Debatu o přemnožení této chráněné šelmy a potřebě regulace jejího počtu na Slovensku vyvolaly opakované střety medvěda s člověkem a loňský případ úmrtí 57letého muže v obci Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok po útoku medvěda. Regulaci počtu medvědů opakovaně žádali ochranáři a lesníci, kteří je jednoznačně považují za přemnožené. Stejný požadavek vůči státu opakovaně předkládají starostové, zemědělci a obyvatelé venkovských oblastí. Podle některých odborníků, odhadů lesníků a myslivců, žije na Slovensku dva až pět tisíc medvědů. To posouvá Slovensko na přední místo na světě.

Že se medvědi stěhují k lidským obydlím, potvrdil i Dušan Karaska, současný generální ředitel Státní ochrany přírody. Za letošní sezonu má zdokumentováno 8 útoků na lidi a další desítky konfliktů, které neměly za následek smrt, nebo zranění.

Na pomoc slovenským ochráncům medvědů přišel s uklidňujícím prohlášením docent Pavel Hulva z katedry zoologie PřF UK v tiskové zprávě Přírodovědecké fakulty UK (Praha 22.8. 2022). K předčasné zveřejnění výsledků studie o počtu medvědů na Slovensku docent Pavel Hulva dodává: „V tomto případě činíme na přání slovenských kolegů výjimku vzhledem k potřebě uklidnit veřejnost“.

Metodou sledování opakování stejných jedinců ve vzorcích došel jeho tým k počtu 1000 až 1200 jedinců medvědů na Slovensku. První fáze studie proběhla už v letech 2019 až 2021, kdy Státní ochrana přírody Slovenské republiky v terénu sbírala trus šelem. Druhou fázi realizuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Experti ze slovenské Státní ochrany přírody republiky při aktuálním výzkumu nasbírali během dvou vegetačních sezón přes 2000 vzorků, především medvědí srsti a trusu. Vědci z PřF UK pak provedli analýzy DNA, které umožnily odhadnout početnost a genetickou strukturu slovenské populace medvědů (zde).

Tento zveřejněný výsledek má uklidnit veřejnost a vyvrátit názory o přemnožených medvědech na Slovensku.

„Navíc celý koncept údajného „přemnožení“ medvědů je problematický i vzhledem k obecným poznatkům ekologie - početnost vrcholových predátorů v přírodě není regulována jinými organismy, v jejich populacích se proto vyvinuly samoregulační mechanismy, jako je například pomalý vývoj, teritorialita, reprodukční inhibice nebo infanticida čili zabíjení mláďat,“ uvádí Pavel Hulva.

Tato poučka má určitě obecnou platnost v divočině, ale nic nám neříká o „samoregulaci“ vrcholových predátorů v kulturní krajině a konfliktech s obyvateli dotčených oblastí. Už tisíce let je přirozeným regulátorem (predátorem) medvěda člověk.

Medvěd není Plch velký, nebo Ropucha krátkonohá, kteří jsou také chránění, ale jejich proměnlivý počet nemá zásadní negativní přímý vliv na život v jejich sousedství.

Zastánci medvědů a vlků používají pojem „přemnožení“ vysoce účelově. Někteří ochránci přírody používají rádi termín „přemnožení“ u přežvýkavé srstnaté zvěře a černé zvěře. Ale u velkých šelem o něm nechtějí hovořit.

Myslím, že lze konstatovat, že za „přemnožení“ se dá považovat i stav, kdy se populační hustota nějakého živého organismu dostává do konfliktu se zájmy člověka.

A k tomu v případě medvědů na Slovensku a vlků v některých oblastech v Česku prokazatelně dochází.

Tento názor dlouhodobě zastávali i vysoce postavení pracovníci ochrany přírody na Slovensku.

Už v roce 2002 provedli zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poľana sčítání medvědů a dospěli k jednoznačnému názoru, že jsou medvědi na středním Slovensku přemnožení (zde). Na základě výsledků se vypracoval společný návrh regulačního odstřelu pro příští roky. Tehdy bylo na Slovensku 600 medvědů.

V roce 2007 tehdejší ředitel Státní ochrana přírody (SOP) Ján Mizerák mluví při počtu 800 ks o přemnožených medvědech a požaduje snížení tehdejší populace medvědů na polovinu: „Ve Slovenských horách by měla zůstat jen polovina toho, co tu máme v současnosti. Zvířata jsou nejen přemnožená, ale není tam ani vhodný počet samců a samic, navíc čelí zdravotním potížím,“ tvrdí Mizerák. „Lov by se měl umožnit. Medvědi jsou přemnožení a kvůli nedostatku potravy se stále více stahují k lidským obydlím. Navíc - medvědy odchycené v blízkosti lidí na Slovensku už ani nikdo nechce. Co je to za chráněného živočicha, když o něj není zájem?“ (zde)

Z dnešního pohledu je paradoxní, že názor o přemnožených medvědech a nutnosti jejich regulace podpořili i čeští ochranáři. Český svaz ochránců přírody, který měl oficiální program na návrat medvěda hnědého do Česka, s Mizerákem souhlasil. „Upravit počet medvědů na Slovensku je nutné, opravdu se tam přemnožil,“ řekl Ludvík Kunc, který byl na ČSOP garantem ochrany velkých šelem. „Populace medvědů na Slovensku za poslední roky velmi omládla. Jen málokterý medvěd teď dosahuje parametrů, jaké by měl mít - třeba už jen výjimky váží víc než dvě stě kilogramů. Medvědice mají mláďata velmi brzo, samoregulace, kdy dospělí usmrtí mládě, přestala fungovat. Navíc medvědi rychle ztratili respekt z lidí, naučili se využívat jejich odpadků,“ vypočítává nevýhody Kunc. Populace musí zestárnout a odstřel mladých medvědů, kteří nevyhovují parametrům, by podle něj pomohl. Tehdejší náměstek ministra životního prostředí Dušan Muňko říkal, že regulace stavu některých chráněných živočichů je potřebná. Upozornil, že především mladší medvědi se dostávají stále blíž k lidským obydlím a ohrožují lidi. Starší jedinci si chrání svá teritoria a vytlačují mladší stále níž do údolí. „Medvědi jsou přemnožení už několik let a nemůžeme před tímto problémem strkat hlavu do písku,“ dodal Muňko.

SWS, Společnost pro Výzkum, Vzdělávání a Soužití s přírodou (je členem Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), Mezinárodní asociace pro výzkum a management medvědů (IBA) a Evropské iniciativy pro velké šelmy (LCIE)) uvádí, že výzkum v letech 2013 - 2014 odhadoval celkový počet medvědů na Slovensku mezi 1000 až 1500 jedinci. (zde)

Další určení četnosti medvěda přinesla práce profesora Pauleho z TU Zvolen z roku 2014, který na základě genetického výzkumu určil četnost medvědí populace na Slovensku na jarní stav 1 256 jedinců ± 235 jedinců. (zde) Ani tyto čísla nepřijala odborná veřejnost bez pochybností. V prostředí řešitelského týmu Technické univerzity ve Zvolenu byla tehdy kvůli nedokonalé metodice vyslovena hypotéza, že už v roce 2014 na Slovensku žilo 4 000 medvědů. (zde) Kromě toho potvrdil tým velmi důležitý údaj o sexuální struktuře, která je výrazně nakloněna ve prospěch samic. Tento fakt ještě více zvyšuje natalitu a nárůst populace do dnešní doby.

Statistika vedená Národním lesnickým centrem ve Zvolenu ukazuje, že četnost medvěda hnědého na Slovensku k 31. březnu 2020 byla na úrovni 2 760 kusů a v roce 2021 stoupla až na 2997 jedinců.

Nárůst populace medvěda nesouvisí s krmovišti a kontejnery, jak tvrdí médiím jejich propagátoři, ale s jeho regulací, tvrdí Lesy SR. Státní podnik Lesy SR proto žádají systematickou regulaci populace medvěda na Slovensku. Mluvčí Lesů SR Marína Debnárová doplnila, že i Nejvyšší soud SR v roce 2017 konstatoval přemnožení medvěda na území Slovenska. (zde)

Na vzrůstající odpor veřejnosti v dotčených regionech Slovenska reaguje i politická reprezentace. Na jednání mimořádného výboru NR SR pro zemědělství a životní prostředí ve středu 22. června 2022 se poslanci zabývali situací s přemnoženým medvědem hnědým a stále častějšími střety s člověkem. (zde) Slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti – OLaNO) čelil v těchto měsících opakovaně návrhu opozice na odvolání právě kvůli problémům s medvědy.

Zastánci šíření medvědů do všech oblastí naráží na fakt, že mimo jejich sociální bublinu o tohoto chráněného živočicha není valný zájem. Když s určitou nadsázkou ministr životního prostředí Slovenska Ing. László SÓLYMOS nabízel na jednání Rady EU pro životní prostředí 19. prosince 2019 v Bruselu svým kolegům 200 medvědů jako dar, všichni ho s úsměvem odmítli. (zde)

Juraj Ciberej, zoolog a profesor Univerzity veterinárního lékařství a farmacie v Košicích, který si jinak váží odborných kvalit doc. Hulvy, tvrdí, že kdyby bylo sesbíráno 4000 vzorků, tak máme 2000 medvědů. Měli být zapojeni státní lesy, vojenské lesy, myslivci. Vzorků by bylo 5000 a výsledek by byl úplně jiný. Profesor Ciberej dodává: „Dodnes jsme neurčili trvale udržitelný limit u medvěda, rysa a vlka. Proč? Například Finsko je šest krát větší a má udržitelný limit 1000 kusů medvědů. EU nám ukládá omezit střetnutí mezi medvědy a lidmi, ale stále se tyto konflikty navyšují. A co se stalo na Slovensku? Dětem jsme sebrali absolutní svobodu, rodiče se bojí pustit děti už jen na zahradu nebo na ulici. Nesmíme zapomínat, že medvědi likvidují ve velkém mraveniště. Pro mě osobně je mravenec pro zdravý vývoj přírody 1000 krát důležitější, než medvěd. Zoufalí lidi pak berou spravedlivost do svých rukou a dochází k pytláctví.“

Taktiku podhodnocování počtu vlků a medvědů používají někteří ochranáři dlouhodobě. Například populace vlků byla ze strany ochranářů ve Francii systematicky značně podceňovaná. Francouzský úřad pro biologickou rozmanitost (OFB) nově přiznává více než 900 vlků na francouzském území. To je skok o více než 47 % (!) oproti roku 2021 (624 vlků oficiálně oznámeno v roce 2021). (zde) Důvodem snahy o podhodnocení počtu vlků ve Francii ze strany jejich ochránců bylo nařízení vlády, že se ročně může odstřelit až 19 % populace při obraně stád.

To všechno jsou důvody, proč se musely urychleně zveřejnit uklidňující čísla o počtu medvědů. Nejde o uklidnění veřejnosti, ale o posílení pozice určité skupiny ochránců velkých šelem při nátlaku na politickou reprezentaci. Ta část tzv. ochránců přírody, která má v této době větší vliv na politiky, se snaží co nejvíce monopolizovat dialog o soužití s vlky a medvědy. Bez ohledu na názory dotčených aktérů, kteří mají legitimně jiné názory. A když jsou jejich argumenty těžko obhajitelné, tak se řekne, že to po nás chce Brusel. Howgh.

Možná je ještě pro někoho zarážející, že Německo má v některých ze 16 spolkových zemí největší hustotu vlků na světě a Slovensko patří na špici v počtu medvědů.

A co se týká anketní otázky z úvodu tohoto příspěvku, tak převážná většina respondentů uvedla, že výsledkům sčítání medvědů na Slovensku nedůvěřuje a studie je nedůvěryhodná.

Zdroj: Ekolist.cz