Studie KPMG, která brojí proti redistributivní platbě, stojí na vodě

Jaroslav ŠebekJaroslav Šebek
Sdílejte článek
Studie KPMG, která brojí proti redistributivní platbě, stojí na vodě

Jak může být studie založená na nepodložených datech využita proti současnému Strategickému plánu k další 5leté budoucnosti českého zemědělství a speciálně proti jedné jeho součásti - tzv. redistributivní platbě? Velmi jednoduše! Stačí, když si za finanční obnos Zemědělský svaz ČR (ZS) spolu s Agrární komorou ČR (AK) nechají provést analýzu od renomované poradenské společnosti na základě neauditovaných dat. Výsledek pak (ne)překvapivě koresponduje s dlouhodobou kampaní ZS a AK proti nutným změnám zemědělské politiky nastolené novou vládou. Analýza a zejména způsob jejího představení má zřejmě za cíl přesvědčit laiky dojmem, že jde o objektivní analýzu celkových dopadů Strategického plánu na české zemědělce, ve skutečnosti se však cíleně zaměřuje pouze na dopady redistributivní platby pro velké zemědělské podniky.

Předně je docela zvláštní, že zpracovatel takové odborné úrovně vůbec přistoupil na to, že nepožadoval relevantní auditovaná vstupní data, notabene pokud jsou běžně dostupná na oficiálních místech, jakým je například Ministerstvo zemědělství nebo Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Co je však ještě více zarážející, že studie KPMG ve své analýze uvádí, že používá data z „Původního návrhu“ - ve skutečnosti ale šlo pouze o jednu z pracovních verzí Strategického plánu ČR (zde konkrétně z 19. 10. 2021, která vznikala za minulé vlády). V tomto dokumentu je navíc hned v úvodu jasně uvedeno, že se jedná o verzi určenou pouze pro neformální konzultace s Evropskou komisí, a nikoliv o finální schválenou podobu Strategického plánu za tehdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana. Považujeme proto za podivné a neprofesionální vydávat oficiální analýzu k jedné z rozpracovaných a nutno podotknout, že již v té době velkou částí zemědělské veřejnosti nepodporovaných cest budoucí české zemědělské politiky.

Poukazování v analýze na nižší základní platbu BISS je, bez posouzení dalších zásadních souvislostí - například nastavení podpory pro citlivé komodity (VCS), podpor v ekoschématech a peněz vyvedených z přímých plateb například na podporu precizního zemědělství (které v ČR nejvýrazněji snižují právě tuto platbu), zcela absurdní.

Dopadová studie se navíc zaměřuje pouze na vyhodnocování dopadů redistributivní platby 23 % na velké zemědělské podniky (snížení plateb až o 570 Kč/ha), ignoruje však ostatní dotace čerpané právě především nebo přímo pouze těmito velkými zemědělskými podniky a ignoruje velmi podstatné a zásadní navýšení celkových dotací do zemědělského sektoru Fialovou vládou díky navýšenému kofinancování na 65 %, které pro porovnání představuje průměrné navýšení zemědělských dotací všem zemědělcům, a především těm největším, o dalších až 1400 Kč/ha. Nerespektování a nezohlednění těchto naprosto zásadních souvislostí je opravdu na pováženou. KPMG dále uvádí, že větší podniky budou méně kompenzovány v oblasti redistributivní platby, ale přitom nikde v dalším textu neuvádí, že již několik let pobírají velké zemědělské podniky celkové provozní dotace o 2000 Kč/ha vyšší než malé a střední zemědělské podniky, tj. mají celkové dotace až o 20 % vyšší. Bohužel analýza KPMG neuvádí ani další z podstatných okolností, které jsou dostupné (právě například na ÚZEI), že onen pokles přímých podpor pro tyto velké podniky bude znamenat pouze 6 % z jejich současné úrovně. Pokud má tedy tento „razantní“ postupný pokles podpor pro celkem maximálně 2000 podniků v ČR (z celkových více než 30 tisíc subjektů) opravdu potenciál narušit zemědělskou produkci v této zemi, jde o velmi alarmující důkaz hlubší nekonkurenceschopnosti našeho sektoru a také neschopnosti tohoto typu podniků fungovat i v případě minimálních změn v nastavení dotací. To by ovšem byl jen další důvod k co nejrychlejšímu opuštění zajetých představ ze socialismu o těžišti zemědělství ležícího pouze ve velkých agrárních komplexech. Jak všeobecně známo, tyto představy se na každém kroku ukazují stále více jako absurdní pro domácí zemědělství a venkov, a to nejen v podmínkách současných výzev a dlouhodobých trendů.

Z odborného hlediska se tedy analýza KPMG bez komplexního posouzení celé problematiky a bez odpovědného vyhodnocení všech nástrojů v celém složitém mechanismu zemědělské politiky jeví jako zavádějící a poskytuje velmi nízký analytický vhled, který nepřináší reálně žádné nové informace. Valná většina závěrů končí u obecných konstatování, které lze udělat i tak bez hlubšího posouzení problému. Ve výsledku tedy jde spíše o pouhé mudrování za pomoci chybných údajů vytržených z celkového kontextu, a zřejmě tak došlo k vědomé podpoře populistické kampaně proti novému Strategického plánu a proti současné vládě ze strany Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Tato lživá kampaň, založená na zmanipulovaných datech, ve výsledku bohužel poškozuje dobré jméno všech zemědělců, vytváří a podporuje zbytečné rozbroje mezi zemědělci. ZS a AK by proto namísto demonstrací a účelově zkreslených kampaní měly začít systematicky pomáhat svým členům s přípravou na přechod nové SZP, která ve skutečnosti i velkým podnikům nabízí (zapojením obou pilířů Strategického plánu) různé možnosti, jak vykompenzovat i onu redistributivní platbu.  

Každopádně by tento další nehorázný pokus vedení Agrární komory a Zemědělského svazu postavit veřejné mínění proti uskutečňovaným vládním krokům a zejména postavit se proti zájmům drtivé většiny skutečných produkčních zemědělců, neměl vyšumět bez jasné reakce. Je proto zapotřebí, aby se k celé analýze vyjádřilo Ministerstvo zemědělství a také Ústav zemědělské ekonomiky a informací, který má všechna objektivní data.

26. 9. 2022

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Ing. Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR 

Jan Staněk, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR  

Přečteno: 690x