případě, že se ukáže, že podnět byl neoprávněný.
Zdůvodnění: Sníží se tím možnost šikanovat chovatele dobytka a klesnou i zbytečně vynaložené náklady jak na straně státní veterinární správy tak i u zemědělců.
Omezení zneužívání státní správy. Eliminace nadbytečné administrativní zátěže.
2) Provozní řád
Požadujeme zrušení ustanovení o tom, že provozní řády schvaluje veterinární správa.
Zdůvodnění:
- Provozní řád je vnitropodniková norma, která se velmi často mění a je nepraktické, když podnikatel (jatky) musí čekat s každou změnou na souhlas veterinární správy, aby se nevystavil riziku, že funguje na základě neschváleného provozního řádu.
- Provozní řád řeší záležitosti, které nespadají do kompetence veterinární správy. Záležitosti, které naopak do kompentence veterinární správy spadají, řeší zákon a tudíž je duplicitou jejich potvrzování v provozním řádu.
§23 Povinnosti provozovatele jatek, odst. 1 písm. g: „vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán opatření pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.“
Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené.
3) Testování na BSE - cena a svážení vzorků
Požadujeme snížení administrativní zátěže spojené s BSE testy na úroveň Rakouska.
Zdůvodnění:
- Testování na BSE je v ČR dražší než v Německu či Rakousku, kde platí jatky za jeden test pouze 15 EUR (375 Kč při 25 Kč/EUR), a tato částka je účtována za odběr a odeslání vzorku přes veterináře. Vyšetření v laboratoři stojí sice dalších 9 EUR, ale to platí stát, protože je vyšetření povinné. V ČR musí jatky platit 750 Kč/test a tam, kde nefunguje svozová služba si navíc musí zajišťovat dopravu vzorků do Prahy na své náklady. Toto komplikuje provoz zejména menším porážkovým kapacitám. Důvodem může být monopolní postavení SVS při BSE testech. Dle našich informací SVS minimálně v jednom případě odmítla povolit testování soukromé laboratoři (Ecochem).
- Další nadměrnou zátěží pro podnikatele je fakt, že dle je nutno vzorek tkáně mozku odebrané pro test BSE doručit na test do 24 hodin po odběru. Svozová služba Státní veterinární správy přitom na některé okresy jezdí jen 2krát týdně, tzn. provozovatelé jatek musí v některých případech jezdit se vzorky do Prahy. Tímto jsou opět znevýhodňovány menší jatecké provozy a provozy situované v okrajových částech republiky.
Vše výše uvedené snižuje konkurenceschopnost českých podnikatelů a v případě skotu nad 30 měsíců vytlačuje porážky z České republiky do zahraničí, odkud se pak zpracované maso vrací do ČR. Eliminace nadbytečné administrativní zátěže.
4) Nepružnost SVS v rámci regionálního rozdělení
Požadujeme zjednodušení komplikované struktury krajských a okresních veterinárních správ
Zdůvodnění: I jednoduchá řízení se zbytečně prodlužují a komplikují. Příklady:
- Krajské hranice často dělí hospodářství a farmář musí jet pro kulaté razítko do krajského města, když chce vyhnat na pastvu nebo manipulovat se stádem v odchytu, které je v jiném kraji, protože se jedná o mezikrajský přesun. Veterináři přitom nepřistoupí na návrh, aby tato hospodářství spravovala jedna KVS a trvají na krajském rozdělení.
- Jsou vytvořeny KVS s centrálou v krajském městě a s pobočkami v bývalých okresních městech. Když něco farmář vyřizuje na pobočce KVS, pak to přeschvaluje ještě KVS v krajském městě. Např. seznamy IBR je nutno doručit na okres, odtud je odvezou na kraj, kde potvrdí to, co už zkontrolovali na okrese a odvezou zpět do okresního města, kam musí chovatel opět přijet. Při vyřizování agendy na kraji by chovateli stačila jedna cesta. Navrhujeme pravomoci přenést na okresy, nebo okresy zrušit.
Eliminace nadbytečné administrativní zátěže.
5) Možnost předtisků u výstupů z centrální evidence zvířat
Požadujeme zprovoznění Ústřední evidence zvířat na Portálu farmáře včetně pro potřeby žádostí o dotaci
Zdůvodnění: státní správa se elektronizuje, ale jedna z nejdůležitějších agend v resortu zemědělství „registr zvířat / hlášení zvířat“ funguje prehistorickým způsobem - hlášení na papíře, v lepším případě mailem, komunikace zpět výpisy z jehličkových tiskáren s velmi dlouhou reakční dobou (podání hlášení - chybník). Místo toho, aby si každý chovatel mohl stáhnout oficiální výpis z Ústřední evidence skotu z internetového Portálu farmáře (stejně jako u katastru nemovitostí nebo LPIS), tak se vyhotovují z elektronické evidence papírové výstupy, které jedna organizace (ČMSCH) orazítkuje a farmář nese oražený papír s nápočtem (součtem) VDJ státní instituci, která jej stejně porovnává s původní databází. Jedná se o zjevnou duplicitu tam, kde je možné, aby si to instituce v gesci MZe vyřídily mezi sebou. Farmářům, kteří by si nemohli vyhotovit výstup sami na portálu, by jej mohly tisknout okresní Zemědělské agentury. Stejně jako předtisky dotací. To je velmi efektivní a přitom všem dostupný systém, který se osvědčil. Namísto toho však dále existují náklady na poštovné, tiskárny, balení do obálek, nalepování adresních štítků, prodlevy s čekáním na výpisy, které se pak musí opravovat atd.
Rovněž tak požadujeme, aby bylo možné co nejdříve podávat elektronická hlášení pohybů zvířat prostřednictvím Portálu farmáře a zpětně okamžitě po zpracování byly dostupné chybníky. Optimálním řešením je, aby hlášení zemědělce bylo předzkontrolováno ještě předtím, než jej podá. Jestliže zemědělec může podávat žádosti o dotace elektronicky, hlášení o produkci vína, nebo si na portále farmáře vést osevní postup, pastevní deník či evidenci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, proč by si nemohl farmář vést na portále stájový registr a přímo podávat hlášení?
Eliminace nadbytečné administrativní zátěže.
6) PGRLF
Požadujeme zjednodušení smlouvy o dotaci
Zdůvodnění: PGRLF vyžaduje dokumenty a hlášení, která nadbytečně zatěžují farmáře:
- ve Smlouvě o poskytnutí dotace části úroků z úvěrů“ pod pokutou 5 % z vyplacené dotace požaduje v článku 4, bod 1, písm. f oznamování jakékoliv změny statutárního orgánu, dozorčí rady či společníků s.r.o. Tento přístup je i diskriminační, protože například u akciové společnosti či družstva jej už změny ve složení akcionářů či družstevníků nezajímají. Písemná oznámení musí podnikatel dokládat úředně ověřenými fotokopiemi příslušných dokumentů a po zápisu změn do OR ještě navíc zasílat úředně ověřený fotokopii výpisu z OR.
- v Dodatku k výše uvedené smlouvě, článek 1, odstavec 1, písm. e, bod 7 je pak pod pokutou 3000,- Kč vyžadováno písemné oznamování „výměny věcí pořízených prostřednictvím podporovaného úvěru po úspěšné reklamaci, přičemž tato lhůta počíná běžet první kalendářní den následující po dni převzetí nové věci“, což absurdně může znamenat oznamování výměn dílů traktoru či jiného stroje apod. Dále je v písm. f, bod 1 ukládána povinnost písemně požádat o předchozí souhlas PGRLF před uskutečněním „prodeje či darování věci pořízené prostřednictvím podporovaného úvěru“, což je v rozporu s chovatelskou praxí i běžným provozem farmy, když není uveden finanční limit, od kterého by takovéto záležitosti měly být předem odsouhlasovány.
Eliminace nadbytečné administrativní zátěže.
Zpracoval: Ing. Petr Krogman, Svaz marginálních oblastí, 5.4.2008