Podle přílohy I nařízení 183/2005 musí prvovýrobci vést záznamy mimo jiné o „každém výskytu škůdců i chorob, které by mohly ovlivnit bezpečnost primárních produktů“. Zákonem o krmivech je zakázáno používání krmiv, v nichž se vyskytují živí skladištní škůdci (§ 3 (5) c), jejichž seznam je v prováděcí vyhlášce (příl. 2), a provozovatel by měl skutečně evidovat výskyt těchto skladištních škůdců. Dále je podle zákona o krmivech provozovatel povinen zajistit provedení desinfekce, desinsekce a deratizace ve skladových prostorech (§ 14 (2)). Pokud i při pravidelné deratizaci je výskyt škůdců takový, že ovlivní stav krmiv, musí provozovatel evidovat výskyt takových škůdců a vhodným způsobem situaci napravit. Krmiva musí být zdravá, obchodovatelné jakosti, při správném užití nesmí představovat nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí ani životní prostředí a nesmějí mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci (zákon o krmivech § 3 b). Nebezpečím jsou biologické, chemické nebo fyzikální činitele v potravinách nebo krmivech nebo stav potravin nebo krmiv, které mohou mít nepříznivý účinek na zdraví (nařízení 178/2002 čl. 3).
Posouzení, kdy se jedná o ohrožení bezpečnosti, je tedy na zemědělci, který si musí uvědomit svou odpovědnost za to, co krmí vlastním zvířatům.
Inspektor na základě Metodiky úředních kontrol v rámci odborného dozoru u prvovýrobců kontroluje skladovací podmínky, pravidelné čištění skladů, přítomnost škůdců a způsoby jejich potírání. V check-listu pro kontrolu prvovýrobců není přímo položka „kontrola evidence škůdců“, inspektor by musel zjistit něco opravdu velmi závažného, aby uvažoval o sepsání kontrolního zjištění v této věci. Není nám ani známo žádné správní řízení, které by v této věci bylo zahájeno. Navíc protokoly o kontrole procházejí dvojí další kontrolou, než je správní řízení případně zahájeno, není to tedy jen na volném uvážení inspektora.
Pokud by se mělo přistoupit ke konkretizaci požadavku, mohlo by to naopak vyvolat více kontrol, což zjevně není účelem. Od samotného požadavku (byť takto vágně formulovaného) však není možné ustoupit, neboť je upraven evropským právem.
