Rychlý přechod na zelenou ekonomiku straší Čechy. Optimistických podporovatelů je pětina

Ekonews
Sdílejte článek
Rychlý přechod na zelenou ekonomiku straší Čechy. Optimistických podporovatelů je pětina

Vůči přechodu na zelenou ekonomiku jsou Češi ostražití. Bojí se rychlých změn a nevěří politikům, že se dá transformace zvládnout, aniž by neklesla jejich životní úroveň. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 s názvem Česká (ne)transformace 2022.

„Tyto obavy a překotnost, s jakou se z pohledu běžných občanů změny mohou dít, představují zásadní bariéru. Dokud nebudou změny dostatečně sociálně přijatelné pro různé skupiny obyvatel naší země, pak budou prosaditelné jen velmi obtížně, nebo vůbec,“ říká Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM. Aktuálně se zhruba polovina české veřejnosti (48 %) domnívá, že transformace na zelenou ekonomiku povede ke zchudnutí obyvatel.

Zároveň má veřejnost velké mezery ve znalostech o příčinách a dopadech změny klimatu. Lidé toho také vědí jen velmi málo o transformaci, závazcích České republiky a plánovaných opatřeních. Konkrétně k Zelené dohodě pro Evropu má podle vlastního vyjádření dost informací pouze desetina občanů, zhruba polovina ví něco málo a třetina téměř nic.

Současně lidé očekávají, že přeměna ekonomiky označovaná jako Zelená dohoda bude velkou změnou. Většinově se přiklánějí k tomu, že jde o potřebnou, ale uspěchanou změnu. Pozitivní dopady Zelené dohody Češi očekávají především ve zlepšení kvality ovzduší a stavu české krajiny.

Příkazy a omezování vadí, dotace lidé chápou

Spousta opatření má podle zakladatele a ředitele Institutu 2050 Jana Krajhanzla již nyní většinovou podporu veřejnosti. „Jasně jsou podporovány obnovitelné zdroje energie, a to i těmi, kteří obecně k Zelené dohodě pro Evropu zastávají kritický postoj. Silná shoda panuje i na snižování energetické náročnosti bydlení formou zateplování nebo stavby nízkoemisních budov, na příspěvcích na pořízení solárních panelů a tepelných čerpadel,“ uvádí Krajhanzl s tím, že podpora obnovitelných zdrojů dlouhodobě roste.

Populární je zejména fotovoltaika. Větrné elektrárny mají lehce nižší, ale stále vysokou podporu. Následují biomasa a jaderná energie. V případě zemního plynu by téměř čtvrtina lidí doporučovala tento zdroj omezovat, ovšem stále je ještě více těch, kteří by jej podporovali (44 %). Odlišná situace je u uhlí, kde nesouhlasné postoje převažují.

„Z pohledu opatření drtivá většina Čechů podporuje dotace a jiné formy ekonomické pomoci. Příkazy, omezení a ukončování výroby nejsou oblíbeným způsobem řešení,“ doplňuje Buchtík.

Sedm procent si myslí, že klimatická změna neprobíhá

Obavy z uspěchanosti transformace má i většina firem sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, jak upozorňuje Petr Jonák, který v něm od letošního února vede tým pro udržitelnost. Podle vlastního průzkumu svazu se 90 procent jeho členů udržitelnosti věnuje, přičemž 60 procent z nich to dělá kvůli vyšší konkurenceschopnosti.

„Firmy se ale bojí, že transformace bude tak rychlá, že konkurenceschopnost jako země ztratíme. Není možné, aby pro všechny země EU bylo tempo přechodu stejné. Naše ekonomika je výrazně závislá na průmyslu, situace zemí se liší a mělo by se k tomu přihlížet,“ uvádí Jonák. Členové svazu jsou navíc přesvědčení, že „bez jádra to nepůjde“, a irituje je, když se plyn nepovažuje za „zelený“. „Není to o tom, jestli ke změně dojde, ale jak,“ domnívá se.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že 65 procentům spoluobčanů jsou blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. Navíc 61 procent občanů nepochybuje o tom, že klimatická změna probíhá. Že ke změně klimatu vůbec nedochází, si myslí jen sedm procent lidí.

Řešit problémy klimatické změny by chtělo bez průtahů 48 procent respondentů. Přesto v současné situaci problémy dopadů klimatické změny a ochrany životního prostředí nepatří mezi jejich priority. Zdaleka nejvíce se Češi obávají zdražování (85 %) a sucha (80 %), s mírným odstupem následuje znečištění ovzduší v Česku (65 %) a obava o stav české krajiny (64 %). Dopadů změny klimatu na Českou republiku se obává 57 procent.

Programoví odpůrci jsou starší muži

Výzkum ukázal, že v tuzemsku se lidé dělí do šesti hlavních názorových skupin. Liší se přitom nejen postojem k transformaci z environmentálního, ekonomického a sociálního pohledu, ale také mírou orientace v tématu a zájmem o něj.

Skupina optimistických podporovatelů transformace představuje přibližně pětinu (22 %) společnosti. Demograficky se jedná spíše o mladší lidi, téměř třem pětinám je méně než 44 let. Spolu s tím jsou to také občané zajištěnější a obecně vzdělanější.

Dále se společnost dělí na opatrné příznivce (26 %), zdrženlivé (13 %), nejisté (13 %), programové odpůrce (19 %) a lhostejné (7 %). Programoví odpůrci jsou skupina demograficky tvořená spíše muži (68 %), zároveň čtvrtina (24 %) má vysokoškolské vzdělání a 69 procent z nich je starších 45 let.

Ať to přinese úspory

Výzkum zároveň ukázal, že více než polovina lidí (56 %) nemá tušení, jak by mohli přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Většinou se lidé spíše ochotně vzdají věcí, které stejně nepoužívají. Takto například „oželí“ leteckou dopravu, zato ochota přestat něco kupovat z důvodu přesvědčení je nízká. Například téměř polovina (44 %) by nebyla ochotna snížit množství masa a živočišných produktů ve svém jídelníčku.

Jiný aktuální průzkum od Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti zase ukázal, že Češi z udržitelných aktivit nejčastěji třídí odpad (80 %) a rádi se věnují „ekologickým“ aktivitám, které kromě příznivého dopadu na přírodu šetří i jejich peněženku. Celkem 70 procent kupuje úsporné spotřebiče a žárovky a více než polovina šetří energiemi a vodou.

Kvantitativní výzkum Sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 s názvem Česká (ne)transformace 2022 se uskutečnil letos v květnu na reprezentativním vzorku občanů České republiky. Odpovídalo 2086 občanů Česka starších 18 let zčásti online a zčásti osobně.

Autor: Irena Buřívalová
Zdroj: Ekonews.cz

Přečteno: 65x