Psa má v Česku zhruba 40 procent domácností, zavedení centrální evidence se proto týká značné části společnosti. Evidence měla doplnit už roky fungující povinné čipování psů, přičemž čísla čipů by se měla schraňovat v jedné státní databázi. Zatím se tak neděje.

Evidence původně měla být spuštěna už letos, ale nakonec se místo ní kvůli pomalému schvalování legislativy začal připravovat jenom pilotní registr. Finální podobu má provozovat soukromá Komora veterinárních lékařů ČR. Pro registr byl termín rozjezdu příští rok, ale ani tento termín se s vysokou pravděpodobností nestihne. Podle informací MF DNES ještě nejsou vypsaná výběrová řízení na dodavatele technického řešení.

 

Automaty na prodej vajec naopak fungují už několik let, zatím je však zákon nebral v potaz. Podle Josefa Dvořáka ze Statku Dvořák je zatím v republice zhruba pětadvacet vejcomatů, on sám jich provozuje sedmnáct.

„Vzhledem k tomu, že technologické možnosti prodejních automatů se stále rozšiřují, jedná se o hygienický způsob uvádění potravin na trh. Nebyl proto důvod neumožnit prodej malého množství vajec zákonem vedle již existující možnosti přímého prodeje v hospodářství, na trhu nebo dodání do místního maloobchodu,“ uvedl při představování novely ředitel odboru veterinární hygieny Státní veterinární správy Jan Váňa.

Dvořák, který se o propagaci automatů snaží dlouhodobě, usnadnění vítá. Schválený zákon ale podle něj těžko podpoří větší rozšíření vejcomatů. Podmínkou pro zjednodušení prodeje v automatech, kam by se mohla dávat vejce bez typických kódů na skořápce, je totiž chov maximálně 50 nosnic.Samotný automat stojí kolem 220 tisíc korun.

„Já teď třeba řeším přístřešek nad jeden a ten mne bude stát dalších 100 tisíc korun. A to se nebavíme o nákladech na elektřinu nebo nějakých polepech,“ doplnil.

Pro chovatele s padesáti zvířaty tak nedává nákup automatu smysl. On sám zjednodušení nepotřebuje. V jednom vejcomatu přitom prodá zhruba 200 vajec denně. Nastavení kontrol, podle nichž se všichni provozovatelé vejcomatů musí zaregistrovat u veterinářů, považuje za rozumné, i když podle něj nejde o uvolnění podmínek.

Podobného názoru je i člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Aby mohlo mít zjednodušení pro malochovatele dopad, doporučuje zjednodušené podmínky prodeje přes vejcomaty nastavit alespoň pro chovatele do 100 kusů slepic. V tu chvíli by pro ně pořízení automatu dávalo ekonomický smysl.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal soudí, že je právní úprava nejasná ohledně toho, kdo a jak má přesně vejce značit a zda si má automaty registrovat.

„Prodejní automaty lze považovat za alternativu k prodeji ze dvora, u něhož povinnost registrace každého prodejního místa není, zatímco jednotlivé automaty je třeba nově registrovat každý zvlášť. Uvítali bychom proto ucelený metodický výklad, jak mají farmáři postupovat,“ vyzval prezident veterináře s tím, že je komora připravená k asistenci.

 

Nový veterinární zákon také přináší zpřísnění legislativy ohledně domácích porážek. Omezení porazit maximálně tři kusy skotu do jednoho roku se dotkne především menších farmářů.Asociace soukromého zemědělství se snažila prosadit, aby bylo povoleno porazit tři velké dobytčí jednotky.

Podle Stehlíka ale narazila na to, že veterináři uvádějí, že s touto jednotkou neumějí pracovat. Obecně se nicméně dle informací Státního zemědělského intervenčního fondu jedno zvíře do 24 měsíců věku považuje za 0,6 jednotky.

„Jestliže musí být každý zemědělec – i ten, který má jenom devět tříd základní školy – schopen tento systém používat, tak by to měli rozklíčovat i doktoři ze Státní veterinární správy,“ tvrdí Stehlík.

Asociace se proto podle něj bude nadále snažit o změnu.Spory nepanují pouze okolo znovuzavedení možnosti kupírování ocásků u ovcí, které v jedné z posledních novel zákona vypadlo. „Kupírování ocásků jehňat je považováno za tradiční zemědělskou praxi, která je prováděna především z hygienických důvodů a snižuje riziko zdravotních komplikací,“ řekl Doležal.