Když ochrana nestačí. Evropa přistupuje k obnově přírody

Ekolist.cz
Sdílejte článek
Když ochrana nestačí. Evropa přistupuje k obnově přírody

Ochrana přírody je potřebná, ale nedokáže zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů a zvrátit krizi biodiverzity. K tomu je nutné přírodu také obnovovat, tedy vrátit do dobrého stavu ekosystémy, které člověk poničil. Takové jsou hlavní myšlenky připravovaného evropského zákona o obnově přírody Nature Restoration Law. Do Prahy se ve středu 12. října sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody, aby tu na konferenci diskutovali o zákoně, který je podle nich jednou z mála vážných nadějí na zastavení ztráty biologické rozmanitosti v Evropě.

Zákon o obnově přírody má pomocí závazných cílů zajistit obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Evropská komise v návrhu zákona z letošního 22. června hovoří o obnově ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnově říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.

Bude to poprvé, co se někde obnova přírody stane zákonnou povinností.

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Ornitologové se obnovou přírody zabývají v takzvaných ptačích parcích od roku 2006. Staví je na dvou hlavních myšlenkách: ochraně přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnově hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území.

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné.“ 

Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO

Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky (u Jaroměře ve východních Čechách), ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky (u České Lípy v severních Čechách), Kosteliska (u Dubňan na jižní Moravě) a Malá Lipová (u Přerova na střední Moravě).

Zejména na nejdéle existujícím ptačím parku Josefovské louky lze vidět obrovský efekt, jaký obnovní projekty mají. Za posledních 10 let tu stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu – ze 143 v roce 2012 na současných téměř 200 druhů.

V ptačím parku Kosteliska ornitologové pozorovali už 190 ptačích druhů. Park přitom vzniká teprve od roku 2020. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky ČSO rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, které je rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.

„Je zřejmé, že k zastavení krize biodiverzity ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat, čímž se bude zabývat nový zákon EU o obnově přírody (Nature Restoration Law) a který patří k prioritám českého předsednictví v Radě EU. Je ale potřeba říct, že ČSO je v tomto napřed a nepotřebuje k obnově přírody zákon. Ptačí parky jsou příklad hodný následování,“ řekla letos v červenci ministryně životního prostředí Anna Hubáčková při návštěvě ptačího parku Kosteliska.

Konferenci organizují Česká společnost ornitologická (ČSO) a WWF Střední a východní Evropa. Koná se pod záštitou a za účasti ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové a pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Zdroj: Ekolist.cz

Přečteno: 622x