Nově mohou své produkty v takzvaných vejcomatech prodávat také menší chovatelé drůbeže, kteří mají maximálně padesát nosnic, aniž by museli vejce třídit podle jakosti či hmotnosti. Nebudou také zatížení povinností označovat vejce kódem producenta, pokud je jméno a adresa chovatele umístěna v místě prodeje.
„Jedná se o hygienický způsob uvádění potravin na trh, a nebyl proto důvod neumožnit prodej malého množství vajec zákonem vedle již existující možnosti přímého prodeje v hospodářství, na trhu nebo dodání do místního maloobchodu,“ uvedl ředitel odboru veterinární hygieny Státní veterinární správy Jan Váňa.
Novelu zákona vítá Českomoravská drůbežářská unie. „Prodej ze dvora nabyl v posledních letech na velké oblibě a novelou zákona se možnosti menších chovatelů dále rozšiřují,“ říká předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. V roce 2014 otevřel první vejcomat v Česku, konkrétně Hodkovicích, drůbežář Josef Dvořák ze Zlatníků u Jesenice
A dlouho byl jediný. „Teď už je situace úplně jiná, automat přímo ve svých provozech má velká spousta větších drůbežářských provozů, které tím šetří pracovní sílu,“ doplňuje Dvořáková.
V létě chladí, v zimě vytápí
Ve vejcomatech končí i část produkce Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách. Automat provozuje v Brně-Slatinách. Vůbec nejdůležitější je u provozu automatu dbát na správné hygienické podmínky. „Náš vejcomat je chladící zařízení s řízeně nastavenou teplotou. V létě automat chladí a v zimě naopak vytápí,“ popisuje technické parametry zařízení ředitel podniku Jan Pozdílek.
Udržet důležitou teplotu je nutné, aby se vejce nezkazila nebo nezačala být zdravotně závadná. „V případě poruchy automatu, kdy teplota překročí nastavenou teplotu 16 °C je vejcomat zablokován a není možné v takovém případě zakoupit vajíčka zákazníkem,“ poznamenává ředitel.
V případě poruchy mohou zákazníci zavolat asistenční službě. „Zaměstnanci našeho podniku mají takzvanou dosahovou pohotovost, kdy v případě poruchy vejcomatu zajistí nápravu situace či doplnění vajec na přání zákazníka,“ doplňuje Pozdílek. Součástí pohotovosti je neustálý dohled kamer.
Vejce se doplňují od pondělí do pátku a automat je v provozu 24 hodin denně, platba probíhá platební kartou. Celkem je k dispozici 104 krabiček po deseti a šesti kusech, na výběr mají zákazníci vejce z podestýlkového nebo volného výběhu a také vajíčka křepelčí.
Doplňková služba
Zájem zákazníků o nakupování v automatu podle Jana Pozdílka je, připouští ale, že se zatím nejedná o markantní množství počtu prodaných vajec.
„Poměrně blízko jsou velké supermarkety. Vejcomat ale bereme jako doplňkovou službu, která nám umožní prodávat vejce i po uzavření obchodů v okolí a zároveň šetří pracovní sílu. Podle čísel také vidíme, že zákazníci si k němu hledají cestu více a více,“ vysvětluje. „O koupi druhého vejcomatu zatím neuvažujeme, pořizovací cena je poměrně vysoká, pohybuje se v rozmezí dvou až tři sta tisíc korun,“ doplňuje ředitel. Firma se teď podle něj zaměří na pojízdné prodejny či sobotních farmářských trhů.
O pořízení vejcomatu naopak uvažuje společnost PROAGRO Nymburk. Zákazníci si mohou vejce koupit přímo na jejich farmách v provozní době, kdy musí na prodejně být pracovník, který se věnuje jenom prodeji vajec. „S automatem by toto odpadlo. Prostor taky vidíme v umístění automatů v místech blíže k zákazníkům, kdy nákup z farmy za městem není tak dostupný,“ popisuje drůbežář Zdeněk Mlazovský.
V zavedení automatu ale vidí Mlazovský i nevýhody. „Je to neosobní. Máme zkušenost, že si zákazníci rádi s prodavačkou popovídají. To by zde chybělo,“ myslí si Mlazovský.
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz