Preventivní a plošná vakcinace drůbeže proti ptačí chřipce je však obecně v České republice zakázaná. Udělit výjimku je možné jen v odůvodněných případech, mezi něž patří genetické rezervy. Ani očkování však nemusí být stoprocentní ochranou.

„U běžných chovů se to nedělá. Tady je to výjimečný případ. Zachová se padesátiletá tradice, to je obrovský kus práce šlechtitelů. Nebylo by dobré vše zmařit. Proto jsme pečlivě zvažovali, jaké máme možnosti,“ poukázal na postup veterinářů ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.

Letos měli jen devět tisíc housat

S podobnou katastrofou se museli místní chovatelé vypořádávat poprvé. „Loni v prosinci přiletělo na Byňovský rybník asi 300 kormoránů a nějaké divoké kachny a labutě. Tam jsme měli mladý chovný materiál, který byl samozřejmě nejvíce zranitelný,“ popsal již dříve začátek problémů Lubomír Zvonař, ředitel Rybářství Nové Hrady. Právě tam nákaza vypukla.

Před nutným vybitím čítala hejna téměř pět tisíc kusů. Finanční škody se tak počítají v milionech. Zánik tohoto vzácného chovu by však znamenal nevyčíslitelné škody. Znemožnil by například dalším chovatelům nakupovat vyšlechtěná mláďata na výkrm i k dalšímu rozmnožování

„Jen samotné náklady na utracení hus, dezinfekci hal, ochranu zaměstnanců a na další mimořádná veterinární opatření stály osm milionů korun,“ potvrdil ekonom Rybářství Nové Hrady Michal Trčka. Chovatelům se navíc letos kvůli inflaci razantně zvýšily náklady za energie a krmiva.

Ze zbylých zdravých hus lze podle vyjádření chovatelů poskládat tři šlechtitelské linie a chov úspěšně obnovit. Návrat do běžných čísel však bude podle odhadů trvat minimálně tři roky.

„Každý rok vyprodukujeme 50 tisíc housat. Letos jich bylo jen devět tisíc. I to je ale velký úspěch,“ zhodnotila situaci Hrvolová.