1. Mléčné kvóty

Související otázky v rámci jednání ABK k bodu 1:

V rámci ABK byly dále diskutovány níže uvedené body, ke kterým dokládáme popis současného stavu.

A.) Problematika sdružených dodávek mléka

Možnost realizace sdružené dodávky mléka více držiteli individuální produkční kvóty mléka je na základě stanoviska EK ze dne 18.7.2006 umožněna pouze za předpokladu, že množství mléka vyprodukovaného jedním producentem bude jasně rozlišeno od množství mléka vyprodukovaného druhým producentem, a že bude skladováno a dodáváno odděleně. Současně musí být spolehlivě zajištěno sledování obsahu tuku v mléce.

Dle stanoviska EK jsou akceptovatelné následující varianty:

a) otec i syn jsou držiteli individuálního referenčního množství mléka, oba jsou vlastníky dojnic, které jsou ustájeny v jednom kravíně s jednou dojírnou a jedním sběrným místem. Dojnice jsou vybaveny elektronickými obojky a pomocí software jsou údaje zaneseny do PC. Vykazování dodávek je realizováno i mimo PC pomocí deníku v mléčnici. Odběratel mléka kontroluje celkové odebrané množství mléka a na základě evidence v deníku a PC, potvrdí dodávky otce a syna.

b) při dodržení výše uvedených skutečností se může jednat i o sdružené dodávky více než dvou producentů mléka

c) otec i syn jsou držiteli individuálního referenčního množství mléka, oba jsou vlastníky dojnic, které jsou ustájeny ve dvouřadém kravíně. Na jedné straně jsou ustájeny dojnice, otce na druhé pak syna. Každá řada má své potrubní dojení, které je svedeno do společné mléčnice, kde je jedno sběrné místo (tank). Na konci každé řady je umístěno měřící zařízení , které změří zvlášť nadojené mléko od základního stáda otce a syna. Odběratel při svozu mléka zkontroluje celkové množství mléka, porovná je s údaji zjištěnými na měřícím zařízení a na základě údajů uvedených ve stájovém deníku, potvrdí dodávky otce i syna.

Mimo uvedené varianty EK upozornila, že je třeba věnovat pozornost sledování obsahu tuku v mléce, které musí být také spolehlivě zajištěno.

Povinnost zajištění identifikace každé dodávky mléka je stanovena následujícími legislativními předpisy:

- čl. 21 odst.1 a) nařízení Komise (ES) č.595/2004, v platném znění - „ …kontroly se provádějí na úrovni hospodářství, během přepravy mléka a na úrovni odběratelů. Ve všech fázích provedou členské státy na místě fyzickou kontrolu přesnosti záznamů a vyúčtování mléka na trh, a zejména:

a) na úrovni hospodářství postavení producenta ve smyslu §5 písm.c) nařízení Rady (ES) č.1788/2003, jakož i soulad mezi dodávkami a produkční kapacitou

- čl. 24 odst.4 nařízení Komise (ES) č.595/2004 , v platném znění - „ Při sběru mléka v zemědělských podnicích se k mléku přiloží doklad, který umožní dodávku identifikovat“

- §11 d odst.1 zákona č.256/2000 Sb., v platném znění - „výrobek nebo potravina nesmí být použity k plnění individuální produkční kvóty u více než jedné osoby oprávněné disponovat s individuální produkční kvótou …“

B) Povinnosti odbytových družstev - schválených odběratelů mléka

V rámci systému mléčných kvót v ČR působí jako schválení odběratelé mléka vedle zpracovatelů (mlékáren) i odbytová družstva.

Dle čl.65 odst.e) nařízení Rady (ES) č.1234/2007, je odběratel mléka podnik nebo skupina podniků, kteří nakupují mléko od producentů:

- za účelem jeho výkupu, balení, skladování, chlazení a zpracování, rovněž na základě smlouvy

- za účelem jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které mléko, či jiné mléčné výrobky upravují či zpracovávají

Dle platné legislativy EU a ČR:

- čl. 8, 15, čl. 24 odst.2,3,4 nařízení Komise (ES) č.595/2004, v platném znění

- čl.81 nařízení Rady (ES) č.1234/2007

- § 5, 11,12, nařízení vlády č.244/2004 Sb., v platném znění

jsou všichni schválení odběratelé mléka, a to bez rozdílu, zda se jedná o zpracovatele či odbytové družstvo, povinni dodržovat řadu povinností.

Především se jedná o následující povinnosti:

• doložit statut obchodníka podle vnitrostátních právních předpisů
• mít provozovnu, kde je možné nahlédnout do skladových výkazů, registrů producentů a dalších předepsaných dokladů
• vést a aktualizovat skladové výkazy, registry a další doklady
• veškeré doklady uchovávat nejméně po dobu tří let od konce roku, kdy byly vystaveny
• alespoň jednou za rok předat příslušnému orgánu členského státu výkazy a prohlášení o dodávkách mléka
• do 15 dnů po uplynutí každého kalendářního měsíce předat SZIF informace o plnění IRM jednotlivých držitelů kvót, kteří mu dodávají mléko
• v případě překročení národního referenčního množství mléka uhradit dávku vybranou od jednotlivých držitelů IRM, kteří se na překročení podílí

Na základě stanoviska legislativně právního odboru SZIF může schválený odběratel, v tomto případě odbytové družstvo pověřit k uskutečnění určitých, smlouvou vymezených, činností jiný subjekt; respektive přímo zpracovatele mléka (mlékárnu).

To však neznamená, že nemusí plnit své povinnosti odběratele mléka; musí vždy prokázat, že stanovené povinnosti dodržuje a plní, ačkoli prostřednictvím jiného subjektu.

Z výše uvedených důvodů se domníváme, že nelze odbytová družstva zprostit plnění povinností stanovených pro schválené odběratele mléka a nevyžadovat od nich předkládání veškerých dokladů, předepsaných v rámci fungování schváleného odběratele mléka.

2. Zakreslování pozemků do map

Poznámka k bodu 2.:

Pro podávání žádostí v roce 2009 je možné zahájit společná jednání s cílem navrhnout konkrétní úpravy metodiky zákresu do mapy. V rámci těchto úprav lze zahájit projekt na MZe - podpora zakreslování do map při podání žádostí. Další etapou by pak mohl být projekt umožnění zákresů do mapy v LPIS a její elektronické zaslání na SZIF spolu s podanou žádostí. Oba tyto projekty musí být realizovány (financovány) MZe - správcem LPIS.

K zahájení výše uvedených prací potřebujeme konkrétní požadavky ABK na úpravy metodiky zákresu do map - tak aby bylo možné adresně argumentovat, proč požadovaná úprava realizovat lze/nelze, respektive, zda je MZE spolu se SZIF schopno zajistit podporu při samotném tisku mapy k žádosti . Základním problémem technické podpory je, že mapa se tiskne před samotným podáním žádosti o dotace před převedením žádosti bez mapy do IS.

Zákres do map vyžaduje:

U Jednotné platby na plochu (SAPS) - §3, odst.2, NV č. 47/2007 Sb.

U Národní doplňkové platby (Top-Up)

Zemědělská půda - §8, odst. 2, NV č.112/2008 Sb.

Pěstování lnu na vlákno - §2, odst. 2, písm. a, NV č.112/2008 Sb.

Pěstování chmele - §3, odst. 2, NV č.112/2008 Sb.

Uplatby pro pěstování energetických plodin (EP) - §3, odst. 2, NV č. 80/2007 Sb.

AEO - HRDP

Ekologické zemědělství - §6 odst. 3 a 8 NV č. 242/2004 Sb.

Ošetřování travních porostů - §7 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Zatravňování orné půdy - §8 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Tvorba travnatých pásů - §9 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Pěstování meziplodin - §10 odst.3 písm.c) NV č. 242/2004 Sb.

Trvale podmáčené a rašelinné louky - §11 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Ptačí lokality - §12 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Biopásy - §13 odst. 2 a odst. 5 písm.c)NV č. 242/2004 Sb.

Osevní postup v ochranných zónách jeskyní - §14 odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

Integrované systémy pěstování ovoce nebo révy vinné - §14a odst. 2 NV č. 242/2004 Sb.

AEO - EAFRD

Ekologické zemědělství - §7 odst.8 NV č. 79/2007 Sb.

Integrovaná produkce - §8 odst.2 a odst.7 písm. b) NV č. 79/2007 Sb.

Ošetřování travních porostů - §9 odst. 5 NV č. 79/2007 Sb.

Zatravňování orné půdy - §10 odst.4 NV č. 79/2007 Sb.

Pěstování meziplodin - §11 odst. 3 písm d) bod 3 NV č. 79/2007 Sb.

Biopásy - §12 odst.4 písm. d) NV č. 79/2007 Sb.

Plochu, na které se pěstuje Konopí seté - čl. 52, NR (ES) č.1782/2003

3. Lhůty pro vydávání rozhodnutí SZIF o poskytnutí dotace

Podle bodu 2 A) písm. iii) přílohy k nařízení Komise (ES) č. 885/2006 je žádost pro účel platby schválena až poté, co byly provedeny dostatečné kontroly s cílem ověřit soulad s předpisy ES, jejichž součástí jsou kontroly vyžadované nařízením, kterým se řídí konkrétní opatření. Z tohoto důvodu nelze aplikovat lhůty podle správního řádu, což je výslovně stanoveno v § 11 odst. 3 zákona o SZIF.

U všech opatření zahrnujících podpory na plochu je jednou z podmínek dotace povinnost mít půdní bloky vedeny v LPIS po stanovené období, které u některých opatření (AEO) končí až 31.12. kalendářního roku, resp. 31.3. následujícího roku. Teprve po uplynutí uvedeného období se lze ujistit o splnění či nesplnění všech podmínek pro dotaci a zahájit vydávání rozhodnutí o dotaci. Tento postup je podložen i nálezy NKÚ.

SZIF je připraven do 30.9. každého kalendářního roku zveřejnit harmonogram administrace všech opatření, který bude zahrnovat i termín pro vydání rozhodnutí o dotace a následnou výplatu u žadatelů, kteří nepodají odvolání. Pro žadatele, kteří podají odvolání, SZIF v harmonogramu rovněž uvede lhůtu pro vyřízení těch odvolání, o kterých může SZIF rozhodnout sám v rámci tzv. autoremedury a je rovněž připraven informovat žadatele o datu předání odvolání na MZe.

4. Ověřování podpisů

Ověřování podpisů vyžaduje SZIF u žádostí o dotace a u změn těchto žádostí, tedy u podání bezprostředně určujících výši a výplatu dotace. Opodstatněnost tohoto požadavku spatřujeme v povinnosti přijmout veškerá opatření k zajištění účinné ochrany finančních zájmů ES,a zejména k předcházení nesrovnalostem, která je stanovena v čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005. Ověření podpisů tak plní funkci ujištění se o tom, že žádost podává oprávněná osoba a následná výplata bude provedena na účet uvedený oprávněnou osobou.

Ověření podpisů je možné 1) zaměstnancem SZIF, resp. ZA/MZe při osobním podání žádosti, 2) klasickou legalizací (notář, matrika). V takto chápaném širokém pojetí ověření podpisu považujeme tento požadavek za legitimní a odpovídající uvedeným požadavkům předpisů ES.

5. Potvrzování výpisů z elektronického bankovnictví

SZIF požaduje potvrzení výpisu z elektronického bankovnictví příslušnou bankou pouze v případě, že se nejedná o klasický bankovní výpis, ale o přehled uskutečněných měsíčních obratů na účtu. Pokud příjemce bude předkládat v souladu s Pravidly „výpis bankovního účtu“ - formulář zasílaný bankou nebo výtisk z elektronického bankovnictví, pokud má náležitosti jako klasický bankovní výpis, není třeba dokládat potvrzení bankou. Předkládaný přehled o uskutečněných měsíčních obratech na účtu“ příjemcem je snadno padělatelný, neobsahuje logo banky a v některých případech ani kód banky.

Pro ověření, že výdaje byly skutečně vynaloženy dle NK 1975/2006, čl.26 - správní kontroly, bod 3b) je nutné předložit průkazný doklad o úhradě v souladu s Pravidly pro žadatele, část B - specifické podmínky.

6. Souhlas vlastníka pozemku

7. Přístup SZIF do externích registrů

Aktuální stav řešení přístupu SZIF do externích registrů je uveden v přiložené tabulce.