Asi nejdůležitějším poselstvím zmiňované tiskové konference bylo ale konstatování, že ČR je sice schopná vyprodukovat na svém území dostatek základních zemědělských surovin, ale ty nedokáže v plné míře a konkurenceschopně zpracovat. Podle ASZ ČR je tomu tak i proto, že dosavadní zemědělská politika dostatečně nepodporuje lokální místní produkci, což mimo jiné ústí do nižší nabídky v ČR produkovaných potravin a vytváření nižší přidané hodnoty k primární zemědělské surovině. To je celkem nezpochybnitelný fakt, právě pestrost a identita potravin všech skupin je něco, čeho si všimnou spotřebitelé z ČR pokaždé, když vyjedou do zahraničí. Obecně lze přitom konstatovat, že jde o skutečně systémový problém našeho zemědělství a potravinářství, který se cíleně neřeší po celé polistopadové období.
Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval nejnovější údaje o vývoji inflace a cen zboží a služeb za letošní září. Inflace celkem očekávaně opětovně vzrostla, hlavním jejím tahounem se ale stávají ceny energií a jiné výdaje domácností, než výdaje za potraviny. I proto se ve veřejném prostoru opakovaně řeší způsob a výše zastropování cen energií, a není proto na škodu zmínit apel, který zazněl na mezinárodní konferenci Evropský soutěžní den, kterou organizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), totiž aby politici nepodléhali všeobecnému volání po regulacích. „Regulovat se má jen tam, kde je to skutečně potřeba, a v co nejmenší míře,“ shodli se účastníci konference. Jinými slovy, se zastropováním cen energií to není zas tak jednoduché, jak to požadují jeho zastánci, neboť se tím zcela mění konkurenční prostředí, a jak si uvědomují také hlídači hospodářské soutěže, mohlo by zastropování vytvořit v evropském soutěžním právu docela rizikový precedent.
Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) zprovoznila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) novou webovou stránku „Agrometeorologie“, určenou zejména zemědělcům. Stránka obsahuje informace o předpovědi počasí, interaktivní grafy a údaje o jednotlivých plodinách, které zájemci najdou na: https://agrometeorologie.cz/. Že nemusí dotace do zemědělství plynout pouze od resortního ministerstva a ze zdrojů EU, ukazuje v praxi návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s programem na podporu zaměstnanosti prostřednictvím snížení odvodů na sociální pojištění. Výše podpory by měla podle opakovaně zveřejněných informací dosáhnout až tří miliard korun, přičemž nasměrování podpor by mělo jít prioritně do oblasti živočišné výroby, brambor nebo zeleniny. Zvídavému pozorovateli jistě neunikne, že struktura podpor připomíná strukturu podpor v rámci národních dotací, a v souvislosti s výše komentovaným dokumentem KPMG lze tak také připomenout, že ke skutečně komplexnímu posouzení dopadů dotací do zemědělství nelze ani náhodou pracovat pouze s podporami s Ministerstva zemědělství. Nejen sociální, ale také daňové úlevy, státem placené pozemkové úpravy nebo podpory úroků z úvěrů mají svou nemalou roli také – a to zdaleka nejde o všechny typy státních a veřejných podpor směrovaných do zemědělské prvovýroby.
Hlavním dotačním nástrojem je ale samozřejmě Strategický plán SZP. Ten s definitivní platností schválila na svém jednání v tomto týdnu Vláda ČR. Jak přitom upozornilo Ministerstvo zemědělství, zemědělci, potravináři a lesníci získají v letech 2023 až 2027 zhruba 200 miliard korun, přičemž Strategický plán je zaměřen také na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Dodat lze jen, že jeho součástí je redistribuce ve výši 23 procent.
Nakonec opět jedna aktuální zpráva o využití technologie editace genů, tedy zkráceně CRISP: Pokud se totiž někdo domnívá, že předmětem zlepšování vlastností zemědělských komodit prostřednictvím CRISPR jsou pouze hospodářské rostliny, je na velkém omylu. Uvedená technologie se už týká také prasat, přičemž výsledkem je vyšší odolnost prasat vůči virovým onemocněním. Perspektivy využívání této technologie také v tomto týdnu nastínila dvoudenní mezinárodní konference v Praze spolupořádaná Akademií věd ČR a EU-SGE (European Sustainable Agriculture Through Genome Editing) s tím, že je třeba ve prospěch uplatnění nových šlechtitelských metod změnit evropskou legislativu. Z vědeckého hlediska jde totiž o bezpečné a pro přírodu, zemědělce i spotřebitele přínosné technologie.
Petr Havel